Boží volba

Náš vánoční příběh začíná andělským zvěstováním Marii a končí návštěvou mudrců. V těchto úvahách a aplikacích vánočního příběhu se budu převážně odkazovat na Lukášovo evangelium, protože jeho podání je nejobsáhlejší ze všech evangelijních záznamů.

Je to příběh, který je současně hluboce osobní a soukromý, a přitom nakonec velmi přístupný a překvapivý. 

Lidské postavy zahrnují mladou židovskou dívku, zkušeného anděla Gabriela, Josefa, místní pastýře a mudrce z východu, kteří doplňují příběh. Tak nepravděpodobné obsazení se nikdy předtím ani potom nesešlo. Drama, které se odehrálo, mělo důsledky pro celý vesmír, nikoli jen místo konání. 

Každý rok je vánoční příběh převyprávěn v tisících podobách, na doslova milionech míst. Má dětskou přitažlivost a jednoduchost, je však zároveň bohatý a zralý v teologických pojmech a milovaný mnoha lidmi. Kdo by ostatně někdy nehrál postavu nebo zvíře v betlémské hře?

Všechno to začalo s mladou pannou, Marií. Žila se svou rodinou v Nazaretě. Víme, že Nazaret je synonymem pro něco bezvýznamného—„Z Nazareta? Co odtamtud může vzejít dobrého? Takže“ Není to právě slavný začátek, když je vybrán člověk z neznámého a bezvýznamného městečka, které je považováno za nevýznamné. Ale právě tohle je často typický způsob Božího jednání s lidmi—„aby se před Bohem nikdo nechlubil.“ 

Jak často zaměňujeme lidské preference, sílu a důvtip za ty samé Boží? Jeho cesty jsou vyšší. To znamená, že si je nedokážeme představit nebo pochopit, nikoli že jsou jen lepší verzí toho, co bychom udělali my. Vyšší v tomto případě znamená mimo náš dosah nebo pochopení. 

Kdo z nás by šel za tím nejméně důležitým člověkem na tom nejzapadlejším místě, které navíc nemá dobrou pověst, a vybral si někoho, kdo bude mít vliv na svět, a to navždy? My hledáme na nejlepších univerzitách nebo ve špičkových firmách a vybíráme lidi s působivým životopisem. Ne Bůh. On si vybírá ty neviditelné, pokorné a nenápadné, protože právě oni vědí, že to není jejich síla nebo schopnosti, co úkol dokončí. Jsou si až příliš vědomi svých nevýhod, svých nedostatků, své lidskosti. 

Bůh volí nepravděpodobné, ty nejméně kvalifikované, ty, kteří si nejvíce uvědomují své nedostatky; hříšníci se stávají nejlepšími svatými. V jeho království jsou světské výhody a pompéznost přemoženy prostou poslušností a úžasem.