20/20: Boží vize pro můj životUkázka

Miluj Boha. Miluj lidi.

Autor: Kevin Grove

“Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.” Matouš 5:16 

Většinu svého dětství jsem prožil v Japonsku, ale těsně před prvním ročníkem na střední se naše rodina vrátila do Spojených států. Přestěhovali jsme se z předměstí Tokia do městečka Utopie - překrásné obce s asi 350 obyvateli, ležící v srdci kopcovité krajiny Texasu. K nastínění kulturních rozdílů - východ a západ, asijské velkoměsto a malé městečko v USA, hromadná doprava a pick-upy, suši a smažené kuřecí, vzájemná závislost ve skupině a silný individualismus, zápasy sumo a fotbal... a máte obrázek.

Hned první den ve škole bylo ještě evidentnější, že jsem vstoupil do naprosto jiné kultury. Všude, kam jsem se obrátil, jsem viděl děti v džínách Wrangler a kovbojských botách. Pořád mám před očima obrázek jednoho kluka ze školky - miniaturního kovbojíka - kterého řidič školního autobusu pravidelně napomínal, aby vyplivl svůj žvýkací tabák předtím, než nastoupí.

Od památných dnů střední školy jsem měl příležitost zažít fascinující kultury lidí z víc než 25 národů napříč Asií, Evropou, Blízkým východem, Afrikou a Latinskou Amerikou. Všude, kam se dostanu, je taková různost a krása... spletitá mozaika Božího stvoření. Přesto v každičkém koutě světa, od Tokia po Utopii, také vidím poskvrnu a bolest hříchu - beznaděj, osamělost, odmítnutí, zneužívání, strach, závist, chamtivost, nenávist, spory, náboženskou bigotnost, nemoci a chudobu. Proti tomu není imunní žádné místo, žádný člověk.

Během zpátečního letu z Afriky ze země Burkina Faso jsem začal uvažovat nad touto otázkou: "Co kdybych se narodil v Tokiu, Teheránu, Darfuru nebo Ouagadougou? Jde o to, co kdybych se narodil do jiných okolností než právě tady v Americe? Jak bych vnímal Ježíše? Jak by mi připadalo křesťanství?”

V mnoha kulturách lidé mají velký respekt k historickému Ježíšovi a jeho učení, ale moc si neváží křesťanství ani křesťanů. To je ostuda! Lidé všude potřebují Ježíšovy reprezentanty. Živé a dýchající příklady bezpodmínečné, proměňující lásky Ježíše Krista.

Když vstoupíme do vztahu s Bohem, všechno to změní. Promění to naše vztahy s lidmi - jak je vidíme, oceňujeme a sloužíme jim - protože milovat Boha a lidi je neoddělitelné. Ježíš řekl: "Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích." (Matouš 5:16). A v Matoušovi 25 Ježíš vyjasňuje, že ve službě lidem sloužíme jemu. Jakub nás informuje, že skutečná víra není jen víra znalostní. Je to víra živá, prožívaná a aktivní - víra, která produkuje dobré skutky. Sloužit lidem je nepostradatelný aspekt pravé víry.

Rád dělám to, že se chopím nějaké složité myšlenky a "svařuji" či "redukuji" ji tak dlouho, až se dostanu k její nejjednodušší formě. Takže tady je zhuštěné jádro toho, co od nás Bůh čeká. Miluj Boha. Miluj lidi. A jdi a získávej učedníky z těch, kteří budou dělat totéž. Tak prosté to je. Je to všechno o vztazích - o vztahu s Bohem a o vztahu s lidmi.

Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho v plnosti (Jan 10:10). Jsem přesvědčen, že mnozí křesťané nikdy nezažijí plný život, protože většina jejich usilování je služba sobě samým. Chceš prožít Boží nadšení a radost? Služ mu tím, že budeš sloužit lidem. Udělej si v životě místo na službu chudým, potřebným, zraněným nebo přehlíženým. 

Udělej si v životě prostor k povzbuzování druhých a pomáhej jim najít smysl a cíl života spolu s naplněním Božího povolání. Udělej si čas a pomáhej lidem učit se, růst a uspět. Věnuj čas modlitbám za lidi a sdílení své víry. Plač s plačícími a raduj se s radujícími. Byli jsme stvořeni ke službě!

Mám moc rád příběh o milosrdném Samaritánovi. V něm se objevuje ta nejméně pravděpodobná postava - Samařan - který demonstruje Boží srdce sklánějící se k člověku okradenému, zbitému a zanechanému na místě jako mrtvý. Prostě viděl, co je potřeba, a tak tomu člověku posloužil tím, co měl.

Od Tokia k Utopii mohou být lidé dost různí, ale potřeby máme velmi podobné. Lidé potřebují cítit, že je v opravdových vztazích někdo oceňuje a miluje. Nepotřebují křesťanskou službu ani svědectví, které se dostavuje s postranními úmysly. Nesloužíme proto, abychom je obraceli. Sloužíme, protože my jsme se obrátili, a tak milujeme a oceňujeme to, co miluje a oceňuje Bůh - lidi.

Udělej si v životě čas na službu lidem. Popros Boha, aby ti otvíral oči a srdce pro svět kolem tebe, a aby ti pomohl milovat bez podmínek, sloužit nesobecky a žít štědře.

Napni svůj luk a vystřel lásku. Střel přímo do srdce. Ze vší své síly se zadívej a bez okolkování zamiř. Milovat Boha a milovat lidi... to je střela do černého.
~ Mark Harris

Verš k zapamatování

Každý z vás dostal nějaký dar, a tak si jimi navzájem služte jako dobří správci rozmanité Boží milosti. 1 Petrova 4:10