Postoje v adventu: Každodenní vánoční zamyšleníUkázka

Některé roky to prostě necítíme , že? Blaženost Vánoc, o které se "předpokládá", že ji v tomto období roku budeme prožívat. Hluboký obdiv a radost, které se pojí ke dni, kdy se náš Zachránce stal tělem, aby mohl tady na zemi být s námi. Jsou roky, kdy se cítíme naprosto zavaleni velkou tíhou.

Tíha toho, co vidíme ve zprávách, převažuje nad radostí ze strojení vánočního stromečku v obýváku.

Tep našeho polámaného srdce z období velkých zmatků, ztrát a zápasů způsobených covidem-19 bije hlasitěji než zvuky vánočních koled z reproduktorů.

Ozvěna pláče našich zoufalých bratrů a sester kvůli nespravedlnosti světa nám v žilách proudí hlouběji než zpěvy uctívání.

Žalm 3 klidně mohli napsat v dnešní době.

Všimni si souvislostí Davidova žalmu. David volá k Bohu z hlubin strachu a zármutku. Jeho syn Abšalom se proti němu vzbouřil a pokusil se ho svrhnout. Umíš si představit, jaké by to bylo, kdyby se k tobě takhle zachovalo tvoje vlastní dítě? 

V tomto žalmu vidíme, jak Davidův zármutek přetéká. Přemáhá ho ta spousta lidí, kteří na něj útočí. Ale dokonce i v takové situaci odmítá nechat se tím otřást.

Zhluboka dýchej a pročti si ten oddíl ještě jednou. Všimni si Davidova postoje, když volá k Bohu.

Davidova důvěra v Boží vysvobození a ochranu dokonce i tehdy, když se kolem něj všechno řítí, nás učí něco, co stojí za zapamatování i tyto Vánoce. 

Přemýšlení:

• Čeho si všímáš na Davidově chování uprostřed strachu a zmatku? 
• Která slova ti tu vystupují do popředí? 
• Jaké by to pro tebe bylo odevzdat své srdce a mysl Bohu právě ve chvílích těžkostí?

Společně zvedněme hlavu k našemu Mocnému Králi, který se narodil, aby nás osvobodil z okovů, co nás poutají.