Bože, kde jsi?! S Johnem BevereUkázka

Vítězství v pustině

Pustina je místo, které sice navštívíme, ale není to naše konečná destinace. Když s tímto obdobím zacházíš správně, prožiješ tam vítězství.

Jako kazatel pro mládež jsem v osmdesátých letech procházel svou nadšení-prostou pustinou tak dlouhou, že mi to připadalo až příliš. Začínal jsem se ptát, jestli do mého zápasu vůbec nějaká změna může vstoupit. 

Když jsem se jednou modlil, krátce před tím, než došlo k potížím s mým přímým nadřízeným (který se pokoušel mne zdiskreditovat a vyhodit), Boží Duch mi ukázal, že se blíží změna. Řekl mi: "Přestaneš být kazatelem pro mládež a já tě pošlu do sborů a měst od východního pobřeží Ameriky až k západnímu, a od kanadských hranic k mexickým, na Aljašku i na Havaj...”

Řekl jsem Lise, co mi Duch pověděl, a oba dva jsme to všechno v srdci zvažovali. Nikomu jinému jsme o tom neřekli (kromě jednoho kazatele z jiného státu). Bůh řekl, že to udělá, a já věděl, že pokud to mluvil opravdu On, nebudu muset "Mu pomáhat" tento sen uskutečnit.

Ale nedošlo k tomu hned druhý den - dokonce ani další týden! Vlastně uplynulo několik měsíců. Pak jednoho dne můj kazatel přišel na pracovní schůzku a oznámil nám, že mu Pán ukázal, že jeden z jeho kazatelů (tehdy nás tam pracovalo jedenáct) bude brzy na plný úvazek cestovat a už nebude sloužit zde. "Johne Bevere, jsi to ty," řekl.

Čas plynul dál - šest měsíců, abych byl přesný - kdy jsem těžce procházel intenzívní zkušeností pustiny. Pak v období pouhých tří týdnů, jsem dostal sedm pozvání kázat - jedno bylo z místa asi hodinu vzdáleného od kanadských hranic, jedno z východního pobřeží Floridy, další hodinu od Tichého oceánu a jedno u mexických hranic! Šel jsem do kanceláře svého kazatele a ptal se, co s tím mám dělat. Zasmál se a řekl: "Johne, říkal jsem ti, že mi právě tohle Pán ukázal. Vypadá to, že přišel tvůj čas.”

Zanedlouho potom, v lednu 1990, kazatel při bohoslužbě odevzdání a vyslání vkládal ruce na Lisu a na mne, a od té doby cestujeme na plný úvazek! Vůbec není riskantni říct, že jsme zažili mnohem (a nemohu přehnat důraz na slovo "mnohem") víc ovoce projeveného čekáním na Boží načasování, než kdybychom se do toho pustili sami o pár let dřív, když jsem si myslel, že jsem na to připravený. 

Toužím vidět stejné výsledky i u tebe, ve tvém životním povolání. Během toho procesu se na Boha spolehni. Povýšení se blíží! 

Líbil se ti tento plán čtení? Povzbuzuji tě, abys na své cestě pokračoval tím, že se podíváš na mou knížku God, Where Are You?! (Bože, kde jsi?!)