Màtíyò 10
10
Yésù cahó̧tɨ́ nùb tómé cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b
(Góòmɓwê Mk 3.13-19; Lk 6.12-16)
1Yésù ya ɓéé nɨ̀fuùb no cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè, ɗà ŋgə́ ɨ́ nà ŋgáb nyòm ŋgáb ŋgɨ́íkɨ́ nyéhɨ̀b ɓáŋhɨ́bí ɓe kɨ́ ŋgáb wáaŋkɨ́ yáàb ɓe ɗíím lâs. 2Ɨ́ì nùb tómé cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b kíì á rè: Tíí yàyè á Sìmôŋ (kùb ya na ɨ́r Píyéèr) ɓe mwin yàá noò Àndɨ̀rê; Jâk ɓe mwin yàá noò Jâŋ ŋgáb bɨrɨ́b lâs munɨ́b Sèbèdéè; 3Fɨ́lɨ̂b, Bàrtèlèmî, Tòmâ, Màtíyò nò ɓáhɨ làmpóò; ɓe Jâk mwin Àlféè, Tàdê, 4Sìmôŋ nò ya lɨɨŋkom ɓe ɨ́r ti nóò, ɨ́ Yúdàs Ìskàrìyôt, nò ya sə́re Yésùù.
Yésù tómtɨ́ nùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b kɨ́ kwɨ́íbìn
(Góòmɓwê Mk 6.7-13; Lk 9.1-6)
5Kí á Yésù ya tóm nùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b kɨ́, ŋgə́ ɨ́ nà ŋgáb ɓíì ɨnè: «Nyí nɨ yá Jwîf bɨ du ɗàwáá gɨ̀r, nyí cè nɨ́ kwɨ́ì Sàmàríì no lə̂r. 6Ɨ́dù gɨnáam yɨ́ gbàŋ Ísràyéèl du hȩ sámááb lɔ̧́ lɔ̧́ne. 7Ɓwâ nyí du jȩ̀ȩ̀ gɨ̀séniì, ɓéegenáam àm Mèèín, nyí a tà ɨnè: ‹Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín ŋgóobwotɨ́!› 8Wáàŋkɨ́ná nɨ̀yáàb, nyí a sə̀ə̀mcù nɨ̀kwííb, sàrɨ̀kɨ́ná nùb njɨ̀ɨ̀bì ɗà nyí a jùkî nɨ̀wàtɨ̀b. Kùb na nyí nyòm kɨ́ sam á, nàndóŋnáɓwêcé kɨ́ samí. 9Nyí nɨ mòné ŋgáré ágè, dùgɨ̀ sure ti mwi̧. 10Nyí nɨ ndú̧u̧ yoo, júk yoo, tə́b yoo, kɨ́ kù túb ŋgáré ágè, ɓetí á ɗúnɨ kùb nàhá nò ə́ré cɔŋ nóò.
11«Ɓwâ nyí féín kwɨ́í jíri kù no, kɨ́ kù kwɨ́í ti kù no rɨ, mánáam nò du kə́sə́k nyí gàmniì, ɗà nyí a dùrê no yó há̧á̧ hȩ nyí ɓa gɨ̀ndóŋnɨ tíí. 12Ɓwâ nyí du lénɨ dúú kù no rɨ, tarə́sonáam ɨnè: ‹Ju ɗóóŋ dù ɓe nyí.› 13Nùb dúú kɨ́ noò ɨ́ gàm nyí, ju ɗóóŋ nyínè kɨ́ ɓa ŋgáb kwànɨ á. Ŋgáb ɨ́ dùcè bɨ́ nyí gàmwá, ju ɗóóŋ kɨ́ dùcùcé nɨ ɓe nyí. 14Kùb ɨ́ mvû nyí gàmnɨ dúú kù no, kɨ́ kù kwɨ́í kù no, kùb ɨ́ mvû nyí ónɨ, éíkɨ́ná nɨ ɓè, nyí a lámkɨ́sò mvútúúb nyínè gureè ɓè.#10.14 Lámkɨ́sòó mvútúúb gureè du túúm ɨnayâna mɨ kwá tɨ̀ mɨ cùwòcɨ̀r ɓetí mɨ yúutɨ́ mɨ́ ɓíì moò, nɨ́me wu nɨ ɓe àm kù ɗàcɨ̀wá yáá na á. 15Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: Ye Mèín ɓa ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì, jábɨ́r nùb kwɨ́í kɨ́ noò ɓa ndóŋnɨ kɨ́ nùb Sòdóòm ɓe Gòmóòr á.»#10.15 Nùb Sòdóòm ɓe Gòmóòr yaáɓà ndɨ̀ŋnɨ nɨ́ɨ́b ɓáŋhɨ́b cei, á Mèín yi ta ní á ŋgáb túùmnɨ jábɨ́r yáá. Ŋgə́ ɨ́ tòŋkî kwɨ́ì bɨrɨ́b kɨ́, nùb no kwe ɨ́ ndùkkî lâs.
Jábɨ́r ɓa féínniì
(Góòmɓwê Mk 13.9-13; Lk 21.12-17)
16«Óknáye: mɨ tómtɨ́ nyí hȩ kùb tómndéce ndèɗúúb kpáín màŋgùbì no. Gə́tɨnáam síí hȩ nyó̧nɨ́b gə́tɨce síí rɨ́ u̧; nyí a dùkwà gurîn hȩ mbɨmbɨm ndɨ u̧. 17Gə́tɨnáam, ɓetí nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓa nyí gèhó̧nɨ ŋgù̧ní á, ŋgáb a jɨ̀m nyí ɓe lòré dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ ŋgábè no. 18Kùb ɓa nyí gèhó̧nɨ ŋgù̧ní gómnààb ɓe mvènnɨ́b jííbí tíí ɓe ɨ́r moò, àm nyí gɨ̀ ə́ə̀ŋnɨ mɨ̀námé ŋgábè tíí ɓe nùb du Jwîf séé tíí á. 19Ɓwâ kùb ɓa nyí gènɨ ŋgù̧ní, nyí nɨ sum lòm ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa nyìnniì ɓe jɨ̀ nyí ɓa nyìnniì. Nyí ɓa kwànɨ nyindí nyí ɓa nyìnnɨ ɓwâ kíì á. 20Nyindí kɨ́ tɨ̀ nɨ nyínè sumí fô̧. Nyéhè Mèín nò du Tá nyínè ɨ́ ɓa nɨ́ nyí tànànɨ nɨ́m nyí ɓa nyìnniì ru. 21Nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓa gɔ̀kkɨ́nɨ kùb mwin yàáb àm kùb kwíhɨ̀ ŋgábè á, táàb mwinbi ɓa ndɨ̀ŋɓwênɨ u̧nè ɓe munɨ́b ŋgábè á; munɨ́b ɓa ə́ə̀ŋcùwúnɨ tábi ɓe yàbí ya àm ndɨŋ kùb kwíhè ŋgábè á. 22Nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs ɓa nyí ɓə̀ndɨ̀nɨ ɓe àm moò á, ɨ́dù nò ɓa jíìnɨ há̧á̧ cáŋhɨ̀rí ɓa ɓáínɨ á. 23Ɓwâ kùb jábɨ nyí kwɨ́í kù no rɨ, lùndóŋná kwɨ́í jií no. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nyí tɨ̀ nɨ kwɨ́í du ti Ísràyéèl lâs yə̀ŋcáàŋwá ɓè Mwin Nɨ̀rì féínndé.
24«Nɨ̀fuùb nɨ ndóŋnɨ tá tɔ̀hí ɗàà. Nò ə́ré kù ndóŋ tá ə́ré nɨ ɗàà. 25Á mîn nɨ̀fuùb dù hȩ tá tɔ̀hí noò ɗà nò ə́ré a kwà dùnɨ hȩ tá no ə́ré. Óo kùb bɨ́naá mvèìn gbàŋné ɨ́r Bèlsèbûl, kùb tɨ̀ bɨ́naɓwéehá nùb gbàŋ kɨ́ noò ɨ́ì ɓáŋhɨ́b ndóŋ kíí!»
Nò kùb fɨ́tɨ lùniì
(Góòmɓwê Lk 12.2-7)
26«Nyí nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b lùgwàcɨ̀r. Nɨ́m du yo̧né lâs, kwá fó̧ laŋtɨ̧ɨ̧́. Nɨ́m du nɨ́m kúllí lâs, nyí kwá ɗəŋhɨ. 27Àm kɨ́ á nɨ́ɨ́b lâs mɨ ɓa nyí nyìnnanɨ mɨ̀sɨ́mnɨ̀rí, nyincunáam nɨ́m kɨ́ mvihin. Kɨ́ kùb ɓace nyí fɔ̀ɔ̀rénànɨ tó̧ó̧ rɨ, wámnáam àm kɨ́ mɨ̀kùnín. 28Nyí nɨ nùb kwíhɨ síhé, du sàmàìn kwíhɨ nyéhè ɗàwáá lùr. Ɨ́dù lùnábɨ̂ŋ Mèín nò fɨ́tɨ ɓáàŋkɨ́nɨ síí ɓe nyéhè cúk wa̧né. 29Mɨ̀ɓáŋkúrì nɨ́m sam á. Kùb ɓáàgɨ̀ ŋgáb bɨrɨ́b sə́rɨ̀nɨ, mwèìn kɨ́ duú cei, á ɗóò sure ti mwi̧. Ɨ́dù dugɨ nɨ́ u̧, Mèín nɨ cə̀mláŋnɨ mɨ̀ɓáŋkúrì ti mwi̧ rɨ ɗàà. 30Ɓàcéyè, dugɨ mvɨ̀tí nyínè ŋgwéné lâs, Mèín ɗəəŋtɨ́ fain kɨ́. 31Nyí nɨ vùù ô, nyí á dɨɨ́m Mèèín íhín ndóŋtɨ́ mɨ̀ɓáŋkúrì ví̧i̧!»
Ə́ə̀mnɨ Yésù, càmnɨ Yésù
(Góòmɓwê Lk 12.8-9)
32«Nò ɓa tànɨ mɨ̀kùnín ní duna mɨ á rɨ, mɨ ɓa tàɓwênɨ Tá moò nò du ɓɨllɨnne tíí nò kɨ́ ók ɓe mɨ á. 33Ɨ́dù nò ɓa tàɓànɨ mɨ̀kùnín wááŋ ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwáá, mɨ ɓa ŋgə́ càmɓwênɨ Tá moò nò du ɓɨllɨnne tíí á.»
Yésù yi go gɔ̀ɔ̀kɨ́nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b á
(Góòmɓwê Lk 12.51-53; 14.26-27)
34«Nyí tɨ̀ lə́mne mɨ gewo ju ɗóóŋ ɗɔ̀bín á na, mɨ mɨ gèwòwá ju ɗóóŋ, ɨ́dù su á mɨ gewo ru. 35Mɨ ya go mɨ mwin nɨ̀ŋgwá ɓe tá noò, mwin nɨ̀gwi ɓe yà nóò, nɨ̀gwi gùmní ɓe yà nó ŋgwáhé ŋgwé ɓà̧à̧nɨ á. 36Nùb ɓi̧ní tɨ̀ fó̧cuɓa gbàáŋ. 37Nò du ɗúnɨ tá noò, kɨ́ kù yà nóò, ɨ́ ndôŋ ɗûnɨ́m ŋgə́ du mɨ ɗúniì, nò kɨ́ nɨ fɨ́tîn ɓe nò ók ɓe mé ɗàà. Nò du ɗúnɨ mwin nóò nɨ̀ŋgwá, kɨ́ kù mwin nóò nɨ̀gwi ɨ́ ndôŋ ɗûnɨ́m ŋgə́ du mɨ ɗúniì, nò kɨ́ nɨ fɨ́tîn ɓe nò ók ɓe mé ɗàà. 38Nò du bàŋ noò hàìnwá mɨ tùniì, ŋgə́ nɨ fɨ́tîn ɓe nò ók ɓe mé ɗàà. 39Nò kwá ɗú gə́tɨ̀nɨ mè noò ŋgə́ nɨ̀mɨr ŋgə́ a cə̀mlâŋ nò ya na ŋgə́ mè kíì, kwá məm mè no kɨ́; ɨ́dù nò kwá məm mè noò ɓe ɨ́r moò kwá kwacu mè no kɨ́.»
Lɔ̀ɔ́ nùb ə́mní
(Góòmɓwê Mk 9.41)
40«Nò gam nyínè, nò gamɓwée mé á. Nò gam mé, du nò gamndóŋce nò ya tómwo mé á. 41Nò gam tɨ́kìn Mèèín àm tɨ́kìn kɨ́ du nò ə́ré Mèèín, nò kɨ́ ɓa kwànɨ lɔ̀ɔ́ ɗóhe ɓe tɨ́kìn Mèèín á. Nò ɓace gàmnɨ nò du ɗɨ́ɗɨ̧́ Mèèín íhɨ́nné àm nò kɨ́ du ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́, Mèín ɓa nò kɨ́ nànɨ lɔ̀ɔ́ ɗóhe ɓe nò ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́ á. 42Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mvókín nɨ̀fuùb cutɨ́b mó rèè, nò ɓa nànɨ nɨ̀mwi̧ tob ti mvúm kerɨ́nne àm nò kɨ́ du nɨ̀fuùb moò, nò kɨ́ kwá nɨ lɔ̀ɔ́ nóò mə̀m.»
Voafantina amin'izao fotoana izao:
Màtíyò 10: NTV
Asongadina
Hizara
Dika mitovy
Tianao hovoatahiry amin'ireo fitaovana ampiasainao rehetra ve ireo nasongadina? Hisoratra na Hiditra
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon
