Mə́líkusu 14

Bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá nɔ́ Yə́susu hɛtɔkɔ hɔ́kɛna

(Mat 26.1-5; Lúk 22.1-2; Yɔh 11.45-53)

1Yɛ́ ka báá ɔwá Básɛ́ka na ɛŋganda yɛ bɛbɛlɛ́tɛ ɛŋaná mətəkí yɛ́ bɛ́tɔ́mbáká əlimə yɛ tunó tɔ́fandɛ́. Bətitiəmahánɛna baŋɛ́ŋa na bamanyumbə́ndə́ bá ka siəkə á Yə́susu ɔhalɛnɛna ɛŋgɛ́lɛ́ mbá bá wɛɛ́ya ɔnɔkɔ. 2Ɔ taká, bá laaka bá sɛ́á: «Nɔ́yɛ́ yɛ́ sá hɔ́ánana ɔbɛ́kɛa ɔ ikúílí yɛ́ maŋganda ɔkɛaka ɔwá, undumbú wɔ́ lɛ fínə́ ɔ bɔnɔŋɔ.»

Muəndú ɔmɔtɛ́ a nɔ́ Yə́susu bunumbə olokinə ɔ mɔlɔ́á

(Mat 26.6-13; Yɔh 12.1-8)

3Bɔ́mɔtɛ́ buɔsɛ́ Yə́susu a ka báá á Símono miímə, á mɔndɔ wa minú. Ikúílí a ná báá ɔ ɔnɛ́á ɔ ɛtáka, muəndú ɔmɔtɛ́ a ná fínə́ na nɛbɛka nɛ́ tiísi yɛ bunumbə bɔ́ mukunə́ mɔŋɛ́ŋa. A ná nɛbɛka kuúnə, a ná wɛɛ́ya bunumbə olókínə ɔ mɔlɔ́á. 4Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́yɛ́ bá ná busə́kə ɔkɔ, bá ná lúmə́ ɔsɔkɔlɔnɔ bá sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ a ndɔ bɔ́táyɛ́ bunumbə tɛ́ŋɛna nɔ́yɛ́ əə́? 5Há bá ná bɔ́táyɛ́ bunumbə lúə́ bɛbɔ́ɛ́yɛa bɛ́lálɔ́ bɛ́ bɛcácɔ́ mbá bá índíə́kínə ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́!» Bá ná wɛ́ɛ́yɛ́ muəndú líŋínə. 6Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Nɔ́ wɛɛ́ya níásá yə́ə́bu, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ wɛɛ́ya məsə́kə ɔ́kɛ́na əə́? Bɔkɔa buɛsɛ a ná mɛaŋɔ́á kɛ́áka. 7Ɔ taká, nɔ lɛa na tɔtɔyɔ́nɔ́ bikúílí bikimə na bənú, ikúílí nɔ ndɔ hikiə, nɔ óso uwəbú ɔ buɛsɛ ɔkɛa. Mba ɔwámɛ, mɛ lɛ bá bikúílí bikimə na bənú. 8Yatɛ́ ɔyɛ́á a ná ósó ɔkɛa, a ná kɛ́áka. A ná yamɛ́á mɛɛ́lɔ olókínə́ na bunumbə ɛlɔ́áyɛ́ mámɛ́á mənyənə ubusíə́ bɔ́ ikúílí. 9Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, ata hə́ə́ní bá ŋɔ Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələkəniə, ɔ misí mikimə, bá ŋɔ laaka na ɛbɛ́kɔ́lɔmɔna yatɛ́ ɔyɛ́á a ná kɛ́áka.»

Yútasɛ a nɔ́ Yə́susu sɛma

(Mat 26.14-16; Lúk 22.3-6)

10Yútasɛ Isikalióto ɔmɔtɛ́ wa niómo na báfandɛ́ bá bɔkɔ́nɛna bá Yə́susu, a ná ákáná ɔ bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna ɛlɔ́áyɛ́ uwəbú Yə́susu ɔsɛmɛna. 11Ikúílí bá ná yɛ́táyɛ́ imbə́nú ɔ́kɔ́, busiomo bɔ́ ná bəə́bu itíə́, bá ná wɛɛ́ya bílíhə́níə́ ɔwá, bá ŋɔ wɛɛ́ya bɛcácɔ́ índiə. Nɔ́yɛ́, Yútasɛ a ná botólíə́ ɔ usiə nəníə́ a óso uwəbú á Yə́susu ɔsɛmɛna ɔ ikúílí yɛɛsɛ.

Yə́susu a ndɔ Básɛ́ka nɛ́á na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna

(Mat 26.17-25; Lúk 22.7-14; Yɔh 13.21-30)

12Buɔsɛ́ bɔ́ busíə́ bɔ́ bɛbɛlɛ́tɛ ɛŋaná mətəkí, buɔsɛ́ ɔbɔ́á bá ná báá bá ndɔ banándɔ́mbá ɔ́nɔ ɛlɔ́áyɛ́ ɛŋganda yɛ Básɛ́ka, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya lɛná bá sɛ́á: «Hə́níə́ ɔ ndɔ hikiə ɔwá tɔ ká aŋɔ́á nɛnɛ́á nɛ́ Básɛ́ka tábɔ́nákɛ́na əə́?» 13Nɔ́yɛ́, a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɔ́má báfandɛ́ a sɛ́á: «Nɔ́ ákáná ɔ bətínə́; nɔ ndɔ mɔndɔ ɛ́nyánakana, na imítə́ yɛ mənífə́ tɔ́ánátɔ. Nɔ́ wɛɛ́ya ɔŋgɔ́kɔ. 14Ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ndɔ fíə́kinə, nɔ́ muití miímə lɛná nɔ sɛ́á: “Muinə́niə a sɛ́á: Hə́níə́ yámɛ́á yanda yɛ́ lɛ́á ɔhá ɛkasɛ mɛ ɛŋganda yɛ Básɛ́ka nɛ́áká ná bámɛ́á bɔkɔ́nɛna əə́?” 15Nɔ́yɛ́, a ndɔ bənú ikúíti yɛ́ ɔmbáŋá ínə́kiniə, yɛŋɛ́ŋa na bɛɛ́la bikimə, tábɔ́nákátɔ; ɔmɔ́tɔ́yɛ́ nɔ ŋɔ bɛɛ́ta tábɔ́náka ɛlɔ́áyɛ́ əsú.» 16Bɔkɔ́nɛna bá ná hɔalɛ́na, bá ná ákáná ɔ bətínə́. Bá ná bɛkɔa bikimə nibə́ ɛ́sɛ́á a ná bəə́bu lakɛ́na, bá ná ɛŋganda yɛ Básɛ́ka tábɔ́náka.

17Ɔ bɛkɔlakɔ́lá, a ná ndáfámá na niómo na báfandɛ́ nɛ́ báyɛ́á bɔkɔ́nɛna. 18Ɔ ikúílí bá ná báá ɔ ɛtáka bá ndɔ nɛ́á, Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ɔmɔtɛ́ ɔ uwənú ətíə́ a ndɔ mɛaŋɔ́á sɛmaka, ɔmɔtɛ́ ɔwá a ndɔ nɛ́á na mɛaŋɔ́á.» 19Busə́kə bɔ́ ná bəə́bu itíə́, bá ná tuə́nə ɔ ɔwayɛ́ ɔbata ɔmɔtɛ́ na wə́ə́ní bá sɛ́á: «Yɛ́ óso ɔbá mɛaŋɔ́á əə́?» 20A sɛ́á: «Ɔmɔtɛ́ ɔ uwənú ətíə́ wa niómo na báfandɛ́, ɔwá a ndɔ mɔkátá njɔ́bákɛna ɔ ɛfána na mɛaŋɔ́á. 21Nɔ́yɛ́, Mɔná wa mɔndɔ a nɔ́ ákána ɛ́sɛ́á yɛ́ lɛ́á tilə́kə́tɔ́ ɔ ɔwayɛ́ ɛsalɛ, mba, bunímə́ na wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ Mɔná wa mɔndɔ sɛma! Há yɛ́ sa báá muɛsɛ ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́ ɔwá, mɔ́táyɛ́ mɔndɔ wɛ́ɛ́yɛ́, bá lɛ wɛɛ́ya biənə!»

Yə́susu ɔ nɛnɛ́á nɛ́ nitifə́ na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna

(Mat 26.26-30; Lúk 22.15-20; 1Kɔ 11.23-25)

22Ikúílí yɛ́ nɛnɛ́á, Yə́susu a ná bɛlɛ́tɛ ɛta, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́, a ná mɛɛ́ta bísə́níə́, a ná bəə́bu mɛɛ́ta índíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ ɛ́ta, ɔ́ yamɛ́á mɛɛ́lɔ yɛ́ɛyɛ.» 23Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná ɛnyɛ́ná yɛ́ məluku ɛtá, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́, a ná bəə́bu índíə́, bá ná nyákɛ́ná bəə́bu bəkimə. 24Yə́susu a sɛ́á: «Máama, má lɛa mámɛ́á manɔ́ŋɔ́, manɔ́ŋɔ má nɛtɔana niɔ́sɔ ɔmá má ná ólókílókíə́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ. 25Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, mɛ sa ndányɛ́ná tɔ́na yatɛ́ yɛ́ ndɔ húlínə ɔ hɛtámátámá hɛ́ fíkiə ɔkafámáká ɔ buɔsɛ́ ɔbɔ́á mɛ ŋɔ məluku mɔɔ́sɔ nyákɛna ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.»

26Əlimə yɛ tumboŋo uwóso, bá ná fámáká ɔ wákaka ɔ ɔmáá wɔ́ Olífia.

Yə́susu a ndɔ mənyəsiə ɔwá ɛkasɛ Bíə́lə a wɛɛ́ya bɛsaŋɔna

(Mat 26.31-35; Lúk 22.31-34; Yɔh 13.36-38)

27Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛná a sɛ́á: «Bənú bəkimə, ɛkasɛ nɔ kɔakɔna bɔkɔasɛ́á, yɛ́ lɛa tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á: “Mɛ ŋɔ mɔtátá ɛndɔ́mbá ɔ́nɔ, ɛndɔ́mbá yɛ́ ŋɔ sámbána.”» 28Mba ɛnáká mɛ hɔŋɔ́á, mɛ ŋɔ ka bənú tátáká ɔ Kalɛ́lɛa. 29Bíə́lə a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Ata bə́ní bəkimə bá ndɔ aŋɔ́á tíkə́kə, tátá ɔwámɛ!» 30Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ aŋɔ́á lɛna ɔwá, ɔ bulúə́ bɔ́ niɔfɛ́nɛ, ubusíə́ ɔbɔ́á miɔkɔ́ yɛ́ lɔ́ŋɔ́ bikúílí bɛ́fandɛ́, ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔ́naka bikúílí bɛ́lálɔ́.» 31Mba Bíə́lə a ná ɛ́mbɛ́nɛ́ná a sɛ́á: «Ata yɛ́ nɔ́ kafámá ɔwá tɔ wə́níə́, bóo! Mɛ sa ndá aŋɔ́á bɛsaŋɔna.» Bəkimə bá ná nɔ́yɛ́ láá bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́.

Yə́susu a ndɔ bɛ́kálɛ́na ɔ Kɛtɛsɛmaní

(Mat 26.36-46; Lúk 22.40-46)

32Ɛnaka bá káfámá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna, Kɛtɛsɛmaní, a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ tuə́nə́ háha ikúílí ɔyɛ́á mɛ bɛ́kálákɛ́na.»

33A ná Bíə́lə, Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ ákánána. A ná botólíə́ ɔ ɔkɔ́lɔ́ma na isə́hísə́hí ɔwɔ́kɔ. 34A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Wə́míə́ mɔlɛ́má wɔ́ lɛa na busə́kə ɔ ɛnya yɛ uwə́ə́. Nɔ́ tuənə́ háha, nɔ bá ɛmbɛnyɛ́.» 35Ɛnaka á bəə́bu lɛná nɔ́yɛ́, a ná bisuələ, a ná kɔ́á imbúbiə ɔ mabɛ́kálɛ́na ɔkɛaka ɔwá, ɛ́bá yɛ́ óso ɔbɛ́kɛa nɔ́yɛ́ ɔwá, máama məsə́kə má ákáná hata na mɛaŋɔ́á. 36Yə́susu a sɛ́á: «Á Ába, á Isə́, ata bɔkɔa bɔ́ sa ósó ɔwáwɔ ɔyáyɛ́na, ə́kə́nə́síə́ yɛ́ɛyɛ ɛnyɛ́ná hata na mɛaŋɔ́á! Tátá ɛ́sɛ́á mɛ ndɔ siə, mba, ɛ́sɛ́á ɔ ndɔ siə!» 37Á tilə́ ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bɔkɔ́nɛna bálálɔ́ bá ná báá, a ná bəə́bu nibə́ bíndə́ŋúnə́tɔ́ ɔ hinó, a ná Bíə́lə lɛ́na a sɛ́á: «Á Símono, ɔ lɛa ɔ hinó əə́? Ɔ́ niɔŋɔ́, ɔ sá óso utuənə ɛmbɛnyɛ́ ata ɔŋgɛ́ŋɛ́ úmotí əə́? 38Nɔ́ tuə́nə́ ɛmbɛnyɛ́, nɔ́ Huɛlɛ́ bɛ́kálákɛ́na ɔkɛaka ɔwá, nɔ lɛ kɔ́á ɔ mɔkɔ́lɛna. Mɔlɛ́má wɔ́ lɛa úndúə́tɔ́ na makɛ́nda, mba, mɛɛ́lɔ yɛ́ lɛa tɔmbɔ́kɔ́tɔ.» 39A ná manyɔ́ bísúə́lə, a bɛ́kálákɛna, a bɛtambá híánɔlɔkɔna. 40A ná manyɔ́ híánaka ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná baá, a ná bəə́bu nibə́ ɔ hinó; ɔ taká, mə́búə́ məə́sə má ka báá tɔmbɔ́tɔ. Bá sa bá bá ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á bá wɛɛ́ya lɛ́na. 41Ɛnaka a ndáhíáná ɔ bikúílí bɛ́lálɔ́, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ hinó húlə́kíə́, nɔ́ hɔtɔ́kɔ! Nɔ́yɛ́ yɛ́ ná bɛ́kɛ́áka. Ikúílí yɛ́ nɔ́ ɛ́nyána: Bá nɔ́ Mɔná wa mɔndɔ sɛma ɔ makátá má bakɛamabɛ́á. 42Nɔ́ hɔalɛ́na! Tɔ ənú akana! Mɔndɔ ɔwá ɛkasɛ a mɛaŋɔ́á sɛ́má, a nɔ́ ndafama.»

Nɛhalɛna nɛ́ Yə́susu

(Mat 26.47-56; Lúk 22.47-53; Yɔh 18.2-11)

43Ikúílí Yə́susu a ná báá ɔ ɔhɔ́ɔ́, ɔ umisíúmə́ Yútasɛ, ɔmɔtɛ́ wa niómo na báfandɛ́ a ná ndáfama, na ilúkunə yɛ́ bɛndɔ, mɛkɔ́átá na ɛmbɔ́ŋɔ́ ɔ makátá, ɔbá bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna, bamanyumbə́ndə́ na bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná lɔma. 44Yútasɛ, mɔsɛma wa Yə́susu a ka ilúkunə yɛ́ bɛndɔ nyɔŋɛna nəníə́ bá ŋɔ mɔ́táyɛ́ mɔndɔ manyɛna. A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Mɔndɔ ɔwá mɛ ŋɔ bíbóŋoniə, wɛɛ́ya! Nɔ́ wɛɛ́ya halɛ́na, nɔ́ wɛɛ́ya ákánáná na nikókósiə nɛɛsɛ.» 45Ɛnaka Yútasɛ a káfámá, a ná bɛ́nyálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́ a sɛ́á: «Á Lábi.» A ná wɛɛ́ya bíbóŋóníə́. 46Bənə́bənə́ bá ná wɛɛ́ya makátá tala, bá ná wɛɛ́ya halɛ́na. 47Mba, ɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná mɔkɔ́átá sɔhɔ, a ná mɔnyɛna wa isə́lúkú yɛ́ bətitiəmahánɛna mulúə́ fala. 48Yə́susu a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ná ndásákɔ́ná ɔ ɔwámɛ ɔndahalɛ́ná na mɛkɔ́átá na ɛmbɔ́ŋɔ́ ɛ́sɛ́á mucəŋə əə́? 49Buɔsɛ́ tɛ́á, mɛ ka báá na bənú ɔ Tɛ́mbɛlɛ ɔ uwukúniə, mba, nɔ sa mɛaŋɔ́á halɛna. Nɔ́yɛ́, ɔ́ ɔkɛaka ɔwá, Mətilə má bíúndúsíníə́.» 50Bɔkɔ́nɛna bəkimə bá ná sambana, bá ná wɛɛ́ya tikə. 51Yɛ́mɔtɛ́ ɛnɔ́kɔ́nɔkɔ a ka bá a ndɔ wɛɛ́ya ɔŋgɔ na ɔmbɔ́mɔ́ kúbínə́tɔ́ ɔ ɔwayɛ́ mɛɛ́lɔ. Bá ná wɛɛ́ya halɛ́na, 52mba, a ná ɔmbɔ́mɔ́ bɛ́yákálɛ́la, a ná tɛbákɛ́ná mɔsámbɔ.

Yə́susu ɔ busíə́ bɔ́ nindúmə́ nɛŋɛ́ŋa nɛ́ bəkə́lə́siə

(Mat 26.57-68; Lúk 22.54-55, 63-71; Yɔh 18.12-14, 19-24)

53Bá ná Yə́susu ákánáná ɔ busíə́ bɔ́ Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa. Bá ná kɔtákáná bəə́bu bəkimə: Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna, bɛnatákɛ bɛ́ Bɛyútɛnɛ na bamanyumbə́ndə́. 54Bíə́lə, a ka bá a ndɔ Yə́susu ɔŋgɔkɔ hata, a ná káfámá ɔ niə́lətíə́ nɛ́ Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa. Ɔmɔ́yɛ́, a ná tuə́nə́ na bɔnyɛna ɔ hiwə ɔwɔsɔ́bɔ. 55Nɔ́yɛ́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na nindúmə́ nɛ́ bəkə́lə́siə bá hɛkɔma siəkə mbá bá wɛɛ́ya hɔkɛ́na ɔ nyɛmbɛ́, bá lɛ bɔŋɔ. 56Ɔ taká, bəəŋí bá ka bá ndɔ wɛɛ́ya imbóŋi yɛ bɛkanja híə́niniə, mba, yɛ́ lɛ tɔ́ána. 57Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá ná tɛnɛma, bá ná wɛɛ́ya kanjɛ́ná bá sɛ́á: 58«Tɔ ká ɔ́kɔ́kɛna a ndɔ laa a sɛ́á: “Ɔwámɛ, mɛ ŋɔ yɛ́ɛyɛ Tɛ́mbɛlɛ kataka ɔyɛ́á makátá má bɛndɔ má ná fálábáka, ɔ tunó tɔ́lálɔ́, mɛ ŋɔ yɛmɔtɛ́ falabaka ɔyɛ́á makátá má bɛndɔ má sɔ́ ŋɔ falaba.”»

59Mba, ata ɔ nɔ́yɛ́, bá sa báá munuə tɔ́átɔ́ ɔ yəbúə́ imbóŋi uhíə́niə. 60Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa a ná hɔalɛ́na ɔ ətíə́ yɛ nɛkɔta, a ná tuə́nə á Yə́susu ɔnjɔnɔ a sɛ́á: «Ɔ lɛ ndɔ bɛ́kámɔsɔna ɔ tɔkɔma ɔtɔ́á báaba bɛndɔ bá ndɔ aŋɔ́á lúmə əə́?» 61Mba, Yə́susu a ná nə́yə́níə́ yə́ə́bu, a lɛ bíhíə́níníə́ ata bɔkɔa. Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa a ná manyɔ ɔwayɛ́ ɔbata a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ lɛ́á Mɛ́sia, á Mɔná wa Huɛlɛ́ yɛ sanátɔ́ əə́?»

62Yə́susu a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á, mba nɔ ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ siəkinə tuənə́tɔ́ ɔ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ wɔ́ Huɛlɛ́ yɛ injiŋə yikimə, nɔ ŋɔ wɛɛ́ya siəkinə a nɔ́ húlínə́ ɔ bɛlɔndɔ́ nuúmə́.» 63Ɛnaka Mutitiəmahánɛna mɔŋɛ́ŋa á ɔ́kɔ́kɛ́ná nɔ́yɛ́, a ná bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa saláka, a sɛ́á: «Tɔ lɛ ndɔ bəmbóŋímboŋi siə tɔ́na! 64Nɔ nɔ́ ɔ́kɔ́kɛna ɛ́sɛ́á a ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́ba. Nəníə́ nɔ ndɔ ənú bɛ́kɔ́lɔmɔna əə́?» Bɛndɔ bəkimə bá ná wɛɛ́ya hɔkɛ́na ɔ nyɛmbɛ́. 65Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá ná botólíə́ á Yə́susu utúínə na malá, bá wɛɛ́ya busíə́ húə́kə, bá wɛɛ́ya súbə́kə na bikútú, bá wɛɛ́ya laaka bá sɛ́á: «Manyá ɛ́yánɛ́ a ná aŋɔ́á nɔ́yɛ́ kɛ́áka!» Bɔnyɛna bá ná wɛɛ́ya ɛtá, bá wɛɛ́ya sánákɛna na ɛmɔ́lɛ́ ɔ malɔ́ŋɔ́lɔ́ŋɔ́.

Bíə́lə a nɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna

(Mat 26.69-75; Lúk 22.56-62; Yɔh 18.15-18, 25-27)

66Ikúílí ɔyɛ́á Bíə́lə a ná báá ɔ matá ɔ niə́lətíə́, ɔmɔtɛ́ ɔ ətíə́ yɛ bɔnyɛna ɔ muəndú wa Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa, a ná ndáfama. 67A ná Bíə́lə yámá ɔ ɔwɔsɔ́bɔ, a ná wɛɛ́ya məə́sə tálá, a sɛ́á: «Ɔ́kɔ! Aŋɔá tɔ́na ɔ ndɔ bá ɔ ilúkunə na Yə́susu, á Mɔnásalɛtɛ əə́?» 68Mba, Bíə́lə a ná bɛ́sáŋɔ́ná a sɛ́á: «Mɛ lɛ ndɔ manya, mɛ lɛ ndɔ ɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ndɔ siə ɔlaa.» Nɔ́yɛ́, a ná hɔalɛ́na, a ná ákáná ɔ nifínínə́. [Ɔ umisíúmə́, miɔkɔ́ yɛ́ ná lɔŋɔ]. 69Mɔnyɛna ɔ muəndú a ná wɛɛ́ya yama, a ná híánɔ́lɔ́na ɔlɛna ɔ bááyɛ́ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a sɛ́á: «Mútə́ní, a lɛa wəəbu!» 70Mba, Bíə́lə a ná manyɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna. Tɛ́tɛ́á yɛ́ ikúílí, bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, bá ná Bíə́lə lɛná tɔ́na bá sɛ́á: «Ata nəníə́, aŋɔ́á wəəbu, ɔ taká, aŋɔ́á mɔndɔ wa Kalɛ́lɛa.» 71Mba, Bíə́lə a ná bíkúmə́ a sɛ́á: «Huɛlɛ́ á mɛaŋɔ́á sɔ́kɔ́tɛ́á ábá mɛ ndɔ kanja, ɔ taká, mɛ lɛ ndɔ mɔndɔ manya ɔwá nɔ ndɔ laa.» 72Ɔ umisíúmə́ miɔkɔ́ yɛ́ ná manyɔ́ lɔ́ŋɔ ɔ bikúílí bɛ́fandɛ́. Bíə́lə a ná bɛtambá bɛ́kɔ́lɔ́mɔ́na ɔbɛ́á Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Ubusíə́ ɔbɔ́á miɔkɔ́ yɛ́ lɔ́ŋɔ́ bikúílí bɛ́fandɛ́, ɔ ŋɔ bá ɔ nɔ́ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔna bikúílí bɛ́lálɔ́.» Á fámá mɔlɛ́lá, a ná lúmə́ ɔ ɔlɛla.

Currently Selected:

Mə́líkusu 14: tvu

Highlight

Copy