Díkůvzdání s Paulem Trippem - denní zamyšleníUkázka

Je to jeden z bodů v našem teologickém konceptu, ale ve skutečnosti nežijeme, jako bychom tomu věřili. Říkáme, že víme, že tohle není všechno. Říkáme, že opravdu věříme tomu, že existuje život, až tenhle skončí. Naše formální vyznání zahrnuje skutečnost, že přichází nové nebe a nová země. Ale máme sklon žít s úzkostí a ve spěchu, který přichází, když věříme, že všechno, co máme je jen tento okamžik.

Ukážeme si skutečný problém: pokud nebudou oči tvého srdce zaměřené na ráj, který má přijít, budeš se snažit změnit tento ubohý padlý svět na ráj, kterým nikdy nebude. Srdce každého žijícího člověka touží po ráji. Pláč batolete, které právě spadlo na zem, je voláním po ráji. Slzy dítěte ve škole, se kterým si spolužáci odmítli hrát, jsou ty slzy, které dosahují do ráje. Bolest ze samoty, kterou cítí člověk, který nemá přátele nebo rodinu, je bolest někoho, kdo touží po ráji. Zranění, které cítí manželský pár, když se jejich manželství rozpadá, je zranění těch, co volají po ráji. Smutek, který cítí starý muž, když jeho tělo každým dnem slábne, je smutek člověka, který touží po ráji. Všichni pociťujeme tuto touhu, i když si to mnohdy neuvědomujeme, protože byla vložena do našich srdcí naším Stvořitelem. On vložil věčnost do srdce každého člověka (Kaz. 3:11). Náš pláč, je víc než jen pláč z bolesti; jsou to výkřiky touhy po něčem víc, po něčem lepším, než kdy můžeme zažít v tomto padlém světě.

Když na tohle zapomeneš, budeš se ze všech sil snažit proměnit tuto chvíli na ráj, kterým se nikdy nemůže stát. Tvé manželství se nestane rájem. Tvá práce nebude rájem, po kterém toužíš. Tvá přátelství se nestanou rájem, po kterém prahne tvé srdce. Svět kolem tebe nebude fungovat jako ráj. Tvé děti ti nepřinesou ráj. A dokonce ani tvá církev nikdy nedosáhne úrovně ráje. Pokud jsi Božím dítětem, máš zaslíbení a jistotu ráje, ale neznamená to, že ho zažiješ právě teď a tady. Všechny věci, které tě zklamaly, jsou připomínkou toho, že tohle není všechno, co můžeme od života čekat. Zklamání je příčinou tvé touhy po ráji, který má přijít. Umírající sny ti připomínají, že tohle není ráj. Vadnoucí květiny ti připomínají, že tohle není ráj. Hřích, který tě drží jako rukojmí, by ti měl připomínat, že tohle není ráj. Nemoci, které tě napadají, jsou připomínkou toho, že tohle není ráj. Žij v naději, protože ráj dozajista přichází a přestaň žádat tento padlý svět, aby se stal rájem, kterým se nikdy nemůže stát.