Díkůvzdání s Paulem Trippem - denní zamyšleníUkázka

Neexistuje absolutně nic, čím by sis mohl získat Boží přízeň. Tohle musíš přijmout a zapamatovat si to. Nikdy nebudeš natolik spravedlivý, abys uspokojil Boží požadavky svatosti. Tvé myšlenky nebudou nikdy dostatečně čisté. Tvé touhy nebudou nikdy dostatečně svaté. Tvá slova nebudou nikdy dostatečně ryzí. Tvá rozhodnutí a tvé činy nikdy dostatečně neuctí Boha. Ta laťka je příliš vysoko na to, abychom ji ty nebo já kdy dosáhli. Neexistují výjimky. Všichni žijeme pod tou samou tíhou zákona a stejnou zaslepeností hříchem. Všichni jsme lepší rebelové než poddaní. Všichni jsme přirozeně více pyšní než pokorní. Všichni se více odevzdáváme modloslužbě než chvále Bohu. Jsme lepší ve vytváření sporů s našimi sousedy než v jejich milování. Pro všechny z nás je přirozenější závist nad spokojeností. Všichni jsme určitým způsobem zloději. Všichni prahneme po tom, co mají ostatní. Raději pravdu ohýbáme, než abychom ji chránili. Naše slova raději používáme k odsouzení než k projevení milosti. Každý den předkládáme důkazy, které ukazují na to, že sami o sobě nikdy nedosáhneme Božího standartu.

Tady máš "všeříkající" výrok: "Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo" (Římanům 3:20). A proč je to pravda? Je to pravda, protože "všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva" (Římanům 3:23). Zahrnuje to naprosto každého. A nenechává žádné místo pro výjimky. Je to ohromně pokořující zpráva, kterou musí všichni lidé přijmout do svých srdcí a do chápání své identity. Ale tato těžko přijímatelná zpráva je dveřmi ne k depresivnímu sebeopovržení, ale k věčné naději a radosti. Pouze tehdy, když přijmeš, kým jsi a na co nestačíš, teprve poté začneš chápat potřebu Božího daru. Teď dáme tu špatnou a dobrou zprávu dohromady, jak to dělá Pavel v Římanům 3. Kde píše že, "všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva," ale to není konec příběhu. Jde dál a říká: "Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši. Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří" (v. 23-25).

Oběť smíření je oběť, kterou Ježíš utišil Boží hněv a stvořil usmíření mezi Bohem a všemi, kdo v něj věří. Protože Bůh nenávidí hřích, jediná cesta, jak my hříšnici můžeme vstoupit do vztahu s ním, je skrze Krista, který dal svůj život, aby zaplatil daň za tvůj hřích. Nemusíš být poslušný, aby sis zasloužil Boží přízeň. Kristus získal Boží přízeň ve tvůj prospěch. Takže tvá poslušnost není nikdy platbou strachu, ale je to hymna vděčnosti vůči Bohu, který šel tam, kde jsi byl a udělal za tebe to, čeho jsi ty nebyl schopen.