Akara Njirimara YouVersion
Akara Eji Eme Ọchịchọ

Yoohá̧na 12

12
Maaríi túud Yesu duusá̧n dɔlı̵́
(Matío 26:6-13; Márkus 14:3-9)
1Bá' gúú tíŋ́ mam vúnní páskalı̵́ máa, Yesu ya̧ kaa Bɛtaníilí̧. Laazáar Yesu ká nimmɔ nɔmmé pee, du̵u̵lı̵́ á̧ḿ. 2Vu̵ kɔ́d Yesu hȩn lálı̵́ wu̵lı̵́. Máŕta baa pa̧n vu̵ ya hȩn lálı̵́. Laazáar mbaa woo ya hȩn lálı̵́lı̵́. 3Ma Maaríi ɓɛ duusá̧n tóó dȩ"ȩ́ na'a ku̵u̵ beewu̵ nárdə rééta líitər, ku̵u̵ hɨ sɨɨde na'a máa, túud Yesu dɔlı̵́, na'ad doo woo vu̵ kan yúú hú̧' woo.#12:3 yúú hú̧' woo yúú hú̧' wakȩ́ȩ́ Yúúda voo vu̵ lú̵ggú̵. Lig hi̧' kan sa̧g woo. 4Waa duulí Yesu woo tóó dágá, yéé woo Yúúdas Iskarió, ı̵́ a dɔd Yesu nag nánán voolı̵́ má nɔ, o̧: 5“Moo ȩn vu̵ gín kúḿ yȩ mba booro tȩmɛre ta̧a̧nɔ́ á̧ḿ, pú̵n nán gíḿ vu̵ nélá?”
6Yúúdas ká o̧n moo nán gíḿ voo nɔ né, a̧máa moo ká wu̵ tu̵ kə́ə sɨɨde voo, baa ɓee sɨɨde wu̵lı̵́ líwná. 7Ma Yesu o̧: “A̧m gbɔgɔ, a kéé duusá̧n yȩ 'yɛ́ moo dɔnné míí bɛ́ɛ́gı̵́ɨ. 8Ví dɨ víí kan nán gíḿ vu̵ sey 'waapád, a̧máa ı̵́ míí máa, míń mbaan kan ví sey 'waapád né.”
Nán vu̵ yá̧ḿ Laazáar bi nɔɔwo̧ ó̧
9Nán Yúúda ɓu̵u̵lı̵́ na'a vu̵ ki Yesu ba dɨ kaa Bɛtaníilí̧; vu̵ yaa wu̵lı̵́, a̧máa moo Yesu woo nɔ dágá pɛ́lı̵́, moo vu̵ hí̧í̧ bi ho̧ Laazáar Yesu ká nimmɔ nɔmmé yȩ á̧ḿ. 10A̧máa gbanaa hȩn ha"ı̵́ vu̵ dɨ Laazáar yá̧mné moo bi nɔɔwo̧ á̧ḿ, 11moo nán Yúúda ɓu̵u̵lı̵́ na'a vu̵n 'yɛ́ zó̧ó̧ Yesu woolı̵́ moo woo nɔ.
Yesu dɔ́ kaa Yerúsalemmé
(Matío 21:1-11; Márkus 11:1-11; Lúg 19:28-40)
12Ya̧g ka̧'a̧m woolı̵́, dúú ɓu̵u̵lı̵́ na'a ku̵u̵ yaa mam vúnní páskalı̵́ máa, vu̵ ki Yesu ba dɨ yaalı̵́ Yerúsalemmé. 13Vu̵ du̵ kpag balí vu̵, vu̵ vúd laawu̵ hi̧naalȩ́, vu̵ lɛ́g, vu̵ o̧:
“Tayɨɨ a gbɔm nánne!
Ɨ́ 'yɛ́lı̵́ Tayɨɨ a bagam hȩnne, ı̵́ káḿ yaa kan yɛ́g woo yȩ nɔ,
Tayɨɨ a bag gbanii Izraɛ́l voo hȩnne.”
14Yesu la nuŋ wamnde waa, ɗáá mbaa yúú woolı̵́ kɔ́ ı̵́ debtere ká o̧ wɔgɔ:
15“Nán kaa Sió̧ŋ vu̵, i kɔ́ dú̵ú̵ sá.
I ho̧ ó̧, gbanaa gbo̧o̧ dɨ yaalı̵́ víílí,
ɗáá wamnde waaɨ.”
16 Waa duulí woo ká vu̵ kin ná hȩn yȩ vu̵ né á̧ḿ. A̧máa sey Yesu ka dɔg Tayɨɨ woolı̵́ máa, vu̵ duu taa moo debtere ká o̧ yúú woolı̵́, kan hȩn ku̵u̵ kɔ́ddu̵ yȩ á̧ḿ.
17Dúú kú̵u̵ mbaa ya Yesu ká bee Laazáar nim bɛ́ɛ́gı̵́ wu̵lı̵́ yȩ máa, vu̵u̵ baa du̵ ya̧g. 18Moo woo nɔ ma, dúú yȩ vu̵ vúd laawu̵, moo ku̵u̵ ki ba kɔ́ hȩn sa̧ga̧ yȩ ó̧ má nɔ. 19Ma nán farísa vu̵ ó̧ń ya voolı̵́: “Ví ho̧ báń kɔ́n ví hȩn tóó né, nán 'waapád vu̵ dɨgɨ duulíi.”
Nán Gɛrɛ́g tóó vu̵ soo Yesu
20Nán Gɛrɛ́g tóó vu̵ dɨ sa̧a̧m nán ku̵u̵ dɔg mam vúnní moo Tayɨɨ na"ȩ́ yȩ voolı̵́. 21Vu̵ laa Filíb woolı̵́ (ká nán Bɛdsáýdaɨ, hág Gáliléelı̵́), vu̵ vigi: “Ba'á, vɔ́ hí̧í̧ bi ho̧ Yesu wu̵.”
22Filíb la o̧d A̧ndɛrée moo yȩ, A̧ndɛrée vu̵ sú̵g kan Filíb á̧ḿ, vu̵ la o̧d Yesu. 23Yesu hí̧i̧d vu̵ o̧: “Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, sey a̧n nuŋ na"ȩ́ wu̵lı̵́ máa, ya̧ sú̵'ú̵. 24Mí o̧d ví moo yȩ́ńne, tú̵d yȩ́ń ka pɛ hágá, ka bugu ní tée, mbaa yȩ́ń dágá yagalı̵́, a̧máa ka buŋ sú̵'ú̵ tée, kɔ́ yȩ́ń ɓu̵u̵lı̵́ na'a. 25Nán a hí̧í̧ fó̧ó̧ woo tée, wú̵ń tiddu̵ ú̵. A̧máa nán a ma fó̧ó̧ woo hágá yɛlı̵́ tée, wú̵ń mbaa kannɔ káákáá. 26Nán tóó a bi kɔ́n ba'adɨ tée, a duun á̧ḿ. Ya a̧n mbaa wu̵lı̵́ máa, nán ba'ad míí wú̵ń mbaa wu̵lı̵́ á̧ḿ. Nán a kɔ́n ba'ad tée, Ba'á wú̵ń na"o̧ á̧ḿ.”
Yesu moo moo yúú nɔm woolı̵́
27Yesu duu o̧d vu̵: “'Ya̧'a̧ yɛ zó̧ó̧ tó̧'o̧nɔ́. Yee míń o̧ nɛ́nná? Ba'á, yee tée míń o̧ a̧m há' hȩn ndɔ́gɔné yȩ la áa? A̧máa mí yaa də́ń moo hȩn ndɔ́gɔné yȩ nɔ. 28Ba'á, a̧m kɔ́ yɛ́g móó a mbaa hȩn gbo̧o̧ȩ.”
Ma yɛ́g tóó kiy zu̵u̵ be"ı̵́, o̧: “Ká mí kɔ́ sú̵'ú̵. Míń duu kɔ́ tóó.”
29Dúú ku̵u̵ ki moo yȩ máa, vu̵ o̧: “Bó̧ó̧ȩ.”
Tóó vu̵ o̧: “Maleeka tóó wu̵ o̧ddu̵ moo.”
30A̧máa Yesu hí̧i̧d vu̵ o̧: “Yɛ́g yȩ kiyn moo míí nu né, a̧máa moo víí nu. 31'Ya̧'a̧ yɛ bá' moo sə̧"ȩ́ nán hágá yɛ voo ya̧ sú̵'ú̵. 'Ya̧'a̧ yɛ vú̵ń vud gbanii hágá yɛ gbɔ gɔ́ŋ́. 32Ɨ́ míí, sey u̵u̵ dɔgɔn mí yúba tée, míń woo nán vu̵ 'waapád yaan míílí̧.”
33Yesu o̧ moo yɛ tú' nɛ́nná ba vú̵ń nɔɔ bi lá má nɔ. 34Ma dúú vu̵ vigi: “Vɔ́ ki debtere Tayɨɨlı̵́ ı̵́ nán sənné ban mbaa káákáá náa? Kɔ́ née mɔ́ o̧ ba vú̵ń dɔgɔn ı̵́ Tayɨɨ ka ba"u̵ ya yɛlı̵́ yɛ yúba pȩ́ń máalá̧? Ɨ́ Tayɨɨ ka ba"u̵ ya yɛlı̵́ sú̵u̵, nɔ́nná?”
35Yesu hí̧i̧d vu̵: “Túlí dɨ lá sa̧a̧m víílí waaná'. Kíí dɨ lá kan túlí yɛ, i 'yȩm wu̵lı̵́, moo vid a sa̧'a̧d ví sá. Nán ka dɨ 'yȩmné ya dimmí tée, gaan ya a dɨn laalı̵́ né. 36Kíí dɨ lá kan ya túlí yɛ, i 'yɛ́ zó̧ó̧ túlílí, moo i tii nán ku̵u̵ mbaa ya túlílí máa vu̵ yu̵.”
Nán Yúúda vu̵ 'yɛ́n zó̧ó̧ Yesu woolı̵́ né
Yesu ka moo moo yȩ máa, daa la yú̵g vu̵. 37Kóó Yesu a kɔ́ hȩn sa̧ga̧ vu̵ ɓu̵u̵lı̵́ na'a sa̧a̧m nán yȩ voolı̵́ ú̵ si̧', vu̵ fȩȩn moo woo né. 38Anábi Esáya ká moo moo yȩ, ma hȩn yȩ kɔ́y ı̵́ yo̧go̧, ká o̧:
“Ɨ́ 'yɛ́lı̵́ vóó, nóo fȩȩ moo vóó ya̧gá̧lá?
Nóo ho̧ nag néélȩ́ ı̵́ 'yɛ́lı̵́ Tayɨɨ woolá?”
39Hȩn woo há' vu̵ zó̧ó̧ 'yɛ́lı̵́, moo Esáya duu o̧:
40“Tayɨɨ yə̧ə̧ nɔ́ɔ́ voo,
big zó̧ó̧ voo,
u̵u̵ ho̧ gaa sá,
zó̧ó̧ voo u̵u̵ ki sá, moo ka vu̵n tii zó̧ó̧ tée,
ba kan za̧a̧ vu̵ ú̵.”
41Esáya ká moo moo yȩ ı̵́ yo̧go̧, moo ká ho̧ na"ȩ́ Yesu woo, ma ka moo moo yȩ yúú woolı̵́ yȩ nɔ.
42Kóó ı̵́ yo̧go̧ si̧', ı̵́ nii Yúúda tóó vu̵ ɓu̵u̵lı̵́ na'a vu̵ 'yɛ́ zó̧ó̧ Yesu woolı̵́ á̧ḿ, a̧máa vu̵ vud o̧n né, moo nán farísa ba ka vu̵n vud bi lig sú̵ggı̵́ voolı̵́. 43Vu̵ hí̧í̧ na"ȩ́ nánán voo wu̵ mba na"ȩ́ Tayɨɨ woo.
Yesu moo moo, sə̧' moo yúú nánán voolı̵́ ná'
44Yesu moo moo dɔg yúba, o̧: “Nán a 'yɛ́ zó̧ó̧ míílí̧ tée, 'yɛ́n zó̧ó̧ míílí̧ dágá né, a̧máa 'yɛ́ zó̧ó̧ woo dɨ ı̵́ ka ba'an ya máa woolı̵́ á̧ḿ. 45Nán a ho̧n tée, ho̧ ı̵́ ka ba'an ya máa sú̵'ú̵ á̧ḿ. 46Míi túlí, mí yaa hágá yɛlı̵́ moo kóó nɔ́nná a 'yɛ́ zó̧ó̧ míílí̧ tée, a mbaa ya dimmí sá. 47Nán tóó a ki moo míí ma, a duu ní tée, míńnɔ sə̧'ə̧n moo yúú woolı̵́ né, moo mí yaan moo wu̵ sə̧"ȩ́ yúú nán voolı̵́ né, a̧máa moo bi səd vu̵ ú̵. 48Nán a ɓéen, a fȩȩn moo míí ní tée, ı̵́ moo sə̧"ȩ́ woo dɨlı̵́. Moo káń moo yɛ wú̵ńnɔ sə̧' moo yúú woolı̵́ bá' sí̧'í̧dí, 49moo aga míi moon moo yɛ kan dáń míí ní, a̧máa Ba'á ka ba'an ya yɛ, wu̵ 'yɛ́n moo 'waapád ya̧gá̧ ma, káń moo yɛ nɔ. 50Mí gaa moo Tayɨɨ woo yɛ wú̵ń pú̵ nánán vu̵ vágád káákáá ú̵. Moo woo nɔ, moo káń o̧d ví yɛ, mí o̧ kɔ́ ı̵́ Ba'á ka o̧n máa wɔgɔ.”

Nke Ahọpụtara Ugbu A:

Yoohá̧na 12: DIINT

Mee ka ọ bụrụ isi

Kesaa

Mapịa

None

Ịchọrọ ka echekwaara gị ihe ndị gasị ị mere ka ha pụta ìhè ná ngwaọrụ gị niile? Debanye aha gị ma ọ bụ mee mbanye