Jak v rytmu života najít odpočinekUkázka

Rytmus přírody

Musím přiznat, že jsem si nikdy neliboval v pobytu pod širým nebem. Vyrostl jsem v New Jersey a moc času jsem venku netrávil. Kvůli některým záležitostem, které se pojí s pohybem venku, jako hmyz, počasí a nepředvídatelnost přírody, bych řekl, že pro mne to nebylo odpočinkové. Když jsme bydleli v Kalifornii, jednou nás pozvali na dovolenou do Wyomingu. Na této cestě se mi Bůh ozval velmi výrazně. Od chvíle, kdy jsme minuli státní hranici, Pán ke mně začal mluvit. Byli jsme ubytovaní v kamarádově velkém domě, a jednou ráno, když jsem se tak rozhlížel z přední verandy, uviděl jsem snad ten nejkrásnější pohled na hory. Kopce pokrývala zářivá paleta barev přicházejícího podzimu. Pozemkem protékal jemný potůček a jeho zurčení nádherně uklidňovalo. Šel jsem si zaběhat na stezku lemovanou překrásnými stromy a lučním kvítím. Zvuky, vůně a čerstvý vzduch se mne zmocnily a hluboce mne dojaly. Bůh se mi začal ukazovat tak, jak jsem to ještě nikdy předtím nezažil. O tohle všechno jsem dosud přicházel. Vnímal jsem Boží přítomnost nově a velmi jasně.

Mnozí zápasí s tím, že se nejlépe můžeme ponořit do čtení Písma, když si ho čteme venku, a s tím je těžké nesouhlasit. Bible je plná představ, příběhů a analogií, které mají spojitost s přírodou. Dokonce začíná vyprávěním o zahradě! Jen si pomysli na všechny zmínky o nás jako o ovcích a Bohu jako dobrém Pastýři, nebo metafora o vinné révě a jejích větvích, kterou zmiňuje Kristus. A to je jen několik málo ze stovek zmínek v Písmu, které mluví přímo o přírodě. Když se vyskytujeme jen v moderním městě a přilehlých oblastech, přicházíme o část krásy stvoření, která přispívá k našemu chápání Boha.

Pobývat v přírodě může pomoct zlomit monotónnost toho, jak naše kultura chápe prožitek uctívání. Mnohá naše církevní shromáždění se odehrávají v budovách bez oken, nebo mají okna zatemněná. Když jsme venku a užíváme si jeho stvoření, je hodně dobré nezapomenout na Boha. Někdo se jde proběhnout nebo si udělá túru a přitom se zaposlouchá do zvuků přírody, čímž si vyčistí hlavu i srdce. Jiný hupsne do kajaku a projede se po řece, nebo si sedne a rybaří u jezera, takže se může zhluboka napít Boží přítomnosti. Pobýt v přírodě nám může probudit smysly a vnést pulzující život do chápání spletitosti, s níž nás Bůh stvořil. Příroda také může být dokonalým místem pro meditaci, což je hlavní příklad toho, jak se rytmy můžou navzájem prolínat.

Když mluvíme o důležitosti a významu rytmu přírody, bylo by nedbalé nezmínit Římanům 1,20: "Jeho neviditelné znaky - jeho věčnou moc a božství - lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu." Bible otevřeně připomíná, že Boží pravda je vidět a a je nám v přírodě k dispozici.