20/20: Boží vize pro můj životUkázka

Pohár studené vody

Autor: Sarah Wronko

“Kdo by třeba jen podal pohár studené vody jednomu z těchto maličkých, protože je to můj učedník, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.” Matouš 10:42

Byla studená noc a první sníh té zimy tichoučce spočíval na promrzlé zemi. Bylo mi 17 a zanedlouho jsem se měla seznámit s ženou, která navždy změní kurs mého života. Týden předtím se mne jeden rodinný přítel zeptal, jestli bych měla zájem o práci, jejíž náplní by bylo starat se o jednu velmi osamělou postarší vdovu. Mezi povinnosti by tam patřilo všechno od praní prádla, vaření a organizování její kuchyně, až po to poskytovat jí jen svou přátelskou přítomnost.

Nejdřív mne to pomyšlení vyděsilo. S trávením času ve společnosti starších lidí jsem moc zkušeností neměla. Měla jsem totiž pocit, že bych mohla být netaktní a hloupá, protože bych nevěděla, jak jednat nebo co říct. Nicméně jsem v této žádosti cítila Boží přítomnost a věděla jsem, že to je něco, co po mně Bůh chce.

Ten večer, když Margaret otevřela dveře a obezřetně se na mne zadívala, věděla jsem, že pro nás obě Bůh připravil něco úžasného. Nad šálkem horkého čaje mi pověděla o tom, co potřebuje, abych dělala. Jak mluvila, Bůh ke mně začal mluvit o tom, co si on přeje pro Margaret - aby se cítila milovaná a opečovaná, a že si přeje, abych jí já v tom sloužila.

Během následujícího roku jsem Margaret vyprávěla o Boží lásce přitom, když jsem jí dělala manikuru nebo při hře solitaire. Poprosila mne, abych se před každým jídlem pomodlila, zatímco ona seděla a oči měla plné slz. O Vánocích mne nechala nachystat burákový křehký koláč pro všechny přátele, přičemž vyšlo najevo, že už to "zamrazila" po osmnácté.

Jedna věc, kterou Margaret ráda podnikala, bylo jít do restaurace, ale nerada jedla sama. Když jsem tam byla já, znamenalo pro ni strašně moc prostě mít kamarádku, s níž si může dát oběd. Při jednom takovém obědě se mne Margaret začala vyptávat na mou víru a odkud beru svou radost. Její srdce se ve vztahu ke mně postupně změkčovalo během toho roku, co jsem jí sloužila, a teď se o mé víře chtěla dovědět víc. 

Ten den jsem jí mohla vyprávět o Boží lásce a jak Ježíš přišel, aby umřel za náš hřích. Se slzami v očích mi řekla, že Ježíše chce přijmout za svého Pána a Zachránce. Nikdy nezapomenu na pohled na ni, když se modlila a prosila Ježíše, aby se stal Pánem jejího života. To jí změnilo život už navždy... a můj také.

Ježíš jednou řekl: "Kdo by třeba jen podal pohár studené vody jednomu z těchto maličkých, protože je to můj učedník, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu." (Matouš 10:42). Pán Bůh si mne použil, abych přinesla pohár studené vody tím, že jsem jí sloužila velmi prostě a pověděla jí o Ježíšově lásce. Prožila 89 let, aniž by vůbec o Boží lásce věděla, ale prostřednictvím prostých skutků služby - a lásky - Margaretino srdce zjemnělo a změklo. Stala se dcerou Krále, a já jsem se dověděla, že sloužit v Božím království může být tak prosté, jako příprava jídla nebo udělat manikuru osamělé staré vdově, která potřebuje lásku.

Když sloužíme lidem, uvolňuje se skrze nás Boží láska. Bůh si cení pozice služebníka jako nejvyšší pozice ze všech. Vždyť Ježíš sám předvedl život služebníka. Ukázal svou lásku k lidem tím, že jim sloužil. A svým učedníkům řekl: "Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem. Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem. Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé." (Matouš 20:26-28). Ježíšovi nešlo o něj. Jemu šlo o to, aby vykonával Otcovu vůli.

To velké na službě druhým je, že nechává vkládat tvou lásku do činů. Boží příkaz milovat lidi často může vypadat abstraktně, a těžko se dává do kontextu. Ale když někomu sloužíme, prakticky svou lásku ukazujeme... a to pak zasahuje do všech oblastí našeho života. Bůh nás obklopil lidmi, abychom jim sloužili. A když to děláme, ukazujeme tak Boží lásku k nim. Když se lidé v naší službě potkají s Boží láskou, jejich srdce to rozvolní a Bůh pak v jejich životě může působit.

Je opravdu hodně možností, jak můžeme sloužit lidem kolem sebe a milovat je. A krása toho všeho je, že zatímco sloužíme a milujeme jednotlivce, které nám Bůh postavil do cesty, vlastně sloužíme a milujeme našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jak budeš procházet svým dneškem, ptej se Pána, jak si přeje, abys mu sloužil a miloval ho tím, že budeš sloužit a milovat lidi ve svém okolí. Bůh tě možná povede na nějakou misijní cestu, nebo udělat něco jednoduchého, jako přinést jídlo nějaké rodině nebo vdově, která to potřebuje. Požádej Pána, aby ti otevřel oči a ukázal ti, jak můžeš někomu podat "pohár studené vody" a tím mu navždy změnit život. 

Dotkněme se umírajících, chudých, osamělých a těch, o které nikdo nestojí, podle milosti, kterou jsme sami dostali, a nestyďme se snížit k obyčejné práci... nejde o to, kolik toho uděláme, ale kolik lásky do toho vložíme.
~ Matka Teresa

Verš k zapamatování

Každý z vás dostal nějaký dar, a tak si jimi navzájem služte jako dobří správci rozmanité Boží milosti. 1 Petrova 4:10