Den 17

Už ses někdy dopustil chyby a myslel sis, že je to tvůj konec? Že ať děláš co děláš, když se pokoušíš to napravit, není možné to vykoupit? Dnes se ponoříme hlouběji do Davidova života. Je to ten muž, který se ve víře stal izraelským králem a nadcházejícím generacím nastavil laťku. I když ho obecně známe jako muže pode Božího srdce, měl ve svém životě jedno chabé období, které snadno mohlo zničit jeho osud i vládu jako krále.

Ve 2 Samuelově 11 David zatoužil po vdané ženě Batšebě. Když s ním otěhotněla, k vraždě jejího muže Uriáše využil svého postavení vládce. To rozhodně není jednání vhodné pro krále! V našem omezeném pohledu na realitu a spravedlnost je pro nás snadné se na tu situaci podívat a prostě vědět, že David tím asi zničil svou budoucnost a pověst. Přece už nebylo možné, aby byl Bůh ochotný ho ještě používat. Vždyť konečně, jak by mu mohly projít tak ohavné činy? Jak by bylo možné mu odpustit poté, co překročil ne jeden, ale několik zákonů? Jak pyšný muset být, když si myslel, že je nad zákonem?

Nicméně Bůh se svými širokospektrými čočkami věděl přesně, co se musí stát.

Bůh viděl v Davidovi potenciál a věděl, že jeho chyby neměly místo v určování, kdo je, nebo co pro něj má do budoucna připravené. Věděl, že víra založená na skutcích nemůže být v konečném důsledku to, co Davida vykoupí. Věděl, že i když to tady Davidovy skutky neukazovaly, pokorně mu na jeho lidu záleželo a bude ochotný udělat všechno potřebné k posílení Božího království. A ještě důležitější je, že Bůh věděl, že má ještě větší plán se Zachráncem, který má přijít a vykoupit každé přestoupení světa, třeba i 28 generací zpátky po rodové linii.

Protože Bůh věděl, že Davidova minulost neurčí život jemu ani další generaci, David se toho dovolával. Nezvládl od svých činů odkráčet v hanbě a porážce, ale místo toho se utekl k Otci, přiznal svého vzdorného ducha a prosil za obmytí hříchů a hanby. Všechno, co k tomu bylo potřeba, byl pokorný duch a naprostá kapitulace před Otcem, aby Bůh pokaženou situaci proměnil v něco mnohem většího, než si David vůbec dovedl představit. I když David věděl, že mu je odpuštěno, Bůh v tom šel ještě dál a dovolil, aby Davidova krví zbrocená rodová linie být tou, z níž se pak narodí Zachránce. Bůh je milostivý, odpouští a vykupuje nás, když se k němu obrátíme!

Krok činu: Stejně jako David přinesl svou hanbu k nohám Otce, i my můžeme udělat totéž. Za které minulé hříchy či zápasy se pořád ještě stydíš? Pomodli se za svou situaci Žalm 51 a dovolávej se vítězství Krista nad všemi hříchy a nezbořené hradby tvého života!