Hřích: Proč jsou Vánoce pro každého

Od Dannyho Saavedry  

“Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.”—Římanům 3:22–24 (B21)

Každý rok slavíme Vánoce. Je to krásný čas radosti a dobrých zpráv. Zdobíme stromeček, natahujeme světýlka, zpíváme krásné koledy a dáváme báječné dárky. A každý rok si my křesťané rádi připomínáme, že “Ježíšův příchod, je Vánoc důvod.” Ale jak často si sedneme a poctivě promýšlíme proč je On příčinou tohoto svátečního období. Proč vůbec máme toto období? Proč Ježíš opustil nebesa a přišel na Zem? 

Stručná odpověď? Náš hřích. Vidíš, tolik nás Pán miluje. Stvořil nás k obrazu svému (Genesis 1:27). Jsme klenotem v koruně Božího stvoření, stvořeni k Jeho oslavě a k dokonalému vztahu navždy v Jeho přítomnosti jako Jeho milované děti. Byl to náš osud, který jsme měli zakusit . . . to je to, co zakoušeli Adam s Evou. Kráčeli s Bohem, mluvili s Bohem a žili v Jeho přítomnosti. Mohli žít to, k čemu je Bůh povolal a pochutnávat si na ovoci ze Zahrady (Genesis 2:15–16). Ale potom se to všechno pokazilo . . . potom přišel pád.  

Adam a Eva umožnili své pýše a sobeckosti — své touze být "jako Bůh" — zatemnit jejich úsudek. A protože připustili, aby je had oklamal, oni i my všichni, jsme upadli v nemilost. V ten okamžik, říká Pavel, “skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.” (Římanům 5:12 CSP). Nejhorší na tom je, že to, po čem toužili — být jako Bůh — už přitom měli. Nesli v sobě Jeho obraz a podobu a Jeho otisk byl v jejich srdcích a duších. 

V knize Hřích a vykoupení, John Garnier tvrdí, že, “Hřích vytváří odcizení a nepřátelství vůči Bohu, jinými slovy morální mezeru mezi hříšníkem a Bohem, což je duchovní smrt; a opakem toho je být oživený, nebo přijmout život, tj. smíření s Bohem.” Hřích Adama a Evy infikoval všechny jejich děti, každého jednotlivého člověka v lidských dějinách. Zapříčinil trhlinu, oddělení mezi námi a svatým a dokonalým Bohem. Každé dítě, které se od té doby narodilo, se narodilo duchovně mrtvé, oddělené od Boha - kromě Jediného. Tudíž pokud jsme narozeni duchovně mrtví, až jednou přijde tělesná smrt, přijde smrt konečná bez naděje na smíření. 

V Římanům 6:23 (ČEP), Pavel říká: “Mzdou hříchu je smrt.” Hřích v zahradě Eden přinesl okamžitou duchovní smrt celému lidstvu a závěrečný účet každému hříšníku je konečná smrt, která nastane při smrti těla, a proto k zaplacení tohoto účtu za hřích (kterým je smrt), něco (nebo někdo) jiný musel zemřít namísto hříšníka. Z tohoto důvodu je akt obětování nezbytný, pro splacení dluhu za hřích. Proč? Protože cenou za náš hřích je smrt “a bez prolití krve není odpuštění” (Židům 9:22 B21). 

První příklad toho vidíme hned po pádu. V Genesis 3:21 (B21) je řečeno: “Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožený oděv a oblékl je.” Vidíš, pro to, aby Bůh oblékl Adama a Evu a zakryl jejich hanbu, musel zabít zvíře, prolít jeho krev. Jde o to, že “je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy” (Židům 10:4 CSP). To jednoduše nestačí. A to je to, co dělá vánoční příběh tak mocným!

Vánoční příběh se týká okamžiku, kdy se Boží slavný plán stal skutečností. Jak? “Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný” (Jan 3:16 CSP). Ježíš, dokonalý Syn Boží, řekl: “Zde jsem . . .” (Židům 10:7 B21) a On “sám sebe vydal za naše hříchy, podle vůle našeho Boha a Otce” (Galatským 1:4 ČEP). On zaplatil mzdu za naše hříchy, jednou provždy, aby nám dal Boží dar, kterým je “život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu” (Římanům 6:23 ČEP). Díky Ježíši můžeme slavit a radovat se z Boha, a to ještě více než kdy mohli Adam s Evou. Nejen, že můžeme chodit s Bohem, ale máme v sobě Ducha Božího!