Mə́líkusu 10

Bɔkɔa bɔ́ nɛ́bɛ́lɛna ɔ usələniə

(Mat 19.1-12; Lúk 16.18)

1Yə́susu a ná hɔ́álɛ́na ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná ákáná ɔ misí yɛ Yútɛa. A ná manyɔ́ hɔalɛ́na ɔ Yútɛa, a ná ákáná ɔ mɔnɔŋɔ má yííní tanɛ́ yɛ nuíyi nɛ́ Yúlútɛnɛ; bɛndɔ bəəŋí bá ná kɔtákána ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́. Nɔ́yɛ́, a ná túə́nə ɔ misí, a ná botólíə́ ɔ uwəbú uwukúniə ɛ́sɛ́á a ná bá a ndɔ bəə́bu úkúniə bikúílí bikimə. 2Nɔ́yɛ́, Bɛfalísia bá ná bɛ́nyálɛ́lá hoóyi na wɛɛ́ya ɔkɛaka ɔwá bá wɛɛ́ya kɔsɔ́na. Bá ná wɛɛ́ya batá ábá bikiní bɛ́ bɔnɔŋɔ bɛ́ ndɔ mɛlɛ́mɛndɔ́ iŋgínə́ índiə ɔ wayɛ́á muəndú ubulə.

3Yə́susu a sɛ́á: «Nəníə́ Mósisi a ná hɔ́ɔ́kɔ́ əə́? » 4Bá sɛ́á: «Mósisi a ka luminə ɔwá, mɛlɛ́mɛndɔ́ á wayɛ́á muəndú búlə́, a wɛɛ́ya hiəfulə hɛ́ nɛalɔ́nana índiə.» 5Yə́susu a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Mósisi a ka hɔ́ɔ́kɔ nɔ́yɛ́ ɛlɔ́áyɛ́ yə́núə́ mɛlɛ́má natákátɔ.» 6Mba, ɔ Mətilə má Huɛlɛ́ yɛ́ lɛa tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á: «Ɔ nɛbalɛ́ná nɛ́ bɛkɔa bikimə, Huɛlɛ́ á ka mɔndɔ tábɔ́naka, mɛlɛ́mɛndɔ́ na muəndú.» 7Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, mɛlɛ́mɛndɔ́ a ŋɔ hɔalɛna, á isə́ na inyə́ tíkə́ ɔkɛaka ɔwá, a kátɔ́áná na wayɛ́á muəndú. 8Bəə́bu báfandɛ́ bá ŋɔ báá mɔndɔ ɔmɔtɛ́! Nɔ́yɛ́ bá sɔ́ ŋɔ báá tɔ́ná bɛndɔ báfandɛ́, mba, mɔndɔ ɔmɔtɛ́. 9Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ata mɔndɔ a sá hɔ́ánana ɔ nɛbɛ́lɛna nɛ́ bɛndɔ báfandɛ́ uwəlúnəniə ɔnɛ́á Huɛlɛ́ a ná tɔa. 10Ikúílí ɔyɛ́á bá ná báá ɔ miímə nuúmə́, bɔkɔ́nɛna bá ná manyɔ́ Yə́susu bɔ́táyɛ́ bɔkɔa bata. 11A sɛ́á: «Ata ɛ́yánɛ́ mɛlɛ́mɛndɔ́ ɔwá a ná wayɛ́á muəndú búlə́ mbá a ná bɛ́lɛ́ná muinə́muinə́, mɔ́táyɛ́ mɔndɔ a lɛa kɔ́átɔ́ ɔ bɔbɛ́á bɔ́ nilókóno. 12Nɔ́yɛ́ tɔ́ná, ata ɛ́yánɛ́ muəndú ɔwá a ná yayɛ́á ibə́ kínə́, a ná kálɔ́nɔ́ ɔ mɔndɔ muinə́muinə́, a lɛa kɔátɔ.»

Yə́susu a ndɔ baná sana

(Mat 19.13-15; Lúk 18.15-17)

13Bɛndɔ bá ka baná húlə́kənə á Yə́susu busíə́ ɔwá a bəə́bú itíə́kə. Mba, bɔkɔ́nɛna bá ná bəə́bu sáŋɔ́nɛ́na ɔ nɔ́yɛ́ ɔkɛa. 14Ɛnaka Yə́susu a siəkínə́ nɔ́yɛ́, a ná məsə́kə ɔ́kɔ́ mɔbɛ́á, a ná bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ lɛ bəə́bú kotíə́. Nɔ́ niása tɔlɔ́matɔ́ tɔ́ sákɔ́ná na mɛaŋɔ́á bɔkɔasɛ́á, Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ lɛa hɔ́ákátɔ́ ɔ bááyɛ́ ɔbá bá ndɔ bítíkə ɛ́sɛ́á bəə́bu. 15Mɛ ndɔ bə́nú nɔ́yɛ́ lɛna ɔ taká, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a sɔ́ ŋɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ káha ɛ́sɛ́á hɛlɔ́matɔ́, a sa ndə́fínə́ umə́.» 16Ɔ əlimə yɛ́ wútə́yí ɔhɔ́ɔ́, Yə́susu a ná tɔlɔ́matɔ́ túánáka ɔ makátá, a ná bəə́bu makátá tálákɛ́ná ɔ mɛlɔ́á, a ná bəə́bu sana.

Ɛmbiaŋɛ yɛ mɔndɔ

(Mat 19.16-30; Lúk 18.18-30)

17Ikúílí ɔyɛ́á Yə́susu a ná bá ɔ ɛnɔ́mɛ, mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ná ákáná mɔlɛ́lá ɔ ɔwayɛ́ busíə́, a ná kiníə́ a sɛ́á: «Á Muinə́niə muɛsɛ, nəníə́ mɛ kɛ́áka mbá mɛ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusə́nə əə́?» 18Yə́susu a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á ɛ́lɛnɛna mɔndɔ muɛsɛ əə́? Ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a lɛ báá muɛsɛ, ɔ́maná á Huɛlɛ́ bíbúə́. 19Ɔ ndɔ imbə́ndə́ yɛ́ Huɛlɛ́ manya ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á yɛ́ sɛ́á: “Ɔ lɛ mɔndɔ ɔnɔ, ɔ lɛ lokono, ɔ lɛ obo, ɔ lɛ mɔndɔ kanjɛ́na, ɔ lɛ bɔɔ́la bɔ́ mɔndɔ ɛtɛ́na ɔ maŋgɛ́lɛ́; mba, lúbúnə́kə́ yawɔ́á isə́ na yawɔ́á inyə́.”» 20Mba, mɔndɔ a sɛ́á: «Mɛ ka bɛ́táyɛ́ bikiní ɔŋgɔkɔ ɔ lúmə́kə ɔ ɔwámɛ bɔlɔ́matɔ́.» 21Yə́susu a ná wɛɛ́ya bítíbə́kíníə, a ná wɛɛ́ya lə́mbəkiə, mba, a sɛ́á: «Bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ báka ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ aŋɔ́á bísiə ɔwá ɔ kɛ́áká tɔ́ná: Káka, ɔ ká nɛ́áwɔ́á nɛbɔ́ŋɔ lúə́kə́ nikimə, ɔ́ bɛcácɔ́ áfákɛ́ná ɔ tɔsɔ́kánɔ́; nɔ́yɛ́, ɔ ŋɔ báá na nɛbɔ́ŋɔ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. Mba, sɔ́nɔ, ɔŋgɔ́kɔ́ mɛaŋɔ́á!» 22Ɛnaka mɔ́táyɛ́ mɔndɔ á ɔ́kɔ́kɛ́ná nɔ́yɛ́, a ná ákáná na məliŋə́ úndúə́tɔ́ ɔ mɔlɛ́má bɔkɔasɛ́á, a ka báá na nɛbɔ́ŋɔ nɛŋɛ́ŋa. 23Yə́susu a ná bɛndɔ bítíbə́kíníə́ bəkimə ɔbá bá ná báá ɔ ɔwáyɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa ányákátɔ́ ɔwá bambiaŋɛ bá fíə́kínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.» 24Bɔkɔ́nɛna bá ná ə́lə́mə́nə. Yə́susu a sɛ́á: «Á bámɛ́á baná! Yɛ́ lɛa ányákátɔ́ ɔ ufínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. 25Yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á ɔwá, mɛnyama ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á samó, yɛ́ fínə́ ɔ yósi yɛ́ ndɔtɔkɔ yáyɛ́na ɔwá, mɔmbiaŋɛ á ayɛ́ fínə́ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.» 26Bɔkɔ́nɛna bá ná ə́lə́mə́nə ɔ ɔyáyɛ́ná, bá bɛ́bátaka bá sɛ́á: «Mba, ɔwanɛ́ Huɛlɛ́ a ŋɔ nuəkəniə əə́?» 27Yə́susu a ná bəə́bu məə́sə tála, a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ányákátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ, yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á á Huɛlɛ́ busíə́.» 28Nɔ́yɛ́, Bíə́lə a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Siəkínə, uwəsú tɔ ka bíə́súə́ bɛɛ́la bikimə bɛ́yákáláka, tɔ ná aŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ.» 29Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna, mɔndɔ mukimə ɔwá a ŋɔ wə́yíə́ ɔmbɛ́la tíkə, bənínyə́ balɛ́mɛndɔ́ ata bəəndú, inyə́ ata isə́, báyɛ́á baná ata bɛ́áyɛ́á bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ mbá ata ɛlɔ́áyɛ́ Imbə́nú Yɛɛsɛ, 30a ŋɔ manyɔ kusənə yáyɛ́ná ɛbɔ́ɛ́yɛa ɔ bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á a ná tikə. Ɔ buɔmɔ́ bɔ́ isíŋáka mbá ata ɔ misí yɛ ɔsákɔna, bá ŋɔ kusənə ɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə: ɔmbɛ́la, bənínyə́ ɔ balɛ́mɛndɔ́ na bəəndú, binyə́, baná, bənísə́ na bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɔ ətíə́ yɛ indəkəsə. 31Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, yɛ́ lɛa ɔwá bɛndɔ bəəŋí ɔbá bá lɛ́á bə́búsíə́ bá ŋɔ híánaka bə́limə; bəəŋí tɔ́na ɔbá bá lɛ́á bə́limə, bá ŋɔ híánaka bə́búsíə́.»

Ɔ bikúílí bɛ́lálɔ́, Yə́susu a ndɔ bɛndɔ yayɛ́á nyɛmbɛ́ lɛna

(Mat 20.17-19; Lúk 18.31-34)

32Ikúílí ɔyɛ́á bá ná báá ɔ bálaka ɔ Yəlúsalɛma, Yə́susu a buəkəkinə na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna, bɛndɔ bá itə́mbí bá wɛɛ́ya ɔŋgɔkɔ na bɔkɔ́lɔ́ma. Ɔ ɛnɔ́mɛ, Yə́susu a ná niómo na báfandɛ́ nɛ́ báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bísúə́línə, a ná botólíə́ ɔ uwəbú bɔkɔa ɔ ɔlɛna ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ wɛɛ́ya táta, 33a sɛ́á: «Nɔ́ ɔ́kɔ́kɛ́na, tɔ lɛa ɔ ɔbálaka ɔ Yəlúsalɛma, umə́ bá ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ sɛmɛna ɔ bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna, na ɔ Bamanyumbə́ndə́. Bá ŋɔ wɛɛ́ya hɔkɛna ɔ nyɛmbɛ́, bá ŋɔ wɛɛ́ya hánɛna ɔ balɛmanyáhuɛlɛ́. 34Bátáyɛ́ bɛndɔ bá ŋɔ mɛaŋɔ́á kɔ́báka, bá ŋɔ mɛaŋɔ́á túə́kinə na malá, bá ŋɔ mɛaŋɔ́á súbə́kə na ɛŋɔ́ányɛ́, bá ŋɔ mɛaŋɔ́á ɔ́nɔ́kɔ. Mba, ɔ mɔɔsɛ́ málálɔ́, mɛ ŋɔ hɔŋɔa.»

Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ bá ndɔ Yə́susu bituənínə́ bata

(Mat 20.20-28; Lúk 22.25-27)

35Nɔ́yɛ́, Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ, baná bá Sɛbɛtɛ́, bá ná bɛ́nyálɛ́lá á Yə́susu busíə́, bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á: «Á Muinə́niə, tɔ ndɔ siə ɔwá ɔ bəsú bɔkɔa kɛ́áka ɔbɔ́á ɛkasɛ tɔ aŋɔ́á báta.» 36Yə́susu a sɛ́á: «Yatɛ́ nɔ ndɔ siə ɔwá mɛ bənú kɛ́áka əə́?» 37Mba, bá sɛ́á: «Tɔ ndɔ siə ɔwá ɔ bəsú iŋgínə́ índíə́ yɛ utuənə ɔwáwɔ ɛmɛ́ŋɛ́ ikúílí ɔyɛ́á ɔ ŋɔ bámɛnɛna ɔ ɔwáwɔ tuúmə tɔ́ nɛmanɛna: Wɔ́ɔwɔ á túə́nə ɔ ɔwáwɔ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ, wə́ə́ní ɔ mɔkátá wɔ́ biəní.»

38Yə́susu a sɛ́á: «Nɔ lɛ ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ bata. Mba, nɔ óso uwisíbiniə ɔ hindəŋə́ hɛ́ məsə́kə ɔnyáá ɔhɛ́á ɛkasɛ mɛ nyáá əə́?» 39Bá sɛ́á: «Ɛ́ɛ, tɔ ŋɔ ísə́biniə!» Yə́susu a sɛ́á: «Óo! Yɛ́ báka taká ɔwá, nɔ ŋɔ nindínə́ nɛ́ məsə́kə ísə́biniə usinə ɔmá mɛ ŋɔ siəkinə na nɛsɔa ɔnɛ́á bá ŋɔ mɛaŋɔ́á nyəə. 40Mba, bɔkɔa bɔ́ iŋgínə́ uwíndiə ɔ utuənə ɔ ɔwámɛ ɛmɛ́ŋɛ́ ɔ ɛsalɛ yɛ́ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ́ ata ɔ mɔkátá wɔ́ biəní, tátá mɛaŋɔ́á mɛ ndɔ índiənə. Mba, bá ndɔ bɛɛ́ta índiə ɔ bɛndɔ ɔbá Huɛlɛ́ a ná yɛɛ́ta tábɔ́nákɛ́na.» 41Nɔ́yɛ́, bɔsɔ́kɔ́ bɔkɔ́nɛna bá ná məsə́kə ɔ́kɔ́ ɔ bɔkɔa ɔbɔ́á Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ bá ná Yə́susu bata. 42Yə́susu a ná bəə́bu ɛ́lɛ́ná, a sɛ́á: «Nɔ ndɔ manya bənú bɛ́múɛ́tɛ́ ɔwá, bamanɛna bá yɛ́ɛyɛ misí bá ndɔ bɔsɔ́kɔ́ kɛndana na mundíbə́ mukimə, ata baŋɛ́ŋa, bá ndɔ bɛndɔ təkəsə ɔ uwinə́niə ɔwá bá ndɔ bɛndɔ manɛna. 43Mba uwə́nú, yɛ́ sa hɔ́ánana ɔbáá nɔ́yɛ́: Mɔndɔ mukimə ɔwá a ndɔ siə ɔbáá mɔŋɛ́ŋa, a ná hɔ́ánána ɔhíána mɔnyɛna wa bɔsɔ́kɔ́ bəkimə. 44Nɔ́yɛ́ tɔ́ná, mɔndɔ mukimə ɔwá a ndɔ siə ɔbáá wəbusíə́, a ná hɔ́ánáná ɔbáá yɔlɛ́ yɛ́ bɔsɔ́kɔ́ bəkimə. 45Ɔ taká, Mɔná wa mɔndɔ, a sa ndasá ɔ misí ɔkɛaka ɔwá bá wɛɛ́ya nyɔkɛ́na; mba, ɔkɛaka ɔwá a bɛndɔ nyɔkɛ́na, a wínə́ tɔ́na ɛlɔ́áyɛ́ ɔmbana muiŋí ɔháŋɔ́na.»

Yə́susu a nɔ́ Balatimə́ á mundímə́ndímə niŋəsiə

(Mat 20.29-34; Lúk 18.35-43)

46Nɔ́yɛ́, Yə́susu na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná káfámá ɔ bətínə́ yɛ Yəlíko. Ikúílí ɔyɛ́á bá ná báá ɔ tɔ́mbáka ɔ yɛ́táyɛ́ bətínə́ na ilúkunə yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ, bá ná mundímə́ndímə kɔána. A ka bá tuənə́tɔ́ ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ ɛnɔ́mɛ, a ndɔlɔkɔ. Nɛ́áyɛ́á niínyə á Balatimə́, mɔná wa Timə́. 47Ɛ́sɛ́á Balatimə́ a ná ɔ́kɔ́ ɔwá Yə́susu wa Násalɛtɛ a lɛa ɔ tɔ́mbáka, a ná botólíə́ ɔ uyə́mə a sɛ́á: «Á Yə́susu, á Mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 48Bɛndɔ bəəŋí bá ná wɛɛ́ya kɔ́áyɛ́na ɔwá a nə́yə́níə́ yə́ə́bu; ata nɔ́yɛ́, a ná ákánána ɔ busíə́ ɔ uyə́mə mɔŋɛ́ŋa, a sɛ́á: «Á Yə́susu, á Mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 49Nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná tɛnɛma, a sɛ́á: «Nɔ́ mɛaŋɔ́á wɛɛ́ya ɛ́lɛ́nɛ́na, á sɔ́nɔ!» Bá ná wɛɛ́ya ɛ́lɛ́na, bá sɛ́á: «Ɔ́nɛ́nɛ́na! Hɔalɛ́na, sɔ́nɔ, a ndɔ aŋɔ́á ɛ́lɛna.»

50Nɔ́yɛ́, mundímə́ndímə a ná nɛ́áyɛ́á nɛbata nɛ́ nikə bɛ́yákálɛ́la, a ná hɔalɛ́na, a ná hə́mə́ ɔ wákaka á Yə́susu busíə́. 51Yə́susu a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔ ndɔ siə ɔwá mɛ aŋɔ́á kɛ́áka əə́?» Mundímə́ndímə a sɛ́á: «Labúni, kɛ́áka ɔwá mɛ híáná ɔ usinənə!» 52Yə́susu a sɛ́á: «Káka, yáwɔ́á ilumininə yɛ́ ná aŋɔ́á núə́kə́níə́.» Ɔ umisíúmə́, a ná botólíə́ ɔ usinənə, a ná Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ.

Currently Selected:

Mə́líkusu 10: tvu

Highlight

Copy