Truchlení s nadějí po samovolném potratu a ztrátě od Adriel BookerUkázka

Čtvrtý den

Přijď Tvé království

Úryvek z Bible: Matouš 6,10

Když náš Ježíš učil v Matoušovi 6, 10, jak se modlit, uznal, že Boží vůle se často na Zemi neděje, ale my se máme modlit, aby se tak stalo. 

Miminka umírají než se narodí. Násilí ničí komunity. Vězni jsou biti a mučeni. Národy se otočí zády ke genocidám, které se ději za vedle nich. Rasismus zabíjí sny a bere životy. Zneužívání rozbíjí rodiny. Ego kazí vlády. Ledabylost a netečnost ruinuje oceány a lesy. 

Můžeme se dívat na zprávy a vidět, že Boží vůle vždy neděje; zdá se zřejmé, že nestvůrnosti jako děsy války, nezastupují Boží srdce a úmysly. Ale když se jedná o náš život? O naše dítě? Věříme tomu v tu chvíli? Věříme, že Ježíšova modlitba je stále důležitá? 

Přijď Tvé království. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na Zemi.

Trpíme, protože žijeme ve světě, kde věci nejsou tak, jak by měly. To není Boží plán; nebyli jsme stvoření, abychom trpěli. Příběh lidí nezačíná v první kapitole Genesis, ne až té třetí. 

Utrpení existuje, ale ne protože je to Boží zájem nebo jeho touha. Existuje, protože nás stvořil se schopností milovat. A láska vždy potřebuje svobodnou vůli—nemůžeme ji vynutit. S lidskou svobodnou vůlí přichází také ta nádherná, příšerná schopnost vzepření se Lásce. Naše povstání v zahradě způsobila, že se svět začal pohybovat směrem k utrpení. A stále se tak točí dodnes, zanechávající za sebou zlomenost. 

Nebyla to Boží vůle tehdy, není to Boží vůle dnes. 

Všechny ty roky po Edenu stále vzdycháme po tíhou trápení. Ježíš přišel, qle mi stále čekáme, až přijde znovu. Zachránil nás od nás samých a stále nás zahraňuje, když se probouzíme to smyslu našeho života. Boží království je v dlaních a každý den je dál budováno, když ho žijeme a dovolujeme Bohu, aby uzdravoval nás a skrze nás své stvoření. 

Ale mezi námi zůstává napětí. Na jednu stranu držíme v rukou slib naděje a vzkříšení a na druhou stranu vidíme realitu světa, který je stále nakažený vzpourou. To je důvod, proč se stále modlíme, Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na Zemi. Kéž by to tak bylo.

Povzbuzuje tě nebo naopak odrazuje, že nektě Ježíšovi modlitby zůstávají dodnes nevyslyšeny? Proč? Mění to něco na tom, že Bůh bude mít poslední slovo až jednou znovu přijde?