Matéus 24

Yésus ag lɛgɛ nɛ́ ndáá-ēcɛ́ŋ-Ɔlolómɛ̄ ɛg kɛ li kúúlɛ

(Mlk 13.1-4; Lúk 21.5-7)

1Kasig Yésus a ɓógyéé á ndáá-ēcɛ́ŋ-Ɔlolómɛ̄ nɛ́ ag kɛ, ɓayége ɓɛ́ɛ́ bú sīŋglé nyɛ ɓɛɓɛ á lí étɛ lí nyɛ mióŋ mí ndáá-ēcɛ́ŋ-Ɔlolómɛ̄. 2Yésus ɔ nyɔ̄ŋ mpɔ́t, aá la ɓɔ́ nɛ́: «Ɓaá, maná ɛ́n bí byoóm bísɛ é? La mbálɛ, mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ŋgɔg tɔ ya ɛ ŋgá yégle ɓé ɛ káhɛ á lóō lí nyíŋí; nyí ndáá ɛsɛ̄ ɛg kɛ li kúúlɛ.» 3Kasig Yésus a ɓɛ́ɛ́ á tɔ́ɔ̄ á ɔ́kolá ví tín ɛ́ Olíva, ɓayége ɓɛ́ɛ́ bú ōŋ nyɛ̄ ápah a ɓɛ́ɛ́ á mɓagɓanɛ́, bú lāgá nyɛ̄ nɛ́: «Lagá ɓɛ́hɛ ǹjén náŋ a ŋga kɛ́ li ɓɔŋɓɛ, yɔɔ́yɔ́ɔ ndembye ɛ ŋga kɛ́ li yíhɛ nɛ́ misɔ́ mɔ́ɔ mí lɛ́ ɓɛ́ɓɛ, la nɛ́ misúg mí bíceg má kɔlan.»

Miɓotlé mí ésɔghe

(Mlk 13.5-13; Lúk 21.8-19)

4Yésus ɔ pélē ɓɔ̄ nɛ́: «Nyɔŋán lítāt! Mut ah yɛ́ɛ́kɛ́gɛ́ ɓé ɓɛ́nɛ, 5átɔm nɛ́, ɓot ŋgandag bíg kɛ li sɔ́ á jóō jáma; bí ɓɛ́ bíg laga nɛ́: ‹Ma nɛ́ mi lɛ Nyɔ́-a-Pɔ́hlɛ›. Bíg kɛ li jáŋɛ lí ɓot ŋgandag. 6Miníg kɛ li ámblé lí ɓot bíg pɔ́t mam mí wélan la bímunɛ byɛ́ɛ́; nyɔŋán lítāt, náŋ ah teeŋgɛ́gɛ́ ɓé ɓɛ́nɛ, ɛ́g somlɛ nɛ́ náŋ a ɓɔ́ŋɓɛ́ɛ, ndí náŋ ɓé nɛ a ŋga kɛ́ li ɓɛ́ lí lísūg lí bíceg. 7Átɔm nɛ́, jé lilóm líg kɛ li duhɛ lí jéŋé, yé ekombo ɛ́ dúhɛ̄ yéŋé. Á míkāh mí ŋkɔŋ-á-sí má, nzal ecɛ́ŋ ɛg kɛ li ɓɛ́, sí ɛg kɛ li póghan. 8Ndí, bíŋ bísɛ bíg ɓɛ́ ja míɓōtlé mí ésɔghe yé ábyāl. 9Jɔ́ nɛ́, bíg kɛ ɓɛ́nɛ li sɔghɛ, bí ól ɓɛ́nɛ, ɓot bí ŋgíla ŋyéɓé la Ɔlolómɛ̄ bísɛ bíg kɛ ɓɛ́nɛ li síŋgɛ ányúū joó jáma. 10Váŋ nɛ̄ ŋyéɓé á ɓot ŋgandag á ŋga kɛ́ li yɔŋɔ, bíg ɓotle li yɛ́ɛ́lan ɓɔ́ la ɓɔ́, la bisíŋgá bí níŋgí á póla yaɓá. 11Ɓapɔ́tle-bí-Ɔ́lolómɛ̄ bí mínaa bíg kɛ li ɓɛ́ ŋgandag, la ɓɔ́ ɓá jáŋɛ́ ɓot ŋgandag. 12Aɓé ág kɛ li kondye nyaa nyí ɛ́ lɛ nɛ́, ŋgandag ediŋ bí ɓɛ́ɛ́la ɛg kɛ li suh. 13Ndí, nyɔ́ a ŋga kɛ́ li ɔ́hánɛ nɛ́-tɛ́ɛ la á lísūg, nyɛ́ nɛ́ a ŋga kɛ́ li suŋɓɛ. 14Nyíŋ Pɔ́l M̀ɓɛɛŋ nyí Ekombo-lóō ɛg kɛ li lɛglɛ á ŋkɔŋ-á-sí ásɛ, á lí ɓɔŋ nɛ́ milóm mísɛ mí ámblé yɔ. Váŋ hɔ́ nɛ lisúg lí bíceg lí ŋga kɛ́ li sɔ́.»

Esɔghe ecɛ́ŋ

(Mlk 13.14-23; Lúk 21.20-24)

15«Eceg miní ŋga kɛ́ hɔ́ lí ɛ́n lí mut Dániɛl m̀pɔ́tle-a-Ɔlolómɛ̄ a kwɛléé, nyɔ́ a yáŋlɛ́ nɛ Ǹcɛ́hɛ-ɓot a mam mí ŋgāŋá, a tɔ́ɔ̄ á voóm a lɛ mpúán, ǹsɔ́ŋgɔ míŋ mam a sɔ́ŋtánɛ! 16Jɔ́ nɛ́, ɓá bí ŋga kɛ́ li ɓɛ́ á ŋkɔŋ á Yúdēa, bí ɓét m̀bíí á ákolá ácɛ̄ŋ. 17Nyɔ́ a ŋga kɛ li ɓɛ́ á lóō lí ndáá ah suhúg ɓé lí nyɔŋ lí jam á nlɛ́ɛ́ wɛ́ɛ́. 18Nyɔ́ a ŋga kɛ́ li ɓɛ́ á ǹdíí, ah timkágán ɓé la mbúh lí nyɔŋ lí mbɔ́tí yɛ́ɛ̄. 19Eɓéé-nyúū la ɓondígá bí ŋga ɓɛ́ míbum la ɓá bí ŋga ɓɛ́ bíg nyáŋɛ múŋ á nyúŋ alɔ́. 20Kánhánɛ á lí ɓɔŋ nɛ́ ntɔ́g wáná áh ɓɔ̄ŋɓɛ́gɛ́ ɓé á éceg ásíí tɔ á ɔ́lɔ̄ ví évɛɛɓan ví Élōg-Yúda. 21Nyúŋ alɔ́ ág kɛ li ɓɛ́ lí álɔ̄ á ésɔghe ecɛ́ŋ yé ɛ ɓáág ŋgí lí ɛ́ni li ɓotle á míɓōtlé mí ŋkɔŋ-á-sí nɛ́-tɛ́ɛ la nyí vɔ́ŋɔ́ɔ. M̀ɓá-mɓá, esɔghe etám ɛ́ ŋgá kɛ ɓé lí loo lí yéŋ. 22Ki ɓɔ̄ŋ nɛ́ Ɔlolómɛ̄ ah tunɓɛgɛ ɓé nyúŋ alɔ́, kí mut tɔ wa a ŋgá kɛ ɓé lí niŋ; ndí ányúū ɓot a pɔ́hɔ nɛ́ a ŋga kɛ́ li tunɓɛ lí nyúŋ alɔ́. 23Jɔ́ nɛ́, kíyáɓɛ́nɛ mut a lāgá ɓɛ́nɛ nɛ́: ‹Légɓé, Nyɔ́-a-Pɔ́hlɛ nyɔ́ a lɛ vá›, tɔ nɛ́: ‹Nyɛ́ nyɔ́ŋɔ́ váŋá›, miníh yéɓyág ɓé nyɛ. 24Ákaa ɛ́sɛ, mipɔ̄hlɛ́gɛ mí ɓot-bí-mínaa la ɓapɔ́tle-bí-Ɔ́lolómɛ̄ bí mínaa, bíg kɛ li tɛ́lɛ á lí ɓɔŋ lí mínɛ̄ŋ la binanaŋga bí mam, á lí jáŋɛ lí ɓot, kí ɓɔ̄ŋ nɛ́ bí ŋga lā, kí bí ŋga jáŋɛ ki ɓá Ɔlolómɛ̄ a pɔ́hɔ. 25Nyɔŋán hɔ́ lítāt, ma yíhɛ́ ɓɛ́nɛ míŋ mam ɔ́sū ví eceg.»

Misɔ́ mí Mɔ́ɔ̄n Mut

(Mlk 13.24-31; Lúk 21.25-28)

26«Kíyáɓɛ́nɛ ɓá lāgá ɓɛ́nɛ nɛ́: ‹Nyɛ́ nyɔ́ vá á éyāŋ›, miníh kɛnɛ́g ɓé wóŋ, tɔ nɛ́: ‹Nyɛ́ nyɔ́ vá á ɓávoóm bí líɛ̄g›, miníh yéɓyág ɓé. 27La náŋ, ákaa eceg lóō lí ŋga mwɛ́ɛg ndí lá tí mípūū li ɓotle á mípāmléné mí vaŋgá tɛɛla á mínanténé, náŋ nɛ́ mísɔ̄ mí Mɔ́ɔ̄n Mut mí ŋga kɛ́ li ɓɛ́. 28Ápah m̀bim á lɛ, váŋ nɛ́ byúŋgú bí ŋga kóman. 29Ndí, á ékūyá-kúyá ámbúh nyúŋ alɔ́ á ésɔghe, vāŋgá víg kɛ li dím, sóŋ ɛh páa ɓé pɛ, atɛ́ ag ɓɛ́ ág ɓógye á lóō li ɓɛ́han á sí, ŋguu ɛ́ lɛ́ á lóō ɛ́g kɛ li póghan. 30Váŋ nɛ́ bí ŋga kɛ́ li ɛ́n lí ndembye misɔ́ mí Mɔ́ɔ̄n Mut á lóō. La náŋ, milóm mí sí ɛsɛ̄ míg kɛ li lee, la mɔ́ mí ɛ́n Mɔɔ́n Mut ag sɔ́ átē á mbaga, ŋyálāg la ŋguu, la lipém. 31Eceg m̀ɓáláŋ á nséɓá á ŋga kɛ́ li ɔ́ŋ, ag kɛ li óm lí áŋgɛl yɛ́ɛ́ á míkāh mínáa mí ŋkɔŋ-á-sí, li ɓotle á jé lisúg li pám á jéŋé, ɛ́g kɛ li komanɛ lí ɛ́ɓɛ̄ɛ̄ a pɔ́hɔ.

(Mlk 13.28-31; Lúk 21.29-33)

32Ámblán nyí ŋget ya nyɔ̄ŋɓɛ́ la tín ɛ fígiya. Eceg micáá mɛ́ɛ́ ma kute áwāā ndí má sām, nzɔŋgɔ́ káá yá pám, miníg lem ɓɛ́nɛ-mɛ̄n nɛ́ esee yá ɓóo. 33Nlemlem la ɓɛ́nɛ ki, eceg miní ŋga kɛ́ li ɛ́n lí míŋ mam mísɛ míg ɓɔŋɓɛ, yíán nɛ́ Mɔ́ɔ̄n Mut a lɛ ɓɛ́ɓɛ, a nyɛ́g á míkooká máná. 34La mbálɛ, mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, nyí nyɔŋɔn ɛg ɓɛ́ ŋgí lí loo kí míŋ mam mísɛ mú ɓɔ̄ŋɓɛ. 35Sí la lóō bíg kɛ li loo, ndí biɓaŋgá byáma bí ŋgá kɛ ɓé lí loo á m̀ɓá la m̀ɓá.»

Ɓɛ́án pɛɛ!

(Mlk 13.32, 35; Lúk 17.26-27, 34-35; 12.39-40)

36«Ndí, mut tɔ wa a ŋgá yí ɓé víŋ ɔlɔ́ tɔ nyíŋ ŋgɛ́ŋ, ɛ́ ɓɛ́ áŋgɛl yí lóō, ɛ́ ɓɛ́ Mɔɔ́n, mut tɔ wa amáh sig Etāa nyɛ́-ntámɛ́. 37Ákaa ɛ́ lōlóó á éceg yé Nóa, náŋ ki nɛ́ ɛ́ ŋga kɛ́ li ɓɛ́ á mísɔ̄ mí Mɔ́ɔ̄n Mut. 38Náŋ ag ɓɛ́ nlemlem ákaa nyú alɔ́ wá dúgu, sɔ́kágánɛ́ líbūmbé líg ɓɛ́han. Ɓot bí ŋgí dí, bíg nyú, bíg lɔ́mɓan, bíg óm ŋgɔn yáɓá á míūg, tɛɛla á ɔ́lɔ̄ ví Nóa a níŋgléé á ŋkúú. 39Ɓot bí ŋgí ketanɛ ɓé tɔ jam tɔ já tɛɛla á éceg libúmbé lí púhéé ɓɔ́, epupɛ yú kɛ́la ɓot bísɛ. Nlemlem á jam nɛ́ á ŋga kɛ́ li loo á mísɔ̄ mí Mɔɔ́n Mut. 40Jɔ́ nɛ́, ɓot bíɓáa bíg kɛ li ɓɛ́ lí élɔŋ á ǹdíí, wa a nyɔ́ŋɓɛ́ɛ, nyɔ́ŋɔ́ a yéglé. 41Ɓondígá bíɓáa bí ɓɛ́ bíg kɔg mbahɛ á ŋgɔg, wa a nyɔ́ŋɓɛ́ɛ, nyɔ́ŋɔ́ a yéglé. 42Ɓɛ́án hɔ́ pɛ́ɛ, átɔm nɛ́ miní ŋgá yí ɓé ɔ́lɔ̄ Ɛ́sɔ̄ŋɛ́ waná a ŋga kɛ́ li sɔ́. 43Miníg yí m̀ɓɛɛŋ nɛ́, kí ɓɔŋ nɛ́ ɛ́sāŋɛ́-a-mitán ag yí ŋgɛ́ŋ nyí díɓe mut a wií a ŋga sɔ́, kí ag tɔɔ pɛɛ nɛ́ nyɔ́ŋ ah ɓólóg ɓé nyɛ́ nlɛ́ɛ́. 44Jɔ́ nɛ́, ɓɛ́nɛ ki, tɔɓán pɛ́ɛ, átɔm nɛ́ miní ŋgá yí ɓé ŋgɛ́ŋ Mɔ́ɔ̄n Mut a ŋga kɛ́ li sɔ́le.»

Taŋ m̀ɓɔŋle

(Lúk 12.42-46)

45Yésus ɔ kōndyé nɛ: «M̀ɓɔŋle a ewíyɛ́, nyɔ́ a byɛɛ́ éyī, a lɛ̄ nyɔ́ ɛ́sāŋɛ́-a-mitán á ŋgá tíi likanʼyɛ lí ɓaɓɔŋle bí ndáá yɛ́ɛ̄, nɛ́ a kááhánɛ̄ ɓɔ́ lídī á eceg ɛ́ ŋga sōmlɛ! 46Misɔ́tá la nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle, nyɔ́ ɛsáŋɛ́-a-mitán á mísɔ̄ mɛ́ɛ́ a ŋga kɔ́p ag ɓɔŋ nyúŋ nsɔ́n. 47La mbálɛ, mag laga ɓɛ́nɛ nɛ́, ag kɛ nyɛ́ lí tɛ́ɛ́yɛ kaa ŋ̀kanʼyɛ a abyaŋ wɛ́ɛ́ ásɛ nɛ́ ɓām. 48Ndí, kíyáɓɛ́nɛ nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle a ɓɛ́ m̀ɓé, ndí a pɔ́t la m̀mím wɛ́ɛ́ nɛ: ‹Ɛsáŋɛ́-a-mitán ag bíŋhan li sɔ́›, 49la nyɛ́ a ɓōtlé li ɓom lí míwāndá mɛ́ɛ́ mí nsɔ́n, ag dí, ag nyú la ɓot bí péa, 50ɛsáŋɛ́-a-mitán a nyɔ́ŋ m̀ɓɔŋle ag kɛ li sɔ́ á m̀bya a ŋgá laaŋke ɓé nyɛ, la á ŋgɛ́ŋ a ŋgá yí ɓé; 51ag kɛ nyɛ́ lí duhu, la li vá lí nyɛ á élɔŋ ɛ́ ɓot bí ɔ́taɓa; ápah liwú la edí-mísoŋ bí ŋga kɛ́ li ɓɛ́.»

Currently Selected:

Matéus 24: NTB

Highlight

Copy