Lúqá 2
2
1Un dinoṉ meṉ aisá húá ki Qaisar Augústus kí taraf se yih hukm járí húá, ki sárí dunyá ke logoṉ ke nám likhe jáeṉ. 2Yih pahlí ismnawísí Súriya ke hákim Kwiriniyus ke ʻahd meṉ húí; 3aur sab log nám likhwáne ke liye apne apne shahr ko gaye. 4Pas Yúsuf bhí Galíl ke shahr Násarat se Dáúd ke shahr Baitlahm ko gayá, jo Yahúdiya meṉ hai, is liye ki wuh Dáúd ke gharáne aur aulád se thá, 5táki apní maṉgetar Maryam ke sáth, jo hámila thí, nám likhwáe. 6Jab wuh waháṉ the, to aisá húá ki us ke janne ká waqt á pahuṉchá. 7Aur wuh pahlauṭhá beṭá janí, aur us ko kapṛe meṉ lapeṭkar charní meṉ rakkhá, kyúṉki un ke wáste saráe meṉ jagah na thí.
8Usí ʻiláqe meṉ charwáhe the, jo rát ko maidán meṉ rahkar apne galle kí nigahbání kar rahe the. 9Aur Ḳhudáwand ká firishta un ke pás á khaṛá húá, aur Ḳhudáwand ká jalál un ke chaugird chamká, aur wuh niháyat ḍar gaye. 10Magar firishte ne un se kahá; Ḍaro nahíṉ; kyúṉki dekho, maiṉ tumheṉ baṛí ḳhushí kí bashárat detá húṉ, jo sárí ummat ke wáste hogí: 11ki áj Dáúd ke shahr meṉ tumháre liye ek Munjí paidá húá, yaʻní Masíh Ḳhudáwand; 12aur is ká tumháre liye yih patá hai, kí tum ek bachche ko kapṛe meṉ lipṭá aur charní meṉ paṛá húá páoge. 13Aur yakáyak us firishte ke sáth ásmání lashkar kí ek guroh#2:13 guroh Guroh aur giroh dono talafuz durust hain. Yahan per yeh lafz bator maunnas istemal hua hai jab ke darhaqeeqat yeh muzakkar lafz hai., Ḳhudá kí hamd kartí aur yih kahtí záhir húí, ki
14ʻÁlam i bálá par Ḳhudá kí tamjíd ho,
Aur zamín par un ádmíoṉ meṉ, jin se wuh rází hai, sulh.
15Jab firishte un ke pás se ásmán par chale gaye, to aisá húá ki charwáhoṉ ne ápas meṉ kahá, ki Áo, Baitlahm tak chaleṉ, aur yih bát jo húí hai, aur jis kí Ḳhudáwand ne ham ko ḳhabar dí hai dekheṉ. 16Pas unhoṉ ne jaldí se jákar Maryam aur Yúsuf ko dekhá, aur us bachche ko charní meṉ paṛá páyá; 17aur unheṉ dekhkar wuh bát, jo us laṛke ke haqq meṉ un se kahí gayí thí, mashhúr kí; 18aur sab sunnewáloṉ ne in bátoṉ par, jo charwáhoṉ ne un se kahíṉ, taʻajjub kiyá. 19Magar Maryam in sab bátoṉ ko apne dil meṉ rakhkar gaur kartí rahí. 20Aur charwáhe, jaisá un se kahá gayá thá, waisá hí sab kuchh sunkar aur dekhkar Ḳhudá kí baṛáí aur hamd karte húe lauṭ gaye.
21Jab áṭh din púre húe, aur us ke ḳhatne ká waqt áyá, to us ká nám Yisúʻ rakkhá gayá, jo firishte ne us ke peṭ meṉ paṛne se pahle rakkhá thá.
22Phir jab Músá kí sharíʻat ke muwáfiq un ke pák hone ke din púre ho gaye, to wuh us ko Yarúshalem meṉ láe, táki Ḳhudáwand ke áge házir kareṉ, 23(jaisá ki Ḳhudáwand kí sharíʻat meṉ likhá hai, ki Har ek pahlauthá Ḳhudáwand ke liye muqaddas ṭhahregá,) 24aur Ḳhudáwand kí sharíʻat ke is qaul ke muwáfiq qurbání kareṉ, ki Qumríoṉ ká ek joṛá, yá kabútar ke do bachche láo. 25Aur dekho, Yarúshalem meṉ Shamaʻún nám ek ádmí thá, aur wuh ádmí rástbáz aur ḳhudátars aur Isráíl kí tasallí ká muntazir thá, aur Rúhuʼl Quds us par thá. 26Aur us ko Rúhuʼl Quds se ágáhí húí thí, ki jab tak tú Ḳhudáwand ke Masíh ko dekh na le, maut ko na dekhegá. 27Wuh Rúh ki hidáyat se haikal meṉ áyá, aur jis waqt máṉ báp us laṛke Yisúʻ ko andar láe, táki us ke liye sharíʻat ke dastúr par ʻamal kareṉ, 28to us ne use apní god meṉ liyá, aur Ḳhudá kí hamd karke kahá, ki
29Ai Málik, ab tú apne gulám ko apne qaul ke muwáfiq salámatí se ruḳhsat detá hai;
30Kyúṉki merí áṉkhoṉ ne terí naját dekh lí hai,
31Jo tú ne sab ummatoṉ ke rúbarú taiyár kí hai,
32Táki gairqaumoṉ ko raushní denewálá núr
Aur terí ummat Isráíl ká jalál bane.
33Aur us ká báp aur us kí máṉ in bátoṉ par, jo us ke haqq meṉ kahí játí thíṉ, taʻajjub karte the. 34Aur Shamaʻún ne un ke liye barakat cháhí, aur us kí máṉ Maryam se kahá; Dekh, yih Isráíl meṉ bahutoṉ ke girne aur uṭhne ke liye, aur aisá nishán hone ke liye muqarrar húá hai, jis kí muḳhálafat kí jáegí — 35balki ḳhud terí ján bhí talwár se chhid jáegí — táki bahut logoṉ ke diloṉ ke ḳhayál khul jáeṉ. 36Aur Ásher ke qabíle meṉ se Hannáh nám Fanúel kí beṭí ek nabiya thí; wuh bahut ʻumr rasída thí, aur apne kuṉwárepan ke baʻd sát baras ek shauhar ke sáth guzáre the; 37wuh chaurásí baras se bewa thí; aur haikal se judá na hotí thí, balki rát din rozoṉ aur duʻáoṉ ke sáth ʻibádat kiyá kartí thí. 38Aur wuh usí ghaṛí waháṉ ákar Ḳhudá ká shukr karne lagí, aur un sab se jo Yarúshalem ke chhuṭkáre ke muntazir the us kí bábat báteṉ karne lagí. 39Aur jab wuh Ḳhudáwand kí sharíʻat ke muwáfiq sab kuchh kar chuke, to Galíl meṉ apne shahr Násarat ko phir gaye.
40Aur wuh laṛká baṛhtá aur quwwat pátá gayá, aur hikmat se maʻmúr hotá gayá, aur Ḳhudá ká fazl us par thá.
41Us ke máṉ báp har baras ʻÍd i Fasah par Yarúshalem ko jáyá karte the. 42Aur jab wuh bárah baras ká húá, to wuh ʻÍd ke dastúr ke muwáfiq Yarúshalem ko gaye. 43Jab wuh un dinoṉ ko púrá karke lauṭe, to wuh laṛká Yisúʻ Yarúshalem meṉ rah gayá, aur us ke máṉ báp ko ḳhabar na húí. 44Magar yih samajhkar ki wuh qáfile meṉ hai, ek manzil nikal gaye, aur use apne rishtadároṉ aur jánpahchánoṉ meṉ ḍhúṉḍhne lage. 45Jab na milá, to use ḍhúṉḍhte húe Yarúshalem tak wápas gaye. 46Aur tín roz píchhe aisá húá ki unhoṉ ne use haikal meṉ ustádoṉ ke bích meṉ baiṭhe, un kí sunte aur un se suwál karte húe páyá. 47Aur jitne us ki sun rahe the, us ki samajh aur us ke jawáboṉ se dang the. 48Wuh use dekhkar hairán húe, aur us kí máṉ ne us se kahá; Beṭá, tú ne kyúṉ ham se aisá kiyá? Dekh, terá báp aur maiṉ kuṛhte húe tujhe ḍhúṉdhte the. 49Us ne un se kahá; Tum mujhe kyúṉ ḍhúṉḍhte the? Kyá tum ko maʻlúm na thá, ki mujhe apne Báp ke háṉ honá zarúr hai? 50Magar jo bát us ne un se kahí, use wuh na samjhe. 51Aur wuh un ke sáth rawána hokar Násarat meṉ áyá, aur un ke tábiʻ rahá; aur us kí máṉ ne yih sab báteṉ apne dil meṉ rakkhíṉ.
52Aur Yisúʻ hikmat aur qadd o qámat meṉ, aur Ḳhudá kí aur insán kí maqbúlíyat men, taraqqí kartá gayá.
Currently Selected:
Lúqá 2: URDR55
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
British and Foreign Bible Society 1955, 2016
Learn More About Kitáb i Muqaddas 1955 (Tauret, Zabúr, Ambiyá ke Sahífa, aur Injíl)