20/20: Boží vize pro můj životUkázka

Zakořeněni v lásce

Autor: Angie Schuller Wyatt

Kéž Kristus přebývá skrze víru ve vašich srdcích! Kéž jste zakořeněni a ukotveni v lásce, abyste spolu se všemi svatými mohli postihnout, jaká je šířka, délka, výška i hloubka, a poznat Kristovu lásku přesahující chápání, abyste byli naplněni do veškeré plnosti Boží. Efezským 3:17–19

Cítíš se někdy v pasti, kterou tvoří rány z minulosti? Chceš věřit, že tě z ní může vytáhnout víra v Boha, ale tvoje situace ti nedává moc nadějí. A pak, když se tvoje okolnosti nemění k lepšímu, tvoje negativní pocity ti začnou bránit stát se takovým člověkem, k jakému tě Ježíš vykoupil. Realita je, že jen Bůh tě může osvobodit.

Vím to. Zažila jsem to.

Pro mne to byl rozvod rodičů. Než k němu došlo, byli jsme s tátou jedna ruka. Ale rozvod to všechno změnil. Obviňování létalo vzduchem a mně to ubližovalo. A hrozně jsem se zlobila, když se znovu oženil. Cítila jsem se tak opuštěná a zavržená.

V mých myšlenkách ten špatný byl táta. A přitom pravda je, že to byl opravdu dobrý táta. Ale mne to tak bolelo, že jsem na to přes svou bolest neviděla. Halila jsem se do svého vzteku jako do pohodlné útěšné deky. Poskytovalo mi to pocit, že to ospravedlňuje moje neodpuštění.

A pak jsem jednou během studií na vysoké škole slyšela přesvědčivé kázání o odpuštění. Po něm jsem tátu požádala o odpuštění. On prostě řekl: "odpouštím ti," ale já to cítila jako facku. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem mu doopravdy neodpustila. Místo toho jsem se pokoušela přimět ho, aby on požádal o odpuštění mne. Když mne o odpuštění nepoprosil, začala jsem být ještě zahořklejší a naštvanější.

Čas šel dál a já znovu slyšela další úžasné kázání o odpuštění. Tentokrát jsem se rozhodla opravdu odpustit. Chtěla jsem být dobrý křesťan, tak jsem se rozhodla odpustit, protože to bylo "správné.”

Začala jsem všem přátelům říkat, že jsem tátovi odpustila. Přesto jsem kdesi v hloubi měla vztek. Nechtěla jsem se vyskytovat v jeho blízkosti, protože jsem se bála, že se pohádáme. Naše drobné hádky ve mně zanechávaly pocit odmítnutí a nepochopení. A tak jsem si vybudovala strašlivý cyklus tvořený rozhodnutím odpustit, následném prožití zranění, mluvení o tátovi špatně, a pak zase odpustit, a tak stále znovu.

Tato emotivní horská dráha mne vyčerpávala. Toužila jsem po trvalé svobodě. Začala jsem se ptát, jestli vůbec někdy budu schopná odpustit. Mohla bych opravdu být osvobozená od bolesti a vzteku?

Jednou jsem při čtení Bible začala důkladněji přemýšlet nad Efezským 3:17–19:

Kéž Kristus přebývá skrze víru ve vašich srdcích! Kéž jste zakořeněni a ukotveni v lásce, abyste spolu se všemi svatými mohli postihnout, jaká je šířka, délka, výška i hloubka, a poznat Kristovu lásku přesahující chápání, abyste byli naplněni do veškeré plnosti Boží.

Při čtení toho oddílu jsem měla v hlavě obraz stromu s obrovskými kořeny hluboce zakořeněnými v zemi. A pak jsem si uvědomila, že já jsem ten strom - naplněný silou Boží lásky. Bůh ke mně tím obrazem promluvil a já začala chápat, že jeho láska mne pronese každým konfliktem. Nemusím žít v emotivním zmatku. Bohu svoje srdce můžu svěřit. A v tu chvíli mne to osvobodilo. Už jsem v tom nevězela. Všechno se změnilo.

Boží láska z mé duše vytlačila vzdor i hněv, a já jsem konečně začala žít jako člověk, pro jakého mne Bůh stvořil a vykoupil. Čím déle jsem zůstávala "zakořeněná a spočívající" v lásce, tím snadnější pro mne bylo jednat s tátou.

Vlastně jsem objevila, že ho opravdu mám ráda. Chodili jsme spolu na ryby i na procházky. Vedli jsme spolu srdečné rozhovory a spolu jsme se modlili. Když řekl něco, co mi zranilo city, jen jsem si sebe představila jako strom a jeho slova jsem jen nechala proletět mými větvemi. Byla jsem zakořeněná v Boží lásce, spočívala jsem v ní. S jeho láskou bylo možné všechno.

Po několika letech mne táta představil muži, kterého jsem si pak vzala. Vždycky si myslím, že tohle je nádherná ilustrace Boží výkupné lásky. Na začátku života mi můj vztah s tátou přinesl tu největší bolest. Pak, skrze Boží lásku, mne táta představil mému manželovi a vztahu, který mi přináší tu největší radost.

Jestli zápasím, není to proto, čím jsem prošel. Je to proto, čemu jsem začal věřit, když jsem tím procházel. Bůh mne uzdravuje ne tím, že by měnil mou minulost, ale že mi zjevuje pravdu a dává ji na místo lží.
~ Alan Smith

Verš k zapamatování

Pán je Duch, a kde je Pánův Duch, tam je svoboda. 2 Korintským 3:17