Postoje v adventu: Každodenní vánoční zamyšleníUkázka

Odevzdání a pokora jsou nepohodlné, zvlášť pro ty z nás, kdo žijeme v pohodlí, nezávislosti nebo soběstačnosti. 

Nicméně je nutné přiklonit se k nepohodlí. Mohlo by to patřit do toho, co Pavel myslí vyjádřením s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu (ČSP)?

Tohle jsme tak či onak už všichni zažili. V roce, kdy jsme se společně prodírali celosvětovou pandemií, nebo se naše osobní situace změnila, všichni jsme prožívali něco nepříjemného a nepohodlného přitom, jak se svět mění, a byli jsme donuceni přezkoumat a přehodnotit svůj styl života, finance, priority, a dokonce svou smrtelnost. 

To byla a i dál je nepřímená zkušenost. Ale mnozí z nás také mohou říct, tedy jsme-li skutečně pravdiví, že přestože během covidu-19 a jeho těžkých a bolestných dopadů, pohroužit se do nepohodlí nás vedlo i k něčemu novému a naučili jsme se zakoušet hlubší vnímání Boží přítomnosti. 

Být donucen pokořit se a klást si nepříjemné otázky o svých prioritách a životě nám může pomoct prožívat plný až hojný život, který nám dnes Ježíš nabízí nově a čerstvě.

Co by se v tomto adventu stalo, kdybychom se podívali pod povrch svátečních dnů a kutali hlouběji, abychom sami sobě položili nepříjemné otázky a přitom se spoléhali na Boha, že nás tím pronese?

Přemýšlení:

• Buď až brutálně pravdivý: Jak jsi ty centrem svého vlastního světa? 
• Jak po tobě může Bůh chtít, aby ses mu v tomto období odevzdal a poddal?

Spolehni se, že tě Bůh transformuje k dokonalosti právě prostřednictvím výzev denního života a poděkuj mu za to, jak tě dnes jeho pokora formuje.