Postoje v adventu: Každodenní vánoční zamyšleníUkázka

Můžeme začít pravdivě? Někdy je mnohem lehčí a příjemnější myslet jen na sebe.

Není příjemné si to přiznat, ale když budeme skutečně pravdiví, zjišťujeme, že bychom se nejradši starali o sebe, dělali si jen co se nám chce, a zařídili si život tak, jak to nejvíc vyhovuje nám.

Tak snadno se nám stane, že se centrem našeho světa stávají naše rodiny, naše priority a naše plány.

To pro adventní zamyšlení není vyloženě příjemná a pohodlná myšlenka, že?

Ale Vánoce jsou mimořádný čas prověřit si, jak na tom jsme s pokorou a podřízeností Bohu. Když přemýšlíme o vánočním vtělení, o konečném činu pokory a poddanosti, jsme zváni nastavit si myšlení na Kristovo myšlení. Kristus, který byl Bůh, měl všechny důvody panovat nad námi svou mocí, ale místo toho se rozhodl pro pokoru, službu a lidství.

Pavel, autor epištoly Filipským, zaměřuje pozornost na Kristův příklad pokory. 

Kristus je Bůh, ale rozhodl se pro lidskou podstatu.

B Trojici prožívá dokonalé a velmi blízké společenství, ale rozhodl se pro pozemskou rodinu.

Je Bůh, ale rozhodl se vstoupit do porušeného stvoření, aby byl s námi a všechno obnovil.

Protože nás toto období volá ke štědrosti, je důležité pokořit se a padnout na kolena před Pánem Ježíšem, vstoupit do polámanosti světa a přinášet naději, vykoupení, obnovení a lásku. 

Tato pokora je něco, co nádherně ukazuje církev založená v trpícím městě v Thajsku, které je partnerem Compassion. Město Mae Sot je kouzelná část světa, která však ukrývá hrůzné tajemství. Spousta dětí tam proti své vůli pracuje v otroctví v naprosto příšerných podmínkách.

Ale církev se do tohoto města záměrně dostala, aby se stala majákem naděje. Zaměstnancům nesmírně leží na srdci ochrana dětí té společnosti. Nabízejí programy a příležitosti pro děti a mládež, a ukazují jim z toho vykořisťování cestu ven.

V jejich společenství existuje podřízenost Kristu na kolenou a Kristovo vtělení, které nás může inspirovat ke stejnému postoji. Vždyť se teď blíží Vánoce.

Modlitba: 

Pane, vyznávám, že je někdy lehčí zaměřit se na sebe, a mně se to stává až příliš často. Je mi to moc líto. Pomoz mi rozhodovat se pro kapitulaci před tebou. Chci na kolenou přistupovat k tvému trůnu, který byl kdysi skromnými jesličkami. Chci k tvému trůnu přicházet se stejnou pokorou, kterou jsi nám šel příkladem ve svém vtělení. 

Kéž by mé pokorné podřízení vedlo k proměně nejen v mém vlastním životě, ale i v mém společenství. 

Amen.