Jistota věčnosti: Evangelium podle JanaUkázka

SOAP: Jan 10:27–28

Ježíš o sobě řekl, že je dobrým pastýřem, na konci slavnosti stánků. Tato slavnost se konala vždy na podzim. Svátek Zasvěcení chrámu, o kterém Jan ve svém evangeliu píše bezprostředně poté, se reálně konal až v zimě o několik měsíců později. Nadále se však učíme, že je Ježíš dobrý pastýř. I přesto, že obě události na sebe časově přímo nenavazovaly, Jan nám na jejich příkladu ukazuje, jak je tvrzení, že Ježíš je dobrý pastýř, pravdivé.

Během tohoto zimního svátku židovští vůdci po Ježíši chtěli, aby jim otevřeně řekl, zda je Mesiáš. Ježíš to ale neudělal. Díky čtení Janova evangelia víme, že Ježíš tím Mesiášem je. Četly jsme, jak to o sobě sám řekl před ženou ze Samaří. Četly jsme také, jak ho za Mesiáše prohlásili jeho učedníci poté, co viděli znamení, která vykonal. Židé, kteří na něj nyní naléhali ale všem těm výrokům a znamením odmítali uvěřit.

Ježíšova odpověď zároveň přináší otázku, kterou si musíme všechny položit: Jsem jednou z Ježíšových ovcí? Naslouchám Jeho hlasu a následuji ho? Pokud jsme jeho ovcemi, máme věčný život a nic nás od něj nemůže oddělit. On je ten dobrý Pastýř, který nás ochraňuje a brání. Jestliže věříme, že Ježíš je Syn Boží a jediná cesta k věčnému životu, jsme Jeho ovečkami. A jako jeho ovce jsme nejen chráněné jím, dobrým pastýřem, ale má nás v náruči sám Bůh Otec.

Ježíš výslovně vyjádřil svou jednotu s Bohem Otcem a židovští představení ho za to, že se prohlašoval za Boha, chtěli ukamenovat. Jsme-li jeho ovcemi, věříme nejen v to, že Ježíš je dobrý pastýř, ale také, že je jedno se svým Otcem. Jedním z dogmat křesťanské víry je víra v trojjedinou podstatu Boha. Tedy, že je jeden Bůh ve třech osobách – Otec, Syn a Duch svatý. Pro všechny, kdo v něho věří, je to dobrá zpráva, protože ta samá Boží moc je i v Synu – tom dobrém pastýři, který nás zachraňuje před hříchem a smrtí a nabízí nám věčný život.