EmoceUkázka

Ježíš má pro naše pocity empatii 

Naše víra a naše pocity nejsou oddělené. Jsou vzájemně propojené, a v našem úsilí jít za Ježíšem se vzájemně ovlivňují. Když si svoje pocity nepřiznáme, přijdeme o možnost vidět charakter Boha jako svého Utěšitele, Vykupitele, Uzdravovatele a Obhájce. A když na svoje pocity spoléháme příliš, jsme v nebezpečí rozhodovat se špatně. 

Jak tedy toto napětí sjednotit? Do svých pocitů přizveme Boha a lidi. Neodsunujeme je stranou, ale ptáme se Boha, co se nám v našich emocích pokouší říct, a jsme si současně vědomi, že Ježíši naše bolest není jedno, bez ohledu na to, jak velká nebo malá se může zdát. 

Ježíš byl neuvěřitelný v projevování sympatií lidem, a během svého působení tady na zemi nám ukázal prožívání celé řady pocitů. 

Když Ježíš jde cestou k ukřižování, vidíme na něm hluboký soucit s maminkou Marií. Vidí ji plakat hned vedle učedníka Jana, a tak se na ni podívá a říká Janovi, že od té chvíle jí bude synem. Ježíš věděl, že jeho maminka se bude potřebovat o někoho starat, a že bude potřebovat péči. Tak se o to postaral. Byl to jeden z jeho posledních činů na zemi. Její slzy nebyly bezvýznamné. Byly hluboce důležité - tolik, že Ježíš strávil své poslední chvíle tím, že se k nim sklonil. 

A stejně hluboce mu záleží i na naší bolesti. Na jiném místě vidíme Ježíše uzdravovat ženu, která léta krvácela. Utratila všechny peníze bez naděje na uzdravení, a přitom ji doktoři nemohli uzdravit. Celá zoufalá se dotýká Ježíšova roucha, protože ví, že jediný jeho dotek by ji mohl uzdravit.

Ježíš přestává dělat to, co má rozdělané, jen aby ji našel a povzbudil její víru. Dopouští, aby bolest té ženy pozastavila to, co právě dělal pro celý zástup. Hluboce mu záleží na tom, na čem záleží nám. 

Ta žena se mohla cítit zoufalá a zlomená. Ale její víra ji přiměla přiblížit se k Ježíšovi s vědomím, že on ji může uzdravit. A tak když prožíváme bolestné či radostné emoce, utíkáme zpátky k Otci - tomu jedinému, který umí uzdravit každou bolest. 

Naše emoce naši víru nedefinují, ani nám nediktují naši budoucnost. Ale zdravě nás přitahují blíž ke Stvořiteli a dovolují mu posílit nás, přiblížit se k nám a nést nás.

Modlitba: Bože, děkuji ti, že vidíš každou mou emoci a prokazuješ mi v tom své pochopení a vcítění. Vlekl jsem se s hromadou ____, ale vím, že to vidíš, záleží ti na tom a jsi v tom se mnou. Ukazuj mi, co mne právě v tomto období na mých pocitech učíš, Bože. Pomoz mi přicházet k tobě se všemi svými pocity, aby to posílilo mou víru, a pomoz mi správně se rozhodovat navzdory tomu, co cítím. V Ježíšově jménu, amen.