ZášťUkázka

Odpuštění. To je koncepce, o které všichni víme, že bychom ji měli mezi lidmi šířit, ale lépe se to řekne než udělá. V průběhu několika následujících dnů budeme mluvit o tom, jak odpouštět lidem, sobě, a dokonce i Bohu. Na životních zkušenostech skutečných lidí objev, jak se můžeš osvobodit odpuštěním. 

Když jsem si dřív představoval odpuštění lidem, vždycky jsem před sebou měl obrázek, jak by to vypadalo. Za prvé, ten člověk by si sám od sebe uvědomil, co udělal a jak hluboce mne zranil. Za druhé, přišel by za mnou s velikou omluvou a byl by ochotný vynaložit velké úsilí a práci, aby všechno napravil a náš vztah by zase byl v pořádku. To zní dost jednoduše, že? 

Když to teď píši, sám sobě se musím smát, protože vím, že ten dokonalý obrázek v mé hlavě byl špatný. Víš, ono vlastně odpuštění ve skutečnosti není o tom druhém. Odpuštění je rozhodnutí, které musím udělat já sám - rozhodnutí nechat být svou nevraživost a místo hněvu si vybrat svobodu a lásku. Vybrat si raději pokoj než bolest. Rozhodnout se raději zachovat vztah, než hlídat si skóre kdo má pravdu.  

Je zajímavé, že jakmile jsem se jednou rozhodl pro odpuštění, ten vztah se obvykle začal zlepšovat. 

To není nová koncepce. Od samého začátku dějin se lidé vzájemně zraňovali. Ale všichni máme na výběr. Buď si budeme chovat svou zášť, s níž se vlečeme - ten samospravedlivý hněv, který nás svou vahou tiskne k zemi a udržuje si podrobný seznam provinění, kterými nám ten druhý ublížil, nebo to nechat být, odložit svou pýchu a rozhodnout se, že ten vztah stojí za zápas o něj - tím, že věnujeme odpuštění.  

Jde o tohle: držet si zášť je jako držet se kaktusu. Vydrž a sleduj mne. Ty ostatní to od tebe vzdaluje a tebe to bolí. Nezáleží na tom, jestli ti někdo ten kaktus podal. Na tobě je ten kaktus pustit, odložit.  

V Efezským 4 Pavel říká církvi, aby odložila všechna hořká slova, výbuchy hněvu, pomstu, nadávky a urážky. Místo toho bychom spolu měli mluvit laskavě a s láskou. Proč? Protože Bůh s láskou odpustil nám. 

My si odpuštění ani trošičku nezasloužíme, a přesto nám ho Ježíš volně a zdarma dává. Jsme povoláni být jako On. Druhým ukazovat Kristovu lásku. Co by mohlo lépe vyznít jako příklad Boží lásky k lidem, než když jim odpustíme?

—Madison, pusť se kaktusu a rozdávej laskavost 

Otázka: Jakou nevraživost si chováš? Jak se jí můžeš zbavit a rozhodnout se místo toho odpustit? 

Modlitba: Bože, děkuji ti, že jsi nám odpustil a odpouštíš, i když si to nezasloužíme. Pomoz nám šířit stejnou lásku a milost lidem. Změkči naše srdce směrem k těm, kteří nám ublížili, a pomoz nám být víc jako ty tím, že budeme druhé milovat jako ty. V Ježíšově jménu, amen.