Jistota věčnosti: Evangelium podle JanaUkázka

SOAP: Jan 13:20

Třináctá kapitola Janova evangelia přechází od Ježíšovy služby veřejnosti ke službě Jeho samého. Ježíš sdílí večeři se svými učedníky, s dvanácti nejbližšími přáteli a následovníky. Věděl, co přijde, věděl, že mu Otec dal všechno do rukou, že vyšel od Boha a jde k Bohu, a že ho Jidáš, jeden z jeho vlastních, zradí.

Na začátku večeře vzal Ježíš ručník a mísu plnou vody a umyl nohy svých učedníků. Tradičně tento úkol patřil otrokovi sloužícímu v domácnosti. Byl to normální zvyk, na který byl otrok zvyklý, ale aby se pán domu ponížil a umyl nohy svých hostů, bylo neslýchané. Ježíšovo jednání šlo proti všem normám a představám o společenské hierarchii. Ježíš se ponížil na místo služebníka proto, aby svým učedníkům ukázal příklad toho, jak mají jednat mezi sebou navzájem, až s nimi nebude. Ukazoval jim tím pokoru, službu a lásku. On sám byl příkladem a řekl jim, aby konali stejně jako On.

Tak jako Bůh poslal Ježíše na tento svět, Ježíš vyslal své učedníky do světa. Během poslední večeře jim dal příklad a instrukce, jak mají jako Jeho poslové žít. Ježíš nebyl větší než jeho Otec, který ho poslal, a ani Jeho poslové nejsou větší, než je On sám. Povolal je sloužit si navzájem a milovat jeden druhého stejně, jako je miloval On sám.

Učedníci přijali Krista a tím přijali také Otce. Ti, kteří přijmou ty, které Ježíš poslal, přijímají také Jeho. Ti, kteří přijmou a uvěří svědectví učedníků přijímají a věří samému Ježíši. Stejně jako funguje hierarchie mezi otrokem a pánem, funguje také vztah mezi odesílatelem a poslem. Ježíš je ten, který posílá – posílá své učedníky do světa, aby pokorně sloužili, aby se navzájem milovali, a aby světu přinesli pravdivou zprávu: Ježíš Kristus je Boží Syn a jediná cesta k věčnému životu. Učedníci byli posláni Ježíšem, a ti, kteří jim uvěřili, uvěřili Ježíši. Aby ale učedníci mohli být Ježíšovými svědky, museli se také jako Ježíš chovat. Tento příklad služby, lásky a pokory je způsob, kterým jeho následovníci sdílí Ježíše se světem. Neznamená to vždy, že musíme umývat nohy druhých, ale znamená to překonávat společenský nátlak a osobní komfort proto, abychom proslavili Jeho jméno.