Jak v rytmu života najít odpočinekUkázka

Zavádět rytmus do praxe

Slovo "rytmus" je obvykle hudební výraz, ale je možné ho také definovat jako pravidelně se opakující sled událostí, činů nebo procesů. A právě v těchto událostech, činech a procesech doufáme a připravujeme se, že budeme mluvit s Bohem. Také jsem to slovo viděl definované jako "pohyb značený regulovaným sledem silných a slabých prvků, nebo protikladných či rozdílných stavů." Právě tady nacházím trošku užší souvislost se svou vlastní situací. Ve slabosti svého těla a sobeckých přání se potřebuji poddávat síle a kráse Boží přítomnosti. 

Existují různé typy duchovních temperamentů a je důležité pokoušet se stanovit si způsoby, které nás nejvíc spojují s Bohem. Richard Foster jednou napsal: "Samy o sobě duchovní discipliny nezmůžou nic. Mohou nás jen dostat na místo, kde se může něco odehrát." [1] Doufáme, že jak se budeme poddávat rytmům, které jsou stezkou ke spojení s Kristem, zakusíme spojení s Bohem a jeho blízkost. Když to budeme dělat, bude to podněcovat a živit naši schopnost žít z objeveného a nalezeného odpočinku. V Galatským 5,17 je: "Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.” 

Jako Ježíšovi následovníci, kteří objevili odpočinek duše, jsme stále v pokušení dovolit tělu, aby určovalo naše rozhodování a průběh života. Proto musíme nastolit takový trénink či rytmus, který nám bude ukazovat ke zdroji síly a moci, abychom se mohli pohybovat kupředu tak, jak to bude přinášet Bohu čest. Vyjadřuje se o tom Galatským 5,18, že když se necháme vést Duchem, budeme držet krok s tím, co si od nás Pán přeje.

Rytmy nás pomáhají dostat se do pozice připravenosti od Pána přijímat. Když budeme tyto discipliny v praxi používat, pomůže nám to bojovat s příliš vysokým oceňováním sebe a zvyšovat schopnost uvědomovat si, jak moc potřebujeme zachránce.

[1] Richard Foster, Celebration of Discipline: The Path to Spiritual Growth (Cesta k duchovnímu růstu) (New York: Harper) 1998.