Truchlení s nadějí po samovolném potratu a ztrátě od Adriel BookerUkázka

Sedmý den

Naděje v nebi

Úryvek z Bible: Izaiáš 43,2

Někdy přemýšlíme nad Ježíšem jako nas tím “fajn chlapem”, který zastupuje Boha, kterého nedokážeme pochopit. Skrytě obviňujeme Boha, že nás nechává trpět, přestože Jeho vtělení nám říká přesný opak: Bůh sám se narodil do našich nepořádků, aby jej mohl obrátit naruby. Není to On, kdo způsobil ten nepořádek. Není to On, kdo dovolil ten nepořídek. On ho zneplatnil a odčinil. 

Právě utrpení může být tím, co nám pomůže lépe souznít s Ježíšem, protože tak vykoupení funguje: způsobuje, že mrtvé věci povstávají k životu. Prozařuje temnotu svým světlem. Způsobí dobro tam, kde věci začaly jako zlo. 

To je náš slib pro utrpení: On je přítomný v našem největším utrpení. A na dně našeho trápení pracuje na tom, aby byli všechny věci nové. Nemusíme vidět řešení v časovém rámci, který bychom chtěli, ale to nijak nepopírá jeho plán obnovy: vzkříšení, nový život, už žádné slzy, naděje v nebi. 

Nikdy si nemysli, že jsi ve své bolesti opuštěná, sama. Že by dovolil, aby vyšla nazmar. Že co působí zlomeně a bez života, nemůže být přetvořeno a proměněno zrodit život. Že tvůj nářek nemá smysl. Nikdy si nemysli, že naděje je mrtvá. 

Bůh je přítomný, prolévá slzy s tebou. Je aktivní, tvaruje minulost plíž k naprosté spáse. Vzkříšení nečiní smrt bezvýznamnou; ukazuje, že smrt nemá poslední slovo. 

Bh ti miminko nevzal. Smrt vstoupila do světa spolu se svobodnou vůlí člověka. Život vstoupil, znovu, skrze Ježíše. 

Buď si jistá, že ani to nejhorší utrpení není mimo Boží spásný dosah. On nás může, a také to dělá a bude dělat, přitahovat blíž k sobě skrze utrpení; On do něj může, a také to dělá a bude dělat, přinést smysl. Uvolní svou milost přesně na míru, kterou potřebuješ, a použije všechny možné prostředky, aby vykoupil tvé zlomené srdce. To je Jeho slib.

Utrpení tě může oslabit, ale může tě také probudit, když otevřeš své srdce naději, možnostem a přítomnosti. Kéž najdeš Ježíše v hlubinách.

Jak se tato zamyšlení blíží ke svému konci, popřemýšlej, zda nechceš sepsat svůj vlastní příběh o ztrátě. Zahrň kolik detailů můžeš. Pokus se odolat psát o tom, co ses naučila. Ať je to pouze takové svičení o tom, jak říkat svůj příběh. A potom, až to uděláš, popros Ježíše, aby ti ukázal svou přítomnost v průběhu tvého utrpení. Dej Mu svůj příběh. . . a požádej Ho, aby pokračoval v jeho psaní.