Podívejme se, kdo dorazil

Romantická představa pastýřů uctívajících jesličky by pastýřům samotným připadala poněkud cizí. Nebyli totiž zrovna na seznamu „Áčkových“ hostů – vlastně na žádném seznamu. Obecně se má za to, že pastýři byli na samém dně společenského žebříčku – pokud chcete, můžeme je označit za nižší třídu. Jejich práce ani jejich stáda rozhodně neoplývaly žádnou velkou slávou.

Co se týče oznámení o narození Spasitele, chtělo by to opravdu odvážného proroka, aby vůbec předpověděl, že pastýři budou jeho součástí, natož, že se jim zjeví nebeské zástupy. Královští ctitelé z dalekých zemí možná, ale místní pastýři? Těžko. A přesto... andělé se jim té chladné, hvězdné noci zjevili a oznámili „dobrou zprávu, která způsobí velikou radost“. Byli zahrnuti do Božího záměru.

Není třeba být „někým“, abychom se mohli podílet na Božím záměru a moudrosti. Bůh se zjevuje tomu, komu chce, a jak se zdá z Písma, často to nejsou ti způsobilí nebo nábožensky privilegovaní. Otevřené a hledající srdce, služebný postoj, pokora ducha – to jsou vlastnosti, které Bůh hledá.

A možná právě tyto vlastnosti měli i mudrcové, jejichž účast na příběhu je ještě překvapivější. Mudrcové byli pravděpodobně astrologové. To nás může uvádět do rozpaků, protože astrologie je nanejvýš pochybná pseudověda. Ale Bůh není omezen našimi představami, a existují lidé v těch nejrozmanitějších okolnostech, kteří „věří, že Bůh je, a že odměňuje ty, kdo ho pilně hledají“. Velké osobnosti, jako byl C. S. Lewis, tvrdily, že všechny kultury mají znamení a náznaky, které je vedou k poznání Boha a k pochopení témat spravedlnosti a soudu, byť neúplně a nedokonale.

Něco týkajícího se jedné konkrétní hvězdy přivedlo tyto muže k Davidově hvězdě, jasné ranní hvězdě. A tak s velkým očekáváním podnikli dlouhou cestu do Betléma. Jakého krále asi potkají?

Je zajímavé, že nevíme, kolik mudrců skutečně bylo – mohli být tři, ale nikde se o třech nemluví – tři dary ano, ale tři mudrci nikoli. Také je nepravděpodobné, že přišli přímo v době narození. Bylo to nějaký čas poté. Pokud vezmeme v úvahu, že Herodes chtěl nechat zabít všechny chlapce mladší dvou let, mohlo to být až dva roky po narození.

Bez ohledu na to vidíme, jak mudrcové z Východu uctívají Ježíše Krále. Pocta mu byla vzdána lidmi, kteří byli od smlouvy tak vzdáleni, jak jen to šlo. Uctívali dítě, narozené jako král Židů, a přinesli mu dary hodné krále. Byli naplněni radostí, když uctívali pravého Krále.

A právě zde zakončíme naše úvahy – uctíváním a úžasem. Jako mudrcové uctíváme Krále, kterého si Bůh vybral. K jeho hvězdě bychom měli spěchat a nabídnout mu svůj život jako dar. I my můžeme očekávat velikou radost.

Přeji vám i vaší shromážděné rodině krásné Vánoce, plné oslav narození Pána Ježíše Krista.

Pokud chcete prozkoumat toto téma více nebo si přečíst další Simonovy texty a plány čtení Bible, navštivte www.simonmcintyre.net.