Římanům 9
9
Boží svrchované vyvolení Izraele
1Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to#n.: spolu se mnou svědčí mé svědomí v Duchu Svatém, 2že mám veliký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci. 3Přál bych si,#ř.: Přál jsem si / Modlil jsem se abych já sám byl zavržen od Krista#n.: proklet Kristem; Ga 1,8n; Ex 32,32 místo svých bratrů, svých příbuzných#n.: soukmenovců podle těla. 4Jsou to Izraelci, jim patří synovství, sláva i smlouvy,#var.: smlouva; Gn 17,2; Dt 9,25; Sk 3,25; Ef 2,12 jim byl dán Zákon, služba a zaslíbení, 5jejich jsou otcové a z nich podle těla pochází Mesiáš,#ř.: Kristus který je nade vším, Bůh požehnaný na věky. Amen.
6Ne že by Boží slovo selhalo. Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael,#n : Izraelci; (srv. Neh 11,3; Oz 8,2; J 1,47) 7ani ne proto, že jsou potomstvem#ř.: semenem /-o Abrahamovým, jsou všichni jeho dětmi, nýbrž "v Izákovi bude tobě povoláno símě." 8To jest: Božími dětmi nejsou děti těla, nýbrž za potomky#ř.: semenem /-o se považují děti zaslíbení. 9Zaslíbení, kterým bylo toto slovo: "V tomto čase přijdu, a Sára bude mít syna." 10A nejen to, ale také Rebeka z jednoho muže otěhotněla, totiž z našeho otce Izáka; 11ještě se jí synové nenarodili a neučinili nic dobrého ani zlého, aby však zůstalo potvrzeno Boží předsevzetí, které je podle vyvolení, 12ne ze skutků, nýbrž z toho, kdo povolává, bylo jí řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. 13Jak je napsáno: "Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl."
14Co tedy řekneme? Není u Boha nespravedlnost? Naprosto ne! 15Mojžíšovi říká: "Smiluji se, nad kým se smiluji,#n.: smilovávám a slituji se, nad kým se slituji.#n.: slitovávám" 16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává. 17Písmo praví faraonovi: "Právě proto jsem tě vzbudil,#h.: upevnil / dal povstat; LXX: zachoval abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi." 18A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.
Boží hněv i milosrdenství
19Řekneš mi tedy: "Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?" 20Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" 21Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? 22Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněva uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí snášel nádoby hněvu připravené k záhubě? 23A také proto, aby oznámil bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil k slávě, 24totiž na nás, které také povolal nejen ze Židů, ale i z pohanů?#ř.: národů 25Jak praví u Ozeáše: "Lid, který není můj, nazvu svým lidem, a tu, která nebyla milována, nazvu milovanou," 26"a stane se, že na místě, kde jim bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni#n.: povoláni za syny Boha živého." 27Izaiáš však volá nad Izraelem: "Kdyby bylo#ř.: byl počet synů Izraele jako písku v moři, jen ostatek bude zachráněn, 28neboť úplně a rychle vykoná Pán své slovo na zemi." 29A jak to Izaiáš předpověděl: "Kdyby nám Pán Sabaoth#h.: Zástupů; Jk 5,4 nezanechal símě, byli bychom jako Sodoma, Gomoře bychom byli podobni."
Ze skutků Zákona není spravedlnost
30Co tedy řekneme? To, že pohané,#ř: národy kteří neusilovali o spravedlnost, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti, která je z víry; 31Izrael však, ačkoli usiloval o zákon spravedlnosti, k cíli Zákona nedospěl. 32Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž jakoby ze skutků [Zákona]. Narazili na kámen úrazu, 33jak je napsáno: "Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, a [každý,] kdo v něho věří, nebude zahanben."
Actualmente seleccionado:
Římanům 9: CSP
Destacar
Compartir
Copiar
¿Quieres guardar tus resaltados en todos tus dispositivos? Regístrate o Inicia sesión
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
