20/20: Boží vize pro můj životUkázka

Autor: Preston Morrison

Od toho dne se Davida zmocnil Duch Hospodinův. 1 Samuelova 16:13 

Když David vyrůstal, byl jako každý jiný typický mladík, který je nejmladší ze sedmi synů. Často si ho vůbec nevšímali. Málokdy o něm mluvili. Dost často býval sám, vzdálen od rodiny a jen mezi ovcemi. Jeho bratři byli všichni velmi obdarovaní. Vlastně to navenek vypadalo, jako kdyby David neexistoval. Jeden bratr byl mimořádně hezký, druhý mimořádně silný, další byl možná dobrý atlet, a jeden byl bezpochyby neuvěřitelně dobrý v podnikání. Na druhé straně David trávil své dny v kdesi anonymitě, bydlel v polích a tam ve dne psal písně pro Boha a v noci milostné dopisy Bohu.

Jednoho dne Bůh řekl proroku Samuelovi, aby šel do domu Jišaje a tam pomazal dalšího izraelského krále. Když k nim Samuel dorazil, našel v Jišajových synech dům plný úžasných potenciálních adeptů. Jak procházel kolem jejich řady od nejstaršího k nejmladšímu, Bůh ke každému z nich řekl své ne. Nejdřív si Samuel myslel, že Bůh řekl ne o každém Jišajově synovi. Ale tak to nebylo. Bůh řekl své ne o každém synovi v té místnosti.

Existoval ještě další syn, kterému jeho bratři ani nechtěli přijít na jméno, a právě to byl ten syn, kterého si Bůh vybral pro své pomazání. A hned tam, před všemi jeho bratry, kteří navenek vypadali mnohem kvalifikovanější než on, Bůh pomazal Davida. Samuel nalil celou nádobu oleje na Davida, a ani na jednoho z jeho "dokonale kvalifikovaných" bratrů se nedostala ani kapička. Proč? Byl David lepší? Měl snad jeho bratry Bůh nerad? Proč Bůh nenechal pomazat všech sedm synů? Tady je odpověď. Davidovi bratři byli pomazáni, ale pro něco jiného. Toto pomazání nebylo jen tak mimochodem pro Davida, bylo celé pro Davida.

Možná se cítíš hodně jako David. Možná ti připadá, že navenek všichni ostatní vypadají kvalifikovanější než ty. Možná máš pocit, že anonymně žiješ někde v polích, kde si lidé nevšimnou tebe ani tvého obdarování. Nicméně Davidův život dokazuje, že čeho si lidé nevšimnou není ani tak důležité jako to, čemu Bůh dá své pomazání.

Bůh si rezervoval konkrétní pomazání vyloženě jen pro tebe, je to celé pro tebe - a nikdo jiný to nezažije. Toto pomazání ti zasáhne do všech oblastí života. Bůh dává učitelům, rádcům a kazatelům příležitost učit tvoje děti, ale tobě dává pomazání to dělat. Bůh řadě lidí dává příležitost povzbuzovat tvou ženu, ale tobě dává pomazání to dělat. Bůh dává spoustě lidí příležitost uspět na tvém pracovišti, ale tobě dal pomazání u tvého pracovního stolu.

Takže jak získáme takové pomazání?

V první řadě buď věrný na poli, kde tě Bůh má právě teď. David se nestaral o to, kde byli všichni ostatní. Proč? Protože věděl, že se od něj čeká, že bude na poli. Nezabývej se tolik tím, že ostatní kolem tebe jsou na větším poli než ty. Buď věrný na tom poli, kde jsi dnes. Přízeň, kterou si přeješ mít zítra, můžeš najít na poli dnešní věrnosti.

Za druhé, užívej si anonymity. Nikdy nebuď tak mělký, aby sis myslel, že každý musí vidět všechno,co děláš. Davidovi bylo jedno, kdo zná jeho jméno nebo kdo slyšel jeho neuvěřitelné písně. Dělal to, co se od něj čekalo - pro co byl stvořen — i když ovce byly jediná stvoření, která ho v tom období viděla a slyšela. 

Nedělej jen to, co lidé vidí. Dělej to, co vidí třeba jen Bůh. Neusiluj o obecenstvo svého úspěchu, usiluj o Boží pomazání ke službě. David byl ve své anonymitě tak spokojený, že Bůh věděl, že mu nešlo o slávu. Jemu šlo výlučně o Boží srdce. A díky tomu Bůh ve svém čase Davidovi dal pomazání. Jestli se naučíš užívat si své anonymity, zažiješ Boží pomazání.

Za třetí, přijmi to. Když Davida zavolali k pomazání, bez váhání ho přijal. Jestli máš pocit, že Boží pomazání nepotřebuješ, nikdy ho nedostaneš. A prostá skutečnost v této věci je, že zoufale potřebujeme Boží pomazání k tomu být tím, čím nás Bůh stvořil, ve všech oblastech našeho života. Bůh pro tebe má připravenou sadu k pomazání, v němž nikdo jiný nesmí chodit. A všechno, co je na tobě, je přijmout ho.

Nespokoj se tím být dnes dobrý zaměstnanec nebo dokonce úžasný manželský partner či rodič... buď sám sebou, pomazaný ty! Bůh tě nestvořil, abys byl jen dobrý nebo dokonce skvělý. On vytvořil pomazání jen pro tebe, které knokautuje dobrého a nikdy, nikdy nepodlehne skvělému. A na tobě je v tom žít. 1 Samuelova 16:13 nám říká, že Boží Duch se Davida zmocnil, tj. sestoupil na něj svou mocí. A také se dovídáme proč. David obdržel Boží moc, protože přijal Boží pomazání.

Chceš, aby se tě Bůh zmocnil? Choď v Božím pomazání - tvém pomazání. Protože je celé jen pro tebe a pro nikoho jiného.

Je rozdíl mezi tím, pro co jsi nadaný, a k čemu tě Bůh pomazal. Když žiješ podle svého nadání, přičítáš to sám sobě. Když žiješ ve svém pomazání, je to Boží zásluha.
~ Tim Ross

Verš k zapamatování

“Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa." Skutky 1:8