Matouš 3

Jan Křtitel

1V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině: 2“Čiňte pokání,#4,17; L 13,3; Sk 2,38; v pozadí je h. šúb (= obrátit se / změnit orientaci; Iz 31,6; Ez 14,6p; Za 1,3). Ř. metanoein pův. zn. “změnit myšlení / názor”. V helénské ř. se používá také ve významu “litovat něčeho”. neboť se přiblížilo království#Ř. basileia znamená buď “královskou vládu / kralování”, nebo “královskou říši”. Zde je spíše užito v prvním smyslu. Nebes.#Je použito velké písmeno, protože se jedná o opis Božího jména; v celé NS je slovo "nebesa" překladem ř. pl. podst. jména "nebe". Klíčové spojení “kr. Nebes” se vyskytuje pouze u Mt (33), zatímco Mk a L užívají “kr. Boží” (u Mt pouze 12,28; 19,24; 21,31.43); srv. Mk 11,30p” 3To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!" 4Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel. 5Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celé Judsko i celé okolí Jordánu 6a dávali se od něho pokřtít#Baptizein zn. “ponořit / potopit (o lodi) / zničit (např. o městu / duši)”, jen výjimečně se ho v mimokř. literatuře užívá o náb. lázni, ponoření. Toto sloveso se v LXX vyskytuje pouze 4: 2Kr 5,14; Jdt 12,7; Sir 34,25; Iz 21,4. Janův křest (L 3,7; J 3,23; Sk 10,37; 18,25; 19,3) se odlišuje od žid. očistných rituálních koupelí: nekoná jej člověk sám, neopakuje se a je spojen s pokáním a odpuštěním hříchů. v [řece] Jordánu, vyznávajíce své hříchy.

7Když však uviděl, jak mnozí farizeové#[Zákonická a separatistická skupina Židů, kteří přísně, avšak často pokrytecky, dodržovali Mojžíšův zákon, ale také “tradici starších” (15,2). Na počátku 2. st. př. Kr. se jim říkalo chasidím (věrní, Ž 4,4p). Během makabejského povstání (166–142 př. Kr.) se spojili k boji o svobodu. Označení farizeové se poprvé vyskytuje za vlády Jana Hyrkána (135–105 př. Kr.). Za Heroda jich bylo asi šest tisíc (dle Jos., Ant.); 5,20; 16,1; 23,13; Mk 2,16; L 5,17p; Sk 15,5 a saduceové#22,23; Mk 12,18; L 20,27; Sk 4,1 přicházejí k jeho křtu, řekl jim: “Plemeno zmijí!#n.: Vy zmije (ř.: Zplozenci zmijí), 12,34; 23,33; L 3,7 Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem? 8Vydávejte tedy ovoce svědčící o#ř.: hodné pokání. 9A nedomnívejte se, že si můžete říkat: "Náš otec je Abraham." Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů. 10Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat#v ř. textu je čas přítomný, který naznačuje nevyhnutelnost a jistotu této věci a hozen do ohně. 11Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni.#n.: Duchem svatým a ohněm 12V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.”

Ježíšův křest

13Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn. 14Ale Jan se mu v tom snažil zabránit#ř.: diakólyein; HL; J 13,6. a říkal: “Já bych měl#n.: potřeboval; 6,8p být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?” 15Ježíš mu odpověděl:#ř.: odpověděv řekl; tento ř. (resp. pův. h. – srv. Gn 18,27 aj.) způsob je použit na mnoha (cca 100) místech v synopticích a Skutcích (11,4.25; 12,39.48; atd.); 4,4p “Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.” On ho tedy nechal. 16Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se [mu] nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. 17A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: “Toto je můj Syn, Milovaný#n.: můj milovaný Syn (srv. Mk 1,11; Ž 2,7 a Iz 42,1). , v němž jsem nalezl zalíbení.#n.: mám zalíbení”

Atualmente Selecionado:

Matouš 3: CSP

Destaque

Copiar