Jak v rytmu života najít odpočinekUkázka

Rytmus služby

Jeden z nejlepších způsobů, který si můžeme připomínat a v němž můžeme prožívat odpočinek nalezený v Kristu, je služba. Dovídáme se, že nás vykoupilo a proměnilo Kristovo dílo, a poslání našeho života na zemi je do tohoto příběhu přizvat i ostatní. Jak říká Henri Nouwen: "Naše největší naplnění spočívá v odevzdání se druhým."[7] Díky Boží milosti nás v duši posilňuje, když můžeme sloužit druhým. Je to jeden z těch nádherných a obráceně nastavených principů Božího království, kdy nás občerstvuje to, že druzí přijímají.

Strašně rád poslouchám příběhy lidí, kteří zakusili Kristovu lásku naprosto jinak právě ve chvíli, kdy se poprvé odevzdali službě. Vzpomínám si, jak jsem si povídal s dívkou, která se přihlásila jako dobrovolník do organizace zaměřené na službu handicapovaným studentům. Mluvila o svém váhání a nechuti, když to slíbila, ale rozhodla se dodržet slovo. Řekla, že se její svět změnil hned první den a už nikdy to nebylo jako předtím. Začala vnímat, jak její malé a prosté činy služby byly v životě těch studentů obrovské. Viděla, jak když přenese svou pozornost ze sebe a poslouží druhým, pomáhá to jí samé vidět Kristovu lásku novýma očima.

Můžeme najít nespočet způsobů pomoci druhým. Třeba se jako dobrovolník zapojit v nějakém klubu mládeže, trávit čas v místním pečovatelském ústavu, nebo věnovat čas práci ve svém sboru. Služba může rozdmýchat schopnost vnímat druhé a pomoct myslet za hranice sebe samých a naší touhy po štěstí a naplnění.

Snad jednu z nejbláznivějších věcí nacházíme v Bibli u Jana ve 13 kapitole, kde Král slávy zaklekne a umývá nohy svých následovníků. Moc a sílu tohoto činu prostě nelze přehnat. V tomto případě Ježíš ukazuje, že přestože má nad vším veškerou moc, rozhodl se investovat do pozvedání druhých nad sebe. On sám řekl, že přišel sloužit a ne aby se sloužilo jemu. Když usiloval o službu druhým, vedl ho Boží Duch. A i my, abychom mohli pomáhat, potřebujeme tutéž sílu. Toužíme plnil příkaz milovat své bližní jako sebe, což nám pomáhá uvědomit si, že neexistuje jiná cesta, a tohle se nemůže stát bez vedení Duchem. Když víme, že to je na něm, aby nás zachovával, můžeme si oddechnout.

[7] Henri Nouwen, Life of the Beloved: Spiritual Living in a Secular World (Duchovní život v sekulárním světě) (New York: Crossroad Publishing Company) 2002.