"Tam, kde jsem v koncích" podle Kyle IdlemanaUkázka

Pokořený, abys byl povýšen

Jsou věci, které se v práci služby naučíš. Patří do toho to, že lidé přicházejí do církve hledat řešení. Uvíznou ve svých problémech a pak si lámou hlavu, jestli by mohlo existovat nadpřirozené řešení. Dluhy, závislost, rozpadající se manželství--cokoli to je, dříve či později se začnou ptát po krocích, činech. Jednotlivé body v úzkostlivě střeženém pořadí k vyřešení problému. "Co s tím můžu dělat?" Vždycky předpokládáme, že odpověď se nachází ve slově "dělat.”

A zatímco někdy máme některá "dělat", která je potřeba udělat, pravda je, že neexistuje náhrada za pokoření se. Tady někdo namítne: "Jasně, chápu. Buď pokornější. Ale musí tu být něco, co mohu udělat, vždyť víš. Něco jiného než jen být pokornější.”

Ono je totiž mnohem snazší něco udělat než být. Něco udělat znamená přistoupit k činu. Být vyžaduje skutečnou proměnu.

Chceš vědět, co dělat? Bezva, můžeme to udělat takhle.
-Postav se kousek dál.
-Bij se do hrudi.
-A modli se: “Bože, smiluj se nade mnou.”
-A z celého srdce to tak mysli.

Dostanu se do ošemetné situace a řeknu, že to poslední je klíč. A k tomu dojde, když se pokoříš.

A zajímají tě některá "nedělej"?
-Neobhajuj svůj vlastní případ.
-Nevysvětluj své resumé.
-Nepros o požehnání tím, že by ses srovnával s druhými.
-Nevypočítávej Bohu všechny důvody, proč si zasloužíš požehnání.
-Negratuluj Bohu k tomu, že tě má jako svoje dítě.
-Neděkuj Bohu za všechnu dřinu, kterou jsi do toho vložil.

Pokořit se před Bohem, to nenahradíš ničím. Pokorné srdce dělá Bohu radost. Pokorné volání ho zve, aby ukázal svou moc.

Být pokorný, na to se díváme jako na pasivitu--to znamená, že nás někdo nebo něco pokoří. Pokořuje nás nezaměstnanost, neúspěšný vztah, nesplněný sen. Ale Ježíš mluví o pokoření, které je aktivní--my se pokoříme. Není to něco, na co čekáme, že k tomu přirozeně dojde. "Pokořit se." To nevypadá správně, že ne? Skoro jako trošku masochisticky. Ze všech stran nám radí, abychom jednali asertivně, ne abychom se pokořili.

Tady však máme mistrovský kousek pokory—co udělal Kristus. Sám ze sebe nic nedělal. Pokořil se. Byl to někdo, kdo v samotné přirozenosti—v samotné podstatě—byl Bůh, který ale na svém božství netrval, ale spíš sám ze sebe udělal "nic".

Jak se to dělá, pokořit se? Zde je několik způsobů, které mi pomáhají dostat se až na konec mne samého:
-Abych se pokořil, dobrovolně vyznám svůj hřích.
-Abych se pokořil, dávám obětavě a anonymně.
-Abych se pokořil, s druhými jednám lépe než se sebou.
-Abych se pokořil, požádám o pomoc.