Postoje v adventu: Každodenní vánoční zamyšleníUkázka

Modlitba je pozice, ke které nás Bůh zve, když máme pocit, že nás svět obkličuje. Když máme pocit, že nás drtí polámané skutečnosti, v nichž jsme uvízli. 

Krása modlitby tkví ve slibu Ducha svatého, že se za nás bude přimlouvat, i když my sami nenacházíme slova. 

Ježíš nás zve, abychom se chopili svého těžkého nákladu a položili mu ho k nohám. Může to pro nás být těžké, nebo i když mu předáme své starosti, můžeme i dál cítit určité obavy. Ale on nám slibuje, že převezme naše břemeno bez ohledu na jeho velikost a tíhu. 

Ježíš nás zve ke spočinutí v jeho svrchovanosti. To je nádhera daru dítěte v jeslích. On je Immanuel - Bůh s námi. 

Pomodlíme se.

Pane Ježíši, přicházím k tobě a vyznávám, že tento čas v roce může být náročný. Vyznávám, že některé dny necítím radost ani slavné očekávání tvého příchodu. Jsou dny, kdy se právě končícím rokem cítím jako převálcovaný. 

Ztráty, zármutek, zmatek, nejistota... ale vím, Pane, že můžu ustát napětí mezi tvou dobrotou a tíhou tohoto světa, aniž bych ztratil víru. 

Vím, že i když to vůbec nedává smysl, pořád jsi dobrý. A tak se modlím, když se teď připravuji na oslavu tvého příchodu, naplňuj mne pokojem a pomáhej mi, abych se na to těšil. Ty jsi ten Velký Král, který na ramenou unese všechna břemena, ten Velký Král, který mi pozvedá hlavu k nebi a vytahuje mi nohy z rozblácené hlíny. 

Amen.