20/20: Boží vize pro můj životUkázka

Následuj vedoucího

Autor: Todd McIntyre

Oni hned opustili sítě a šli za ním. Poodešel dál a uviděl jiné dva bratry - Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana - jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. Zavolal je a oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním. Matouš 4:20–22

Jako nejmladší v rodině jsem se často pověsil na svého o pět let staršího bratra. Brácha byl můj hrdina. Vždycky se za mně postavil a bránil mne proti klukům dvakrát větším než já. Ale k jeho nelibosti jsem se chápal každé příležitosti všude se za ním táhnout a ve všem se po něm opičit. Svého bratra jsem zbožňoval a chtěl jsem být přesně jako on. Většina mých rozhodnutí v se tom věku řídila podle toho, co dělal on. On hrál fotbal, tak jsem ho hrál i já. Hrál basket, a tak jsem chtěl hrát basket. Líbila se mi stejná hudba a filmy jako jemu. A když si myslel, že nějaký vtip je opravdu legrační, já si myslel, že je k popukání. Když šel ven s kamarády, já žebral, aby mne vzal s sebou. A většinou mi bráška vyhověl. Cokoli dělal a kam šel, já chtěl být s ním.

Když si Ježíš povolal učedníky, dal jim jednoznačný a prostý pokyn: "Pojďte za mnou." (Matouš 4:19). Toto povolání jít za Ježíšem vždycky začíná u naší hladové touhy být jako on. Jen si představ první Ježíšovy učedníky. V mnoha věcech byli jako Ježíšovi mladší bratři. Pravidelně je bránil proti náboženským kritikům, a mnohokrát musel snášet jejich nezralé skopičiny. V Matoušovi 12, když mu řekli, že jeho pozemští rodiče stojí venku, Ježíš ukázal na své učedníky a řekl: "Pohleď, má matka a mí bratři. Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka." (Matouš 12:49-50).

Učednictví je jeden z nejzákladnějších základů našeho křesťanského života, a přesto se stalo snad nejkomplikovanějším a nejméně pochopeným aspektem naší víry. Někteří lidé se dokonce pokoušeli říkat, že je rozdíl mezi tím, když je někdo učedník a někdo křesťan. Přitom ve skutečnosti to je totéž. Podstatu učednictví můžeme shrnout do jednoho slova - následovník.

Když Ježíš popisoval své poslání tady na zemi, vyjádřil to: "říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn.” (Jan 5:19). Ježíš nám ukázal, že být učedníkem jednoduše znamená následovat Boha. Je nutné neustále si klást otázky: Dělám to, co dělal Ježíš? A mluvím a přináším ovoce jako Ježíš? Protože do jakého stupně se můžeme zvát Ježíšovými následovníky, to je úroveň, v níž ho následujeme.

Jeden z nejpůsobivějších popisů Ježíše Krista, jaký jsem kdy slyšel, je od skotského teologa Jamese Stewarta, který napsal:

Byl to ten nejmírnější a nejnižší ze synů lidských. Přesto mluvil o tom, že přijde na nebeských oblacích s Boží slávou. Byl tak strohý, že když přicházel, zlí duchové a démoni křičeli hrůzou. Přesto byl tak vlídný, podmanivý a přístupný, že si s ním strašně rády hrály děti, a mrňousové se mu usazovali v náručí. Jeho přítomnost na nevinném veselí vesnické svatby byla jako přítomnost slunečního světla.

Nikdo nebyl ani z poloviny tak laskavý a soucitný k hříšníkům, a přitom nikdo neříkal tak rozlícená a spalující slova o hříchu. Nalomenou třtinu by nezlomil. Jeho celý život byla jen láska. Přesto při jedné příležitosti požadoval od farizeů vysvětlení, jak vůbec očekávají, že se vyhnou zatracení pekla?
Byl to snílek snů a vidoucí vizí, a přesto svým vyloženě strohým realismem na hlavu porazil nás, všechny samozvané realisty Byl to služebník všech, učedníkům umýval nohy, a přesto rázně a autoritativně kráčel chrámem, a prodávající šejdíři a směnárníci jeden přes druhého padali v bezhlavém spěchu uniknout před ohněm, který mu viděli planout v očích.
Druhé zachraňoval, a přesto nakonec sám sebe nezachránil. V historii není nic podobného tomuto sjednocení kontrastu, který v evangeliích staví do kontrastu Ježíšovo tajemství jeho božské osobnosti.

Apoštol Pavel instruoval věřící ve sboru v Korintu: "Řiďte se mým příkladem, tak jako já Kristovým." (1 Korintským 11:1). Povzbuzuji tě dnes, aby sis udělal chvilku a podíval se na svou víru v Krista. Můžeš o sobě doopravdy říct, že jsi “následovník”?

Když se druzí dívají na tvůj život, řekli by, že mluvíš a jednáš jako Kristus? Uvidí, že ti až zoufale jde o stejné věci jako Kristu? Budou vědět, že ti záleží na stejných věcech, které ležely na srdci Kristu? Bude tvůj život reprezentovat Krista?

Od té doby, co jsem byl kluk, se mi mnohé touhy změnily, jsem teď dospělý muž. Ale jedna zůstává: pořád chci být stejný jako můj velký bratr - můj duchovní velký bratr—Ježíš.

Najdi si věci, které v tobě probouzejí náklonnost ke Kristu, a naplň si jimi život. Zjisti si, co tě o tuto náklonnost okrádá, a odejdi od toho. Takhle jednoduchý je život věřícího křesťana, jednodušeji to vyjádřit neumím.
~ Matt Chandler

Verš k zapamatování

“Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa." Matouš 28:19–20