ZášťUkázka

Odpustit urážky 

Už se ti někdy stalo, že tě frustrovali lidé, kteří při jízdě nedávají pozor a nevyhnutelně tě nutí šlapat na brzdy? Mně jo! Po očích obrácených v sloup a možné naštvané poznámce jsem si přál, aby je za to předvolali k soudu. 

Proč dovolujeme takovým maličkostem, aby nám diktovaly náš den? Proč se pro všechno na světě tak snadno naštveme kvůli jednání někoho jiného?

Je možné, že se příliš vžíváme do toho, že máme pravdu. Představ si můj příklad z dopravy. Možná si myslíš: Ještě nikdy jsem nikoho nevytlačil - protože já jsem vynikající řidič. 

V podstatě se zlobíme, protože předpokládáme, že jsme lepší než ten špatný řidič. Příliš rychle zapomínáme, že jsme všichni na jedné lodi. Nedokonalé lodi. Nikdo z nás nedosahuje Boží dokonalosti. 

Možná dokonce předpokládáme, že nám to ti druzí dělají naschvál, aby nás vyprovokovali nebo nám ublížili. Okamžitě si vytvoříme negativní názor založený na podezřívavé domněnce. Nemůžeme svým nepodloženým pocitům dovolit, aby nám v životě páchaly chaos. Pocity jsou indikátor, ne diktátor. Uvědom si je, ale pak se zaměř na fakta.

Zde jsou tři způsoby, které ti pomůžou snadno se neurazit.

1. Poskytni lidem výhodu pochybnosti. Přísloví 19:11 nám nabízí moudrost k přehlížení urážek. Lidé ti ne vždycky chtějí ublížit. A tak jestli chceš něco předpokládat, pak jen to, že tě nechtěli zranit. Možná tak reagují na skutečnou bolest a stres v jejich vlastním životě. Možná jsme nechtěně řekli něco zraňujícího, a oni nám asi prokázali svou milost. Pojďme si tohle vzájemně oplácet. Člověk se zralou vírou pravděpodobně nebude nic předpokládat a místo toho se rozhodne věnovat výhodu pochybnosti.

2. Nadlehči to. Když nás něco urazí, předpokládáme, že ten člověk měl na mysli nás. Kamaráde, to je arogance. Je dost dobře možné, že když řekl nebo udělal to zraňující, vůbec na tebe nemyslel. Nadlehči to tím, že ze sebe přestaneš dělat pupek světa - a nadlehči to tím, že necháš tu urážku být rychleji, než tě stihne zasáhnout a zatížit.

3. Sám sobě rozmluv pobyt na "skalní římse". Když cítíš, jak se v tobě vzmáhá uraženost, zeptej se sám sebe: Proč mi tohle vadí? Bude na tom záležet zítra či za týden? Potřebujeme se dostat k jádru toho, proč nás to nadzvedlo. Když se naštveme, to jediné, co z toho máme, je náš vlastní vnitřní zmatek.

Pamatuj si: Nikdo tě nemůže donutit, aby ses cítil naštvaný. Budou lidé říkat ničivé věci, po nichž je těžké zůstat neuražený? Ano. Ale můžeme tomu zamezit? Ne. 

Jednání druhých si nemůžeme vybírat, ale můžeme si vybrat, jak na to zareagujeme - jestli to necháme být nebo vytvoříme určitě hranice pro situace, které jsou prokazatelně opakovaně bolavé. Pak se můžeme rozhodnout věnovat lidem výhodu pochybnosti a rozmluvit sami sobě situace, v nichž naše vlastní urážky vystartují jako raketa. 

-Cindy, uč se být neurazitelná  

Modlitba: Nebeský tatínku, pomoz mi žít bez urážení. Kéž bych štědře skrápěl lidi milostí, jakou jsi skropil ty mne. V Ježíšově jménu, amen.