YouVersion Logo
Search Icon

Makətūbə̄ yā Daniel 9

9
Ndɔ̄ȳ yā Daniel
1Əndān̄ Darius kə́ ngōn̄ Jerses kə́ gír kaa yā Medə gə̄ tə́ mban̄g dɔ ɓē kə́ *Babilon tə́. 2Anī kem ɓāl̄ ko̰o̰ ɓē yān kə́ ta kəga dɔ tə́ ní, mā Daniel m̄-tə́da kutə ɓāl̄ gə̄ ń ɓē kə́ *Jerusalem i kə́ nujə sák sák kɔ̄ɔ́ ní kə ta kūl̄ makətūbə̄ kə́ *táĺ gə̄, anī m-á̰a̰ kadə̄ ɓāl̄ i kutə sīrí tītə̄ ń Kɔ́ɔ̄ɓē ədań Jeremi *nge koō ta ní.
3Loo ń noō tə́ m̄-*ndi ɓō tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ō, m-ə́la kūbə̄ kə́ ndo̰ō̰ huyuyu rɔ̄ḿ tə́ ō, m̄-rāā bū dɔḿ tə́ ō, ba m̄-tūr̄ rɔ̄ḿ kə̄ rɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā tə́ yā ndɔ̄ȳn ō, yā rāān ɓɔ́ ō. 4m̄-ndɔ̄ȳ Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāḿ ō, m-ə́dan gír majaĺ gə̄ ń toō ō, m-ə́da na:
Kɔ́ɔ̄ɓē, ḭ̄ ń i Nə́ɓā kə́ bo ō, ī-to ɓōĺ ō, ā ī-ngɔ̄m̄ *madə̄ naā yāí ō, ī-ra dɔ ndūí tə́ ō kə ngé gə̄ ń tárə̄n̄nī ō ngɔ̄mə̄n̄ gō míndí gə̄ ō ní, 5jə-rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ gə̄, adə̄ j-əsō kɔ̄ɔ́ ō, jə-rāā kem ndul ō, jə-mbātə́ najə̄ ō, jə-tūr̄ gidəjí kɔ̄ɔ́ ta gō míndí gə̄ tə́ ō, ta yá̰a̰ gə̄ ń əda kadə̄ yā rāā tə́ ní ō. 6Ngé kəla yāí kə́ *ngé koō ta gə̄ ń unən̄ rīí ɔr̄nneé najə̄ kə mban̄g yājí gə̄ ō, ngār yājí gə̄ ō, kaají gə̄ ō, de gə̄ malang kə́ kem ɓēé gə̄ ō ní, jə-mbātə́ koō najə̄ yādə́. 7Ɓōólaā Kɔ́ɔ̄ɓē najə̄ i yāí ba yājí i rɔ̄sɔl̄, i rɔ̄sɔl̄ yā *Juda gə̄ ō, de kə́ *Jerusalem gə̄ ō, *Israel gə̄ malang kə́ ngɔr gə̄ ō kə́ sa̰y gə̄ ō, nin̄ ń ī-tə̄ndā ī-tḭ̄ḭ̄də́ kə̄ kem ɓē gə̄ tə́ malang najə̄ yā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ ngá̰ý ń nin̄ rāān̄ seí tə́ ní. 8Kɔ́ɔ̄ɓē, yājí i rɔ̄sɔl̄ ō, rɔ̄sɔl̄ i yā ngār yājí gə̄ ō, kaají gə̄ ō, tɔdɔ̄ jə-rāā yá̰á̰ kə́ majaĺ seí. 9Kum ko̰o̰ ō, mā̰ȳ rɔ̄ ō, i yá̰a̰ yā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yājí tām̄ jə-mbātə́ tan ō, 10j-oō ndūn jə-rāań yá̰a̰ kə gō ń ni ɔjəjí kə ta kūl̄ ngé kəla yān kə́ *ngé koō ta gə̄ ní aĺ ō. 11*Israel gə̄ mānə̄n̄ dɔ *ndū najə̄ yāí ō, tūrə̄n̄ gidədə́ kɔ̄ɔ́ taí tə́ kanjə̄ koō ndūí ō. Loo ń noō tə́ ndɔ̄ĺ ō kōnjə̄ ō ń ndangən̄ kem makətūbə̄ ndū najə̄ yā nge kəla yāí Moijə tə́ ní reē dɔjí tə́ sɔɔ̄n̄ mbātə́ najə̄ yājí. 12Nə́ɓā rāā yā ń əda dɔjí tə́ ō dɔ ngé ko̰o̰ ɓē dɔjí tə́ gə̄ ō ní, ni-reē kə yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ kə́ ngá̰ý dɔjí tə́ *Jerusalem. Kum tō ndoō kə́ tītə̄ ń noō to loo kə́rēý tə́ dɔ nang tə́ aĺ ɓáý. 13Yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ ní reē dɔjí tə́ malang i tītə̄ ń ndangən̄neé kem makətūbə̄ *ndū najə̄ yā Moijə tə́ ní. Banī jḭḭ jə-tūr̄ gidəjí kɔ̄ɔ́ ta yá̰a̰ rāājí kə́ gōtə́ aĺ gə̄ tə́ jə-sɔlə̄ń kem Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yājí aĺ ō, jə-nēl̄ mbījí j-oōń najə̄ kə́ rɔ̄kum yān jə-sɔlə̄ń kemən aĺ ō. 14I tām̄ najə̄ ń noō tə́ n ī-reē kə yá̰á̰ kə́ to kum kaȳ aĺ gə̄ ń toō dɔjí tə́ ba ə́ya̰ aĺ ní. Tɔdɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yājí i de kə́ sew tū yá̰a̰ rāān gə̄ tə́ malang, banī j-oō tan alé.
15Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yājí, ī-teē kə gír deē yāí gēé kɔ̄ɔ́ kem ɓē kə́ Ejiptə tə́ ta kūl̄ jīí kə́ kə tɔ́gɔ́ ō, i -rāā ādə̄ rīí ɓār̄ tītə̄ ń a ɓārəń ɓōólaā ɓáý ní ō, ba ngɔlaā ní jḭḭ i ngé rāā majaĺ gə̄ ō, ngé kem ndul gə̄ ō. 16Kɔ́ɔ̄ɓē, ún wōn̄g yāí kə́ ngá̰ý kɔ̄ɔ́ dɔ ɓē kə́ *Jerusalem tə́ sɔɔ̄ń kəla rāāí gə̄ kə́ gōtə́, tɔdɔ̄ *Jerusalem i ɓē yāí, i mbal̄ yāí kə́ *táĺ. Tām̄ de gə̄ malang ń gīrə̄n̄ gidəjí tájə̄n̄ ɓē kə́ *Jerusalem ō, gír deē yāí gə̄ ō i tām̄ yá̰á̰ kə́ majaĺ gə̄ ń jə-rāā tə́ ní ō, yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ gə̄ ń kaají gə̄ rāān̄ tə́ ní ō. 17Ngɔlaā ní Nə́ɓā yājí, ɓɔ́ ōō ndɔ̄ȳ yā nge kəla yāí ō, ōō rāā ń rāāī ɓɔ́ ní ō. Á̰a̰ *loo kə́ táĺ yāí ń nujə sák sák kɔ̄ɔ́ ní kə kumií kə́ majaá sɔɔ̄ń tár yāí Kɔ́ɔ̄ɓē. 18Ɓɔ́ Nə́ɓā yāḿ, ī-nēl̄ mbīí ōoń! Ī-teē kumií ba á̰a̰ loo yājí kə́ nujə sák sák gə̄ ō, á̰a̰ ɓē ń rīí ɓār̄ dɔ tə́ ní ō! tɔdɔ̄ jə-rāāī ɓɔ́ i kə ta kūl̄ yá̰a̰ rāājí kə́ gōtə́ gə̄ alé, ba i tām̄ kum ko̰ yāí kə́ ngá̰ý tə́. 19Kɔ́ɔ̄ɓē, ī-nēl̄ mbīí, Kɔ́ɔ̄ɓē, ī-mā̰ȳ rɔ̄í dɔjí tə́! Kɔ́ɔ̄ɓē, ī-nēl̄ mbīí majə! Ɓɔ́ Nə́ɓā yāḿ, ī-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ tām̄ yāí īkɔ́ tə́ ba ī-lōō kɔr bā̰ā̰, tɔdɔ̄ ɓārə́n̄ rīí dɔ ɓē yāí tə́ ō, dɔ gír deē yāí gə̄ tə́ ō.
Gabəriyel əda najə̄ yā ɓāl̄ kə́ kutə sīrí gə̄
20m̄-na̰y kə̄ loo ndɔ̄ȳ tə́ ō, kə̄ loo kəda majaĺ yāḿ tə́ ō, yā ngán *Israel gə̄ ń nin̄ i gír deē yāḿ gə̄ ní tə́ ō, kə̄ loo rāā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāḿ ɓɔ́ tə́ tām̄ yā mbal̄ yān kə́ *táĺ tə́ ō. 21Dan ń m-ā m-ɔ̄r̄ najə̄ ɓáý anī Gabəriyel, deē ń m-á̰a̰ n dan ń yá̰a̰ ndɔ̄bə̄m̄neé tə́ kété ní, ḭḭ bɔ̄gə̄ reē rɔ̄ḿ tə́ láẃ kum mbang ndə̄jə̄ Nə́ɓā *yá̰a̰ tun̄ kə́ loo tíbí tə́. 22Ni ɔjəm̄ yá̰a̰ əda na:
Daniel, m̄-teē m̄-reē i teē kumií tə́ dɔ yá̰á̰ tə́ kadə̄ ī-ger̄. 23Dan ń ə́lá gír rāā Nə́ɓā ɓɔ́ ní Nə́ɓā əda najə̄ kógə̄ḿ adə̄ m̄-reē i kədaī najə̄ ní tə́. Tɔdɔ̄ ḭ̄ i kó tár yā Nə́ɓā. I beé ní majə kadə̄ ī-ger̄ kum najə̄ ní ō, kum yá̰á̰ ń á̰a̰ā̰ ní ō. 24Gāngə̄n̄ ɓāl̄ sīrí dɔ gír deē yāí gə̄ tə́ ō, dɔ ɓē yāí kə́ *táĺ tə́ ō, yā rāań kadə̄ gír mbātə́ najə̄ gān̄g, kadə̄ gír rāā yá̰á̰ kə́ majaĺ gān̄g ō, kadə̄ Nə́ɓā mā̰yń rɔ̄n dɔ majaĺ gə̄ tə́ ō, kadə̄ yá̰á̰ kə́ gōtə́ kə́ ngándáńg ɔjəń rɔ̄n kə̄ ndágá ō, kadə̄ yá̰á̰ kə́ ka̰ā̰ ō najə̄ ń *nge koō ta əda ní ō reē udən̄neé gíŕ kə́ rɔ̄ tə́ ō, kadə̄ urən̄neé yibə̄#9.24 Urən̄neé yibə̄: Á̰a̰ī Yibə̄ kə́ táĺ tū «Kum Najə̄ kə́ Ngón̄g Ngón̄g gə̄» tə́. dɔ *loo kə́ táĺ ngá̰ý tə́ ō. 25Yá̰á̰ ń kadə̄ ī-ger̄ ní n toó: Əla gír kum mbang ń ədan̄neé najə̄ tél rāā ɓē kə́ *Jerusalem gogə́ rang tə́ bátə́ ugə̄ń dɔ ngār ń urən̄ yibə̄ dɔn tə́ tə́ ní, ɓāl̄ sīrí i nja sīrí. Gō tə́ anī kem ɓāl̄ kə́ sīrí nja kutə mehḛ́ g idə i jōó tə́ ní, a télən̄ yā rāā ɓē gogə́ rang ō, yā kəndā ndogə̄ mbal̄ gidə ɓē tə́ gogə́ rang ō, banī i dan wur kɔl tə́.
26Ba gō ɓāl̄ kə́ sīrí nja kutə mehḛ́ gidə i jōó tə́ ɓáa a tɔ̄lə̄n̄ deē kógə̄ḿ kə́ urən̄ yibə̄ dɔn tə́, banī i tām̄ yān nəkɔ́ tə́ alé. Gō tə́ anī gír de gə̄ yā ngār kógə̄ḿ a nujən̄ ɓē sák sák kɔ̄ɔ́ ō, a nujən̄ *loo kə́ táĺ kɔ̄ɔ́ ō. Banī ta tɔ̄l̄ ta ngār ní i dan yá̰á̰ kə́ un loo kə tɔ́gɔ́ tə́ ō, bátə́ kadə̄ gír rɔ̄ gāngəń ní, ngār ní a nujə loo tītə̄ ń ɔjən̄neé ní ō. 27Dan yā ɓāl̄ kə́ sīrí gə̄ kə́ ta tɔ̄l̄ ta tə́ ní, ni a əndā tɔ́gə dɔ de kə́ ngá̰ý gə̄ tə́ yā ə́hɔń madə̄ naā sedə́ ō, kem núsə ɓāl̄ kə́ sīrí gə̄ tə́ ní, ni a rāā kadə̄ gír tun̄ yá̰a̰ gān̄g ō, gír ndējə̄ yá̰a̰ gān̄g ō. Nge nujə loo kógə̄ḿ a ndi dɔ bɔ̄gə̄ yá̰á̰ kə́ to yḛr kum gə̄ tə́ ō, i bátə́ kadə̄ nujən̄neé nge nujə loo ní tītə̄ ń ɔjən̄neé ní ō.

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in