Mə́líkusu 5
5
Yə́susu a nɔ́ mɔndɔ wa imbúínyi mɛbɛ́á niŋəsiə
(Mat 8.28-34; Lúk 8.26-39)
1Nɔ́yɛ́ bá ná káfámá ɔ yííní ɛsɛ́lɛ́ yɛ nɔmɔ́ ɔ misí yɛ Kalasíə́ 2Yə́susu a ná fámá ɔ isóyí. Ɔ umisíúmə́, mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ná ndásá ɔwáyɛ́ busíə́, a húlə́kinə ɔ minyə́; a ka báá na imbúínyi mɛbɛ́á, 3a niŋəkə ɔ minyə́. Nɔ́yɛ́, ata mɔndɔ a sa bá ɔwá a wɛɛ́ya hɔ́kɛna, ata bá nɔ́ wɛɛ́ya ɔ́lɔ́kɔkɔ na mɛsáŋa. 4Bɔkɔasɛ́á ɔ yɛ́mɔtɛ́ ikúílí, bá wɛɛ́ya makɔlɔ́ ɔ́lɔ́kɔ́kɔ́ na mikolí yɛ́ bilə́ŋú ɔ makátá na mɛsáŋa, a mɛsáŋa kátáka, a mikolí yɛ́ bilə́ŋú sɔ́mbáka. Ata mɔndɔ a sa bá na iŋgínə́ yɛ ɔwayɛ́ ɔhalɛna. 5Bikúílí bikimə, na bulúə́ ɛ́sɛ́á na buɔsɛ́, a ka bá a ndɔ nəyə ɔ minyə́ na ɔ ɛmáá ɔmbáŋá, a húlə́ yə́mə́kə, a bíúmúísəkiə mɛɛ́lɔ mikimə ɔ miɔkɔ. 6Nɔ́yɛ́, a ná Yə́susu ɛ́ná hata ɔsákɔna, a ná tɛbálɛ́na ɔwayɛ́ busíə́, a ná wɛɛ́ya moŋgóndi luminə. 7A ná yə́mə́ a sɛ́á: «Á Yə́susu, á Mɔná wa Huɛlɛ́ ɔwá a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa, yatɛ́ yɛ́ lɛ́á na mɛaŋɔ́á na aŋɔ́á əə́? Tɔ́kɔ́lɛ, ɔ niínyə nɛ́ Huɛlɛ́, ɔ lɛ mɛaŋɔ́á ɛmɔ́kɛ́ índíə́.» 8Ɔ taká Yə́susu a ka bá a ndɔ umbúínyi mɔbɛ́á lɛna a sɛ́á: «Fáma á wɔ́ɔwɔ mɔndɔ mɛɛ́lɔ.» 9Yə́susu a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Nɛ́áwɔ́á niínyə ɛ́yánɛ́ əə́?» A sɛ́á: «Iloŋo, bɔkɔasɛ́á tɔ lɛa bəsú bəəŋí.» 10Wííyí umbúínyi wɔ́ Yə́susu bɛ́tɔ́kɔ́lɔkɛna ɔwá, a lɛ bəə́bu lɔ́má hata na misí minə́minə́. 11Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ uhímbə́ wɔ́ mɛkɔnɛ́fɛ́ wɔ́ ka báá ɔ ɔnɛ́na ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ ɔmáá. 12Imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ná Yə́susu bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na yɛ́ sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, níásá bəsú tɔ́ fíə́kínə ɔ yííní mɛkɔnɛ́fɛ́ mɛɛ́lɔ.» 13A sɛ́á: «Oo! Nɔ́ kə́fíə́kínə.» Imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ná fə́mə́kə́níə́ ɔ mɛɛ́lɔ yɛ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ, yɛ́ ná kə́fíə́kínə ɔ mɛkɔnɛ́fɛ́. Nɔ́yɛ́, uhímbə́ wɔ́ mɛkɔnɛ́fɛ́ wɔ́ ná lokóníə́ ɔ ɔmáá, wɔ́ ná kə́bínyə́ ɔ nɔmɔ́. Wɔ́ ná nyúɛ́ná ɔ mənífə́. Mɛkɔnɛ́fɛ́ yɛ́ ka báá hoóyi na tukóló tɔ́fandɛ́. 14Ɛnaka batáta mɛkɔnɛ́fɛ́ bá ɛ́ná nɔ́yɛ́, bá ná tɛbákɛ́na; bá ná ká bɛndɔ bá bətínə́ imbə́nú lákɛ́na na báaba ɔbá bá ná báá ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́. Bɛndɔ bá ná ndásákɔ́na ɔ ndəsínə́ ɛ́sɛ́á bɛkɔa bɛ́ ná bɛ́kɛ́áka. 15Nɔyɛ́ bá ná ndáfámá á Yə́susu ɛmɛ́ŋɛ́, bá ná mɔndɔ ɛ́ná ɔwá a ná bá na ilúkunə yɛ́ imbúínyi mɛbɛ́á, a nɔ́ tuənə lɛŋábákátɔ́, a lɛa njə́ŋinjə́ŋi. Ɛnaka bá yámá nɔ́yɛ́, bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná bəə́bu itíə́. 16Bɛndɔ ɔbá bá ná nɔ́yɛ́ síə́kínə, bá ná bɛkɔa bikimə nífúnə́kínə́ ɔbɛ́á bɛ́ ná mɔndɔ wa imbúínyi mɛbɛ́á na mɛkɔnɛ́fɛ́ fámɛ́ná na ɔ bəkúlə́kulə ɔbá bá ná ndásákɔ́na. 17Bá ná botólíə́ á Yə́susu ɔbɛ́tɔ́kɔ́lɛna ɔwá á hɔalákɛ́na ɔ uwəbú misí. 18Ɔ ikúílí ɔyɛ́á Yə́susu a ná báá ɔ ufíə́kinə ɔ isóyí, ɔkɛaka ɔwá a ákáná, mɔndɔ wa imbúínyi mɛbɛ́á a ná káfámá ɔwayɛ́ busíə́, a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, mɛ ndɔ siə ɔwakána na aŋɔ́á.»
19Yə́susu a sɛ́á: «Bóo! Híánáka ɔ ɔwáwɔ miímə, ətíə́ yɛ nɛ́áwɔ́á nikúlə; káka bɛndɔ ɔbá bá lɛ́á umə́ bɛkɔa bikimə nífúnə́kínə ɔwá, Huɛlɛ́ a ná aŋɔ́á mɛɛ́lɔ wəə, a ná bɛkɔa bɛɛsɛ kɛ́áka ɛlɔ́áyɛ́ áwɔ.» 20Nɔ́yɛ́, mɔndɔ a ná ákáná ɔ bətínə́ ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á Tɛkabɔ́lɔ, ɔ bɛkɔa bikimə utúmbə́ləniə ɔbɛ́á Yə́susu a ná wɛɛ́ya kɛ́áka. Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná wə́yíə́ ɔhɔ́ɔ́ ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná ə́lə́mə́nə́ mɔŋɛ́ŋa.
Yə́susu a nɔ́ ɔmɔ́la muəndú huŋuəsiə
(Mat 9.18-26; Lúk 8.40-56)
21Yə́susu a ná ndáhiana, wɛɛ́ya ɔ isóyí nuúmə́ ɔ yííní tanɛ́ yɛ nɔmɔ́. Ilúkunə yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ yɛ́ ka báá kɔtálánátɔ́ ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, ɔ ɛsɛ́lɛ́ yɛ́ nɔmɔ́. 22Yɛmɔtɛ́ Isə́lúkú yɛ miímə yɛ́ mabɛ́kálɛ́na yɛ Bɛyútɛnɛ a ná fama; nɛ́áyɛ́á niínyə á Sayilúsu. A ná Yə́susu ɛ́ná, a ná wɛɛ́ya moŋgóndi luminə, 23a ná botólíə́ ɔwɛmbɛ́na na ɔbɛ́tɔ́kɔ́lɛna a sɛ́á: «Wamɛ́á mɔná muəndú ɔ mɔtɛ́tɛ́á a lɛa hoóyi ɔ uwə́kunə. Tɔ́kɔ́lɛ, sɔ́nɔ ɔ ndá wɛɛ́ya makátá tálá ɔ mɛɛ́lɔ, á niŋə́ mbá a báá ɔ buɔmɔ́.» 24Nɔ́yɛ́ Yə́susu a ná ákáná na wɛɛ́ya; ilúkunə yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ yɛ́ ná wɛɛ́ya ɔŋgɔ́kɔ, yɛ́ wɛɛ́ya fɔ́táka bɛsalɛ bikimə. 25Wɔmɔtɛ́ muəndú a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, manɔ́ŋɔ má wɛɛ́ya fámáka, ɔ́ niómo nɛ́ tuɔŋɔ na tɔ́fandɛ́ niɔfɛ́nɛ. 26A ka məsə́kə siəkinə mɔŋɛ́ŋa, a húlə́ kɛndaka ɔ mamɔ́ɛ́nɛ́ məəŋí, a ka wə́yíə́ mukusə tɛŋakɛna mukimə, mba, ata ɔmɔtɛ́ a sa wɛɛ́ya niŋəsiə. Máyɛ́á məsə́kə má ákaka ɔbánɔ́ ɔ busíə́. 27A ka ɔ́kɔ́kɛna bá ndɔ Yə́susu bíkómo, a ná ndása, a ná bɛ́látá ɔ ilúkunə yɛ́ bɛndɔ. A ná ákáná á Yə́susu əlimə, a ná bɔ́áyɛ́á bɔlɛŋa itíə́lə. 28Ɔ taká, a ka bá a ndɔ fɛka a sɛ́á: «Ábá mɛ ná bɔ́áyɛ́á bɔlɛŋa itíə́lə, mɛ ndɔ niŋəkə.» 29A ná bɔlɛŋa bɔ́ Yə́susu itíə́lə, manɔ́ŋɔ má ná hɔ́á ɔ umisíúmə́, má lɛ wɛɛ́ya fámá tɔ́na; a ná bɛ́ɔ́kɔ́ ɔwá wə́yíə́ mɔɔ́mbɔ wɔ́ ná hɔa. 30Ɔ umisíúmə́ Yə́susu a ná bɛ́ɔ́kɔ́ ɔwá, yɛmɔtɛ́ iŋgínə́ yɛ́ nɔ́ wɛɛ́ya fáma; nɔ́yɛ́, a ná bɛ́híámɛ́la ɔ ətíə́ yɛ bɛndɔ, a sɛ́á: «Ɛ́yánɛ́ a nɔ́ mɛaŋɔ́á ítiələ əə́?» 31Bɔkɔ́nɛna bá sɛ́á: «Ɔ ndɔ sinə ɔwá bɛndɔ bəəŋí bá aŋɔ́á lɛa fɔ́tátɔ́ bɛsalɛ bikimə, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ bata tɔ́na ɔ sɛ́á: “Ɛ́yánɛ́ a ná mɛaŋɔ́á ítíə́lə əə́?”» 32Yə́susu a bɛndɔ hiamaka ɔbá bá ná báá ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́ ɔkɛaka ɔwá, a lɛndá ɛ́yánɛ́ a ná wɛɛ́ya itíə́lə. 33Mɔ́táyɛ́ muəndú a ndandɛmaka na bɔkɔ́lɔ́ma bɔŋɛ́ŋa bɔkɔasɛ́á, a ka bá a ndɔ manya yatɛ́ yɛ́ nɔ́ wɛɛ́ya bɛ́kɛaka. A ná Yə́susu moŋgóndi luminə, a ná wɛɛ́ya taká mikimə lakɛ́na. 34Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Á Ámá, yáwɔ́á ilumininə yɛ́ ná aŋɔ́á núə́kə́níə́. Oo! Káká muɛsɛ, ɔ ná niŋə.» 35Yə́susu a ka bá a ndɔ hɔ́ɔ́ nɔyɛ́, bɛndɔ bá ɔmbɛ́la wɔ́ isə́lúkú yɛ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na bá ná ndáfámá na imbə́nú, bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, yatɛ́ tɔ́na ɔ ndɔ Muínə́niə hɔ́mbɛ́na, wawɔ́á ɔmɔ́la a nɔ́ wə́ə́.» 36Mba, Yə́susu a sa wútə́yí ɔhɔ́ɔ́ ɛta ɛ́sɛ́á bɔkɔa ɔwayɛ́ busíə́; a sɛ́á: «Ɔ lɛ kɔlɔma, lumínínə ɔbánɔ́!» 37A sa luminə ɔwá bɛndɔ bá ká wɛɛ́ya tikə, úhúlíə́ á Bíə́lə, Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ, á munínyə́ wa Yákɔbɔ. 38Bá ná káfámá ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ isəlúkú yɛ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na; Yə́susu a ná bɛndɔ ɛ́ná bá ndɔ bínyukə mɔŋɛ́ŋa, bá bísúbə́kə, bá lɛlaka, bá miyə́mə́yə́mə́ bə́ləkiə mɔŋɛ́ŋa. 39A ná fínə́ ɔ miímə, a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ́ ndɔ bísúbínə náana əə́? Yatɛ́ nɔ ndɔ lɛlɛna əə́? A lɛa ɔ hinó, a lɛ báá wə́ə́tɔ.» 40Ɛ́sɛ́á Yə́susu a ná hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔwɔnɔ. Nɔ́yɛ́, a ná bəə́bu fə́mə́kíə́ bəkimə ɔ niə́lətíə́; a ná tíkə́nə́ na báyɛ́á bɔŋgəlimə bálálɔ́, isə́ na inyə́ yɛ ɔmɔ́la; bá ná fínə́ ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á ɔmɔ́la a ná bámɛ́nɛ́na. 41Yə́susu a ná mɔná muəndú itíə́ ɔ mɔkátá, a sɛ́á: «Talíta kumu», ɔ́ niɔŋɔ́ «Á hɛmɔ́lámɔla, mɛ ndɔ aŋɔ́á lɛna, hɔnyɔ́á!» 42Mɔná muəndú a ná hɔalɛ́na mɔtɛ́nɛná, a ná botólíə́ ɔ ɔkɛnda. A ka báá na niómo nɛ́ tuɔŋɔ na tɔ́fandɛ́. Ɛnaka bɛndɔ bá siəkínə́ nɔ́yɛ́, bá ná ə́lə́mə́nə. 43Yə́susu a ná bəə́bu sáŋɔ́nɛ́ná na ɔwɛmbɛ́na ɔwá, bá lɛ mɔndɔ bɔ́táyɛ́ bɔkɔa lɛ́na, mba a sɛ́á: «Nɔ́ wɛɛ́ya bɔ́labɔ́nɛ́á índíə́.»
હાલમાં પસંદ કરેલ:
Mə́líkusu 5: tvu
Highlight
શેર કરો
નકલ કરો
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
