Zaslíbený Syn, obraz Ježíše

Od Dannyho Saavedry  

“Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.”—Genesis 22, 8 (ČEP)

Byl jsi někdy požádán udělat něco šíleného, něco, co by tě ani v nejšílenějších snech nenapadlo? Jestli ano, nejsi v tom sám. V Genesis 22 dává Bůh Abrahamovi strašný příkaz. 

Bůh žádá Abrahama, aby obětoval svého syna. Počkat, ale proč? Ty myslíš toho zaslíbeného syna? Toho, z nějž mají podle tvého slibu vzejít velké národy? Ano, právě toho. Bůh řekl: “Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ . . .tam ho obětuj jako oběť zápalnou . . .” (Genesis 22, 2 ČEP). 

Muselo mu to rvát srdce, byla to pro Abrahama nepopsatelně bolestivá věc. Dovedeš si představit, že bys byl požádán o obětování toho, co je ti nejdražší? Byl bys tak poslušný, jako Noe nebo bys to udělal jako Jonáš? Přemýšlej o tom, jak nerozumně, šíleně, ten Boží požadavek zněl. Izák byl Abrahamův milovaný syn a na něm závisela budoucnost Boží smlouvy. Izák byl zázrak, dar Boží, odpověď Abrahamově a Sářině víře. 

Ale Abraham ve víře poslechl Boha, bez otálení. Někdy v našich životech čelíme zdánlivě neřešitelným situacím, obtížným volbám . . . volbám, kterým nerozumíme. Jenže když porozumíme Božímu charakteru, když porozumíme Jeho lásce k nám, rozpoznáme že Jeho vůle je pro nás vždycky k dobrému, budeme Ho schopni věrně poslechnout, protože víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. (Římanům 8, 28).

Vidíš, že Abraham znal Boží vůli a věděl, že nikdy nebude v rozporu s Jeho zaslíbením a tak se tento věrný otec držel toho slibu, že “tvé potomstvo bude povoláno z Izáka” (Genesis 21, 12 ČEP). Abraham věřil, že když po něm Bůh chce obětovat syna, že jej také může vzkřísit z mrtvých (Židům 11, 17 – 19). V tom vidíme pravou povahu víry. Nežádá vysvětlení; stačí jí zaslíbení. To proto dokázal Abraham říci svým sluhům, “pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám.” (Genesis 22, 5 B21) a proto dokázal svému synu říci, “Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné . . .” (Genesis 22, 8 ČEP).

Něčím, co se často vytrácí z tohoto příběhu je Izákova víra a poslušnost. Tak často si představujeme v tomto příběhu Izáka jako malé dítě, ale většina biblistů věří, že on byl přitom ve věku 18 - 33 let — koneckonců musel být dostatečně velký a silný, aby unesl všechno dřevo pro zápalnou oběť. 

Jakou úžasnou paralelu vidíme v Izákově příběhu o Božím plánu ke spasení skrze Ježíše, Beránku Božímu, který přišel, aby na sebe vzal všechny hříchy světa. Většina biblistů věří, že Izák věděl, co se děje. Postaral se o dřevo pro svou vlastní oběť a zůstal tichý i když byl pokládán na oltář. Neprotestoval, když bral Abraham nůž. Ochotně se podrobil svému otci . . . přesně jako Ježíš! James E. Goodman popisuje Izáka jako “vědomý a ochotný, tichý, ne-li úplně klidný, a především netrpícího.” Clemens Alexandrijský napsal, “On (Ježíš) je Izák . . . neboť on byl syn Abrahamův jako Kristus, Syn Boží a oběť jako Pán.” 

Nakonec Bůh zastavil Abrahamovu ruku a poskytl mu jinou oběť. “To místo pak Abraham nazval 'Hospodin opatří,' takže se dodnes říká: 'Na Hospodinově hoře se opatří.'” (Genesis 22, 14 B21). Vánoce jsou oslavou okamžiku kdy Bůh opatřil Beránka! 

Žádá od tebe dnes Bůh něco, co vypadá šíleně? Volá tě k tomu, abys udělal něco, čemu nerozumíš, něco, co nedokážeš pochopit? Možná tě staví před výzvu k přestěhování do jiného města nebo země, vzít novou práci nebo začít studovat Bibli doma i v práci. Možná tě vede k tomu, abys sdílel evangelium s tvým sousedem, spolužákem, kolegou. Vezmi si příklad z Abrahama a chval Boha za to volání! Když ve víře a poslušnosti vykročíš, Pán je věrný a žehná ti, opatruje tě v tom a udělá skrze tebe něco zázračného!