Lúkà 6
6
Yésù fè embatá údhú Yúdà ébhà àndè vòzó rɨ́ drǐ
(Màtáyò 12.1-8; Márɨ́kò 2.23-28)
1 Údhú Yúdà ébhà àndè vòzó rɨ́ mànɨ Yésù adrɨ ávúlé ngánò ámbú ɨ́kɨ èsembó ásɨ̀. Bhá ɨ̀dhɨ bóòbébhá adrɨkɨ́ ngánò vǔ ányɨ́lé drí ágálé á ádrɨ́lé tsɨ́lé. 2Fàrùsáyì àzɨnɨ asikɨ́ tàlé ɨ̀yɨ drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Ɨ̀mɨ dhɨ̌ àzí áyó rɨ ógálé údhú Yúdà ébhà àndè vòzó rɨ́ sɨ̀ rè rɨ́ órɨ rɨ́, dhɨ̌nɨ àdhotàsɨ̀?» 3Yésù obɨ ɨ̀yɨ drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Ètè tà ópɨ́ Dàvídì rɨ ólé wàngà àbírí rɨ ɨ̀dhɨ púzó bhá ádrɨ́bhá ɨ̀dhɨ be rɨ́ ébe rɨ́ ngárè rɨ́ làlé ko yà? 4Fɨ pàrí ódélé Àdróo drɨ́ rɨ́ á, adhu mápà fèlé Àdróo drɨ́ rɨ́ nyàlé, fè kpá bhá ádrɨ́bhá ɨ̀dhɨ be rɨ́ ɨ́drɨ́, àkò áyó fè bíti nɨ kírí àká ɨ́drɨ́.» 5Yésù asi dɨ̌ tàlé ɨ̀yɨ drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Bhá rɨ Mvá rɨ údhú àndè vòzó rɨ́ dhípi rɨ.»
Yésù ɨdrɨ ágó drí óndrɨ́lépɨ nɨ
(Màtáyò 12.9-14; Márɨ́kò 3.1-6)
6Údhú Yúdà ébhà àndè vòzó rɨ́ ɨ́kɨ àzɨ sɨ̀, Yésù fɨ dzó Àdróo zìzó rɨ́ á drě bhà bhá émbálé. Ágó àlo dríáwú óndrɨ́lépɨondrɨ nɨ nyátú dhǎla. 7Áyóémbábhá adrɨkɨ́ Fàrùsáyì ébe Yésù rɨ mbǎ tèzó ɨ̀dhɨ bhá ɨ́drɨ́ údhú àndè vòzó rɨ́ sɨ̀ dhɨ̌ yà rɨ́ nìzó, àdhosɨ̀ko adrɨkɨ́ tà pàrí ndǎ ɨ̀dhɨ ɨ́tsɨ́zó. 8Yésù nì dɨ̌banɨ ɨ̀yɨ́kɨ yìkí rá. Nga dɨ̌ tàlé ágó drí óndrɨ́lépɨondrɨ rɨ́ drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Énga drě éto pá bhá tséré drìlé dhǎ.» Ágó àndá nga ngàlé pá tó bhù lésɨ̀. 9Yésù asi dɨ̌ tàlé ɨ̀yɨ drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Ázi drɨ̀ ɨ̀mɨ ká: áyó lè kàꞌorɨ àdho? Údhú Yúdà ébhà àndè vòzó rɨ́ sɨ̀ tà ba kàꞌorɨ nɨ̀ yà dhɨ̌ tà ònzɨ́ kàꞌorɨ nɨ̀? Bhá rɨ ɨ́drɨ kàparɨ yà kayɨrɨ ɨ̀dhɨ dràlédrà?» 10Nì ɨ̀yɨ yɨ́ àgátísɨ̀ kúrùkúrù drě asi tàlé ágó àndá drɨ́ dhɨ̌nɨ: «Mɨ́ ɨ̀dzɨ̀ drí.» Ágó o dɨ́yá dhɨ̌nɨ drě drí nɨ atsa ba. 11Àhá li dɨ̌banɨ áyóémbábhá ɨ̀yɨ Fàrùsáyì ébe kpì drě bhàkɨ́ àgátá gàlé ɨ̀yɨ́kɨ èsembó ásɨ̀ ɨ̀yɨ Yésù rɨ ó àdho ró yà rɨ́ drǐ.
Yésù òpè àdzɨyo mudrí drǐfà nɨ ìrì
(Màtáyò 10.1-4; Márɨ́kò 3.13-19)
12Wàngà dhǎ sɨ̀ Yésù mbà àngó drǐ Àdróo zǐ drě adrɨ dhǎla ínívá be pùwá rɨ̀lé Àdróo zǐ. 13Àngò rɨ lɨ̌ áwúlé oyo bhá ɨ́yɨ bóòbébhá ɨ̀yɨ drě òpè ɨ̀yɨ́kɨ èsembó á bhá mudrí drǐfà nɨ ìrì, dha ɨ̀yɨ́kɨ rú àdzɨyo. 14Bhá àndá ɨ̀yɨ dhɨ̌: Sìmó ɨ̀dhɨ rú dhálé Pétòró rɨ́ ɨ̀yɨ Sìmó àndá ádrípi Àndìríyà be, Yàkóbò ɨ̀yɨ Yòwánɨ̀ be, Fìlípò ɨ̀yɨ Bàrɨ̀tòlòmáyò be, 15Màtáyò ɨ̀yɨ Tòmá be, Yàkóbò Àlɨ̀fáyò mvápi#6.15 Àlɨ̀fáyò mvápi rɨ kadrɨko Àlɨ̀fáyò ádrípi rɨ. ɨ̀yɨ Sìmó (óyólé bhá óro lèlépɨ tò rɨ́) be, 16Yúdà Yàkóbò mvápi ɨ̀yɨ Yúdà Ɨ̀sɨ̀kàrɨ̀yótà ru ódzálépɨ Yésù rú òdhɨ́bhà ró rɨ́ be.
Bhábò adrɨkɨ́ tà Yésù tí rɨ́ yǐ àzɨnɨ ɨ̀yɨ́kɨ fě ɨ́drɨ́lé
(Màtáyò 4.23-25)
17Yésù asikɨ́ àdzɨyo ébe àngó drì lésɨ̀ drě to pá àngò sèndè nɨ á. Pàrí àndá ála bhá ɨ̀dhɨ bóòbébhá okokɨ́ nyátú ru kárákara. Bhá òbhɨ́ mbirimbiri àlɨ̀kɨ́ kpá àngò Yùdáyà bhà rɨ́ lésɨ̀, Yèrúsàlémà lésɨ̀ àzɨnɨ bhàti yǐ tí, Tírà élésɨ̀ Sɨ̀dónà be ɨ̀ndɨ̀. 18Adrɨkɨ́ àlɨ́lé tà Yésù tí rɨ́ yǐ àzɨnɨ drà ɨ̀yɨ rú rɨ́ ɨ́kɨ fě ɨ́drɨ́lé. Bhá ɨ́ndrɨ́ònzɨ́ ɨ́kɨ ádrɨ́lé átsúlé rɨ́ ɨdrɨkɨ́ rá. 19Bhá mgbí adrɨ bíti ndǎ ráti nɨ ólózó, àdhosɨ̀ko òkpò ángálépɨ rúa rɨ́ adrɨ ɨ̀yɨ́kɨ ɨ́drɨ́ tséré.
Yésù tà tà àyɨ̀kò ídrǐ màtó be
(Màtáyò 5.1-12)
20Yésù nga dɨ̌ bhá ɨ́yɨ bóòbébhá ɨ́kɨ nǐ drě kɨ̀nɨ̀ dhɨ̌nɨ:
«Àyɨ̀kò rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ lòmèrè ró dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko Kárí Àdróo bhà rɨ́ ɨ̀mɨ́kɨnɨ!
21Àyɨ̀kò rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ àbírí rɨ púlé àndrò dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko ɨ̀mɨ ngǎ ápílé rá!
Àyɨ̀kò rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ àndrò òwó á dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko ɨ̀mɨ ngǎ úgúlé rá!
22Àyɨ̀kò rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, bhábò kàngùkɨ́ ɨ̀mɨ, kàgàkɨ́ ɨ̀mɨ rè,
kodhakɨ́ ɨ̀mɨ àzɨnɨ kàtàkɨ́ ɨ̀mɨ́kɨ rú ònzɨ́ ɨ̀mɨ́kɨ Bhá rɨ Mvá rɨ ápélé rɨ́ sɨ̀ rɨ́ á.
23Èzo àyɨ̀kò, èto óngó àyɨ̀kò sɨ̀ tà dhɨ̌ ɨ́kɨ átsárɨ̀ á,
àdhosɨ̀ko òyé àmbó rɨ ádrɨ́ ɨ̀mɨ́kɨ tě bhù ála dhǎ.
Ɨ̀yɨ́kɨ ábhípi adrɨkɨ́ pòròfétà ɨ́kɨ átsú dɨ́yá dhɨ̌nɨ.»
24«Dɨ̌banɨ màtó rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ ádrɨ́bhá òpɨ̀ á dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko èzo àyɨ̀kò ɨ̀mɨ bhà rɨ́ drě.
25Màtó rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ òpɨ̀ zòbhá àfa sɨ̀ àndrò dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko ɨ̀mɨ ngǎ àbírí nyǎ!
Màtó rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, ɨ̀mɨ bhá úgúbhá àndrò dhɨ̌ ɨ̀yɨ,
àdhosɨ̀ko ɨ̀mɨ ngǎ màtó òbhá, ɨ̀mɨ ngǎ òwó ngǒ!
26Màtó rɨ ɨ̀mɨ́kɨnɨ, bhá tséré kàtà tà ɨ̀mɨ rú ba rɨ́ á,
àdhosɨ̀ko ɨ̀yɨ́kɨ ábhípi adrɨkɨ́ óa pòròfétà ènzòènzò ró rɨ́ ébe dhɨ̌nɨ.
Álè adhazà àrɨ́bháwó ɨ́drɨ́
(Màtáyò 5.38-48; 7.12a)
27«Dɨ̌banɨ bhá áma yìbhá dhɨ̌ ɨ̀mɨ, ma tǎ ɨ̀mɨ drɨ́ dhɨ̌nɨ: Èlè àrɨ́bháwó ɨ̀mɨ bhà rɨ́ ɨ̀yɨ lè, èꞌo bhá ɨ̀mɨ́kɨ ngùbhá ònzɨ́ rɨ́ ɨ̀yɨ ba. 28Ɨ̀mɨ adyi Àdróo kàya gɨ̀yà bhá ɨ̀mɨ́kɨ dèbhá ídrǐ, drě ìzi Àdróo bhá ɨ̀mɨ́kɨ átsúbhá ɨ́drɨ́. 29Bhá kàsa ɨ́mɨ óbhóléfà yǎnɨ, éfè drɨ́a élésɨ̀ rɨ́ sálé ɨ̀ndɨ̀. Bhá nɨ kàdhu ɨ́mɨ kótɨ̀, éfè drě kàdhu mɨ́ bhà bòngó ágá bhà rɨ́ ɨ̀ndɨ̀. 30Éfè àfa bhárúvá ádyílépɨ mɨ́ drí á rɨ́ drɨ́ fè, drě bhá kàdhu ɨ́mɨ àfa yǎnɨ, ígì dòkò dhǎ ádyía ko. 31Èꞌo bhábò írú tà dɨ́yává ɨ̀mɨ́kɨ lèlé kàꞌokɨ́ ɨ̀mɨ rú rɨ́ díni. 32Ɨ̀mɨ kàlè kírí bhá ɨ̀mɨ́kɨ lèbhálè rɨ́ ɨ̀yɨ áyo nɨ, ɨ̀yɨ ɨ̀mɨ drɨ́ àyidhɨ̌nɨfáà fě àdhotàsɨ̀? Tsě ezangátábhá lèkɨ́ bhá ɨ̀yɨ́kɨ lèbhá ɨ̀yɨ nɨ̀. 33Ɨ̀mɨ kàꞌo kírí bhá ɨ̀mɨ́kɨ óbhá ba rɨ́ ɨ̀yɨ ba áyo nɨ, ɨ̀yɨ ɨ̀mɨ drɨ́ àyidhɨ̌nɨfáà fě àdhotàsɨ̀? Tsě ezangátábhá ɨ̀yɨ dhɨ̌nɨ rɨ́ ó nɨ̀. 34Ɨ̀mɨ kàfè màrí kírí bhá ɨ̀mɨ́kɨ iyikìlé etsakɨ́ àrúgúti nɨ óbɨ́lé rá rɨ́ ɨ́drɨ́ nɨ, ɨ̀yɨ ɨ̀mɨ drɨ́ àyidhɨ̌nɨfáà fě àdhotàsɨ̀? Tsě ezangátábhá ɨ̀yɨ màrí fě ezangátábhá ɨ́drɨ́ àrúgúti sɨ̀ nɨ̀. 35Èlè banɨ àrɨ́bháwó ɨ̀mɨ bhà rɨ́ ɨ̀yɨ lè, èꞌo ɨ̀yɨ ba drě èfè màrí yìkí bhǎ àkó obɨzà nɨ drǐ. Ɨ̀mɨ ngǎ òròdrí àmbó ísú, drě ɨ̀mɨ ngǎ ádrɨ́lé Àdróo Bhù á Lɨ́lɨ́ rɨ́ ànzípi éró, àdhosɨ̀ko ɨ̀dhɨ ba ádurúku ɨ́drɨ́ ɨ̀ndɨ̀, bhá ásí ònzɨ́ be rɨ́ ɨ́drɨ́ ɨ̀ndɨ̀. 36Ɨ̀mɨ́kɨ ásí kadrɨ dòkò dhǎ ba ɨ̀mɨ́kɨ Átápi rɨ ásí rɨ ádrɨ́lé ba rɨ́ díni.
Ìli bhábò ɨ́kɨ tà ko
(Màtáyò 7.1-5)
37«Ìli bhábò ɨ́kɨ tà ko, Àdróo nga kpá ɨ̀mɨ́kɨ tà lǐ ko. Èbhà tà bhábò ídrǐ ko, Àdróo nga kpá tà bhǎ ɨ̀mɨ drǐ ko. Ɨ̀zɨ̀ bhábò ɨ́kɨ ònzɨ́ zɨ̀, Àdróo rɨ kpá ɨ̀mɨ́kɨ ònzɨ́ zɨ̌ rá. 38Èfè àfa bhábò ɨ́drɨ́ fè, Àdróo rɨ ngǎ kpá àféa ɨ̀mɨ drɨ́ rá. Ɨ̀yɨ ngǎ àfa dǎ ɨ̀mɨ bhà bòngó rɨ́ bhà dzòró àmbó rɨ́ á fàlì, éyáléeya, ùmúléùmù, àyɨ́ sɨ̀. Àdróo rɨ ngǎ fèátá yɨ́ rɨ́ fèlé ɨ̀mɨ drɨ́ rɨ́ ɨ́kɨ ùbhí koma bórà nɨ ɨ̀mɨ́kɨ àfa ùbhízó bhábò ɨ́drɨ́ rɨ́ ɨ́sɨ̀.»
39Yésù asi dɨ̌ tà tǎ ɨ̀yɨ́ be tà obhezà sɨ̀, kɨ̀nɨ̀ dhɨ̌nɨ: «Bhá nǐfà àkó rɨ́ etsa álípa nǐfà àkó rɨ́ údzílé ko, dhɨ̌nɨ rɨ́ sɨ̀ ɨ̀yɨ ngǎ ódhélé ìrìtrá bhú á. 40Bhá émbáléemba rɨ́ avu bhá ɨ́yɨ émbálépɨ rɨ́ ko, bhá dɨ̌banɨ embatá nìlépɨ trǎtrǎ rɨ́ ngǎ ádrɨ́lé bhá ɨ́yɨ émbálépɨ rɨ́ díni. 41Mɨ ádrɨ́ áyísévá mɨ́ ádrípi mǐ rɨ́ nǐ áyo àkò mɨ́ etomò fati àlíti mɨ́ mǐ rɨ́ ko àdhotàsɨ̀? 42Mɨ fati àlíti mɨ́ mǐ rɨ́ nìlépɨ tsěkonɨ ko dhɨ̌rɨ, mɨ étsá tàlé mɨ́ ádrípi drɨ́: ‹Má ádrípiì, éfè má kààpè áyísévá mɨ́ mǐ rɨ́›, éngónɨéngónɨ? Lǔkìríbhá mɨ, mɨ́ àpè drɨ̀ fati àlíti mɨ́ mǐ rɨ́ àngò nìzó ndra tráká mɨ́ rɨ́ ngàzó áyísévá ádrípi mǐ rɨ́ àpézó ndò.
Fati ɨ̀yɨ òꞌa nɨ be
(Màtáyò 7.16-20; 12.33-35)
43«Fati ba rɨ́ a òꞌa ònzɨ́ ko, fati gɨ́gɨ́ ro rɨ́ a kpá òꞌa ba rɨ́ ko. 44Ɨ̀yɨ fati tséré èpé òꞌa nɨ sɨ̀: kɨrɨ àbhɨ́yá ùkíyá sí ko, kɨrɨ kpá ódó ádyɨ̀dhó sí ko. 45Bhá ba rɨ́ ba ɨ́yɨ ásí á rɨ́ sɨ̀ tà ba èpórɨ. Bhá ònzɨ́ rɨ́ ònzɨ́ ɨ́yɨ ásí á rɨ́ sɨ̀ tà ònzɨ́ èpórɨ, àdhosɨ̀ko àtàtà tséré àpólépɨ bhá sílé sɨ̀ rɨ́ ángá ásí á.
Embatá dzó ìrì ídrǐ rɨ́
(Màtáyò 7.24-27)
46«Èꞌo tà má rɨ́ tàlé ɨ̀mɨ drɨ́ rɨ́ ko rɨ́, ɨ̀mɨ áma óyó: ‹Ópɨ́, Ópɨ́› àdhotàsɨ̀? 47Ma drɨ̀ ɨ̀mɨ drɨ́ bhá àlɨ́lépɨ má dròlé, áma ti yìlépɨ drě ti àndá bó òbélépɨ rɨ́ ako àdhɨ rɨ yà rɨ́ ádhárɨ. 48Ako bhá dzó sílépɨ rɨ́. Ga dzó bhú álíálí drě òbhà ndǔ nɨ érà drǐ. Yǐ rɨ tìzó rɨ́ á, yǐ bi dzó rúsɨ̀ ngòlángòlá, dɨ̌banɨ dzó olo yɨ ko, àdhosɨ̀ko sirɨ dzó àndá ba. 49Dɨ̌banɨ bhárúvá àtàtà má bhà rɨ́ yìlépɨ rá drě àzí ólépɨ ɨ̀sɨ̀ ko rɨ́ ako bhá dzó òbhálépɨ koro àlo ìnyákú drǐ ndǔ nɨ òbhá àkó rɨ́ áyo. Yǐ rɨ bìzó dzó rúsɨ̀ rɨ́ á, dzó arɨ púrúpúrú arɨ drě drà nyɨ̌nyɨ̌.»
Currently Selected:
Lúkà 6: omi
Qaqambisa
Share
Copy
Ufuna ukuba iimbalasane zakho zigcinwe kuzo zonke izixhobo zakho? Bhalisela okanye ngena
© 2021, Wycliffe Bible Translators, Inc. Tous droits réservés.