Bože, kde jsi?! S Johnem BevereUkázka

Zlatý standard

Před několika desítkami let, když jsem ještě byl mladý a právě vstupoval do služby, Pán mi při modlitbě ukázal, že mi začne pročišťovat život. Byl jsem z toho opravdu nadšený a řekl jsem Lise: "Bůh odstraní mé nečistoty!" A pokračoval jsem ve jmenování všech nežádoucích věci, které Bůh bude odstraňovat. (Možná dokonce dodala další, které jsem v tom seznamu vynechal!)

A pak se tři měsíce nic nedělo. Vlastně se věci v mém životě ještě zhoršily a já očištění potřeboval ještě víc. Šel jsem za Bohem a zeptal se: "Proč se moje zlozvyky zhoršují místo aby se zlepšovaly?” 

Odpověděl mi: "Synku, řekl jsem ti, že já tě budu očišťovat. Ty ses o to pokoušel z vlastních sil. Teď to udělám po svém.” Neměl jsem ani ponětí, že se blížím ke své první cestě pustinou, a že to bude trvat osmnáct měsíců.

Prosím, pochop jedno - Bůh nehledá vnější formu svatosti. On stojí o vnitřní proměnu srdce - protože z čistého srdce vychází čisté jednání. Poušť je jedno z míst, kde dochází ke zkoušce ohněm, které si Bůh použije k pročišťování našich motivů a záměrů. 

Proces, v němž Bůh pročišťuje, lze přirovnat k procesu rafinace zlata. Zlato má nádhernou žlutou barvu vydávající jemnou kovovou záři. Hodně se vyskytuje v přírodě, ale vždycky v malém množství a zřídka v čistém stavu. Po pročištění je měkké a tvárné, a nejsou v něm žádné příměsi a neprobíhá na něm koroze. 

Když se zlato smíchá s jinými kovy (měď, železo nebo nikl), je pak tvrdší, méně poddajné, a je náchylnější ke korozi. Této směsi říkáme slitina. Čím vyšší procento jiného kovu, tím tvrdší zlato je. A obráceně, čím nižší procento slitiny, tím je zlato měkčí a tvárnější. 

Okamžitě tu vidíme spojitost. Čisté srdce je před Bohem jako čisté zlato. Čisté srdce je měkké, poddajné a tvárné. V knize Malachiáš nacházíme zprávu, jak Ježíš pročistí svou církev od vlivu světa, stejně jako rafinér pročišťuje zlato. 

V procesu rafinace se zlato rozdrtí na prášek a pak se smísí s tavidlem. Tato směs se pak umístí do pece a velkým žárem roztaví. Slitiny a nečistoty k sobě přitahuje tavidlo a obojí vyplave na povrch. Zlato, protože je těžší, zůstává u dna. Nečistoty nebo odpad (jako měď, železo a zinek, smíšené s tavidlem), se následně odstraní.

Oheň, který Bůh používá k pročišťování, jsou zkoušky a trápení. Žár těchto výzev oddělí naše nečistoty od Božího charakteru v nás - a tím vytvoří čistou nádobu. Je zajímavé, že další charakteristický rys zlata v jeho nejčistším stavu je určitá průhlednost a jas. Jakmile tě pročistí oheň zkoušky, budeš jasnější! Jasná a průhledná nádoba nepřináší slávu sama sobě, ale svém obsahu. 

Jakmile si nás Bůh pročistí, svět znovu uvidí Ježíše.