Genesis 2

1Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy. 2Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal#zákl. význam h. slova je přestat (srv. 8,22; Joz 5,12; Jr 31,36; Iz 24,8); lze přeložit též: odpočinul od …, ovšem není to odpočinek z vyčerpání, ale pouze přestání; [od kořene tohoto slova je též výraz šabat (Ex 20,11; Neh 9,14)] s veškerým svým dílem, které konal. 3Bůh sedmý den požehnal a posvětil#n.: oddělil / odlišil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a#h.: k učinění (/ , aby ho učinil) učinil.

Adam a Eva

4Toto je rodopis#h. tôlēḏôṯ pův. zn. “historie (/ příběh) počátku (většinou rodiny) / původ”, později “následující generace”; 5,1; 6,9; 10,1.(32); 11,10.27; 25,12(n); 25,19; 36,1.(9); 37,2; Mt 1,1; [Gn je rozděleno do deseti hlavních částí, z nichž každá začíná touto formulí; existuje i jiný názor (kniha P. J. Wisemana, Vznik knihy Genesis, vyšla česky ve vydavatelstvi JAMI, 1994), podle něhož tato formule ukončuje úsek textu a označuje autora klínopisných zápisů, podle nichž Mojžíš nechal příslušný úsek zapsat] nebes a země, když#n.: jak; h.: v jejich stvoření byly stvořeny.#n.: Odstavec umístit až sem V den, kdy Hospodin#[první použití Božího jména (h.: JHVH) v Bibli; Ex 3,15p; Židé toto jméno nesměli vyslovovat, proto (je to zřejmé z punktace) místo něho vyslovovali ’Aḏōnāj – Pán] Bůh učinil zemi a nebesa, 5na zemi ještě nebylo žádné polní křoví ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, protože Hospodin Bůh nesesílal na zemi déšť a nebyl člověk, aby zemi obdělával, 6ale pramen#dle LXX; h.: ’ēḏ zn. akk. záplava (sumer. záplava z hlubin); Jb 36,27.30 (zde pouze přepis v LXX, TM: ’ôrô namísto ’ēḏô); vystupoval ze země a zavlažoval celý zemský povrch. 7Hospodin Bůh vytvořil#2Kr 19,25; Iz 43,7; 45,18; [od h. slovesa jāṣar je slovo jôṣēr – obecně tvůrce (Iz 45,9; 64,7; Jr 10,16), ale také hrnčíř, které dobře ilustruje význam ekv.: tvořit podle plánu; (srv. Jr 1,5; 18,2nn)] člověka z prachu#n.: hlíny; 3,19 ze země,#n.: půdy; člověk – adam (2,20) je z adamá – půdy a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší.#n : bytostí; 1K 15,45 8A Hospodin Bůh vysadil zahradu#[z dalšího (v. 9) je vidět, že to byl podle současného chápání sad] v Edenu#[jméno zn. “blaženost”] na východě#[z pohledu autora; možná u soutoku Tigridu a Eufratu (v. 14) na území dnešního jižního Iráku] a umístil tam člověka, kterého vytvořil. 9Hospodin Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.

10Z Edenu vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a tvoří čtyři ramena. 11První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato. 12Zlato té země je ryzí. Je tam také bdelium#[vonná žlutavá průhledná pryskyřice (Comniphora Africana)] a kámen karneol. 13Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš. 14Třetí řeka se jmenuje Chidekel:#Da 10,4; [starověký název řeky Tigris] ta teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. 15Hospodin Bůh vzal člověka a umístil#n.: ponechal; (srv. Dt 12,10; 1Pa 22,18! – dát odpočinek) ho v zahradě v#Předložku je možno vypustit, protože se zdá, že zahrada sama byla nazývána jménem místa, v němž se nacházela Edenu, aby ji obdělával#[srv. v. 8p – vlastně pečoval o ovocný sad, nikoliv obdělával půdu – to až po pádu (3,23)] a střežil. 16A Hospodin Bůh člověku přikázal:#[první výskyt výrazu v Bibli]; 3,17; 6,22; 18,19; 21,4 Ze všeho stromoví zahrady směle jez, 17ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez.#n.: jíst nebudeš Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.

18I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc#n : družku; [v h. ‘ēzer není žádný náznak podřízenosti; často je použito o Bohu: Ex 18,4; Dt 33,7; Ž 115,9nn; 121,2; 146,5]; 1K 11,9 jako jeho protějšek. 19Hospodin Bůh vytvořil ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno. 20A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka se nenalezla pomoc jako jeho protějšek. 21Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber#n.: bočních částí a to místo uzavřel masem. 22A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku. 23Člověk řekl: Teď#n : Konečně je to kost z mých kostí a maso z mého masa! Bude se nazývat ženou,#h.: ’iššâ (žena) se liší od slova ’îš (muž) pouze ženským zakončením; [h. formulace neznamená nutně, že člověk dal ženě jmémo; to se stalo až po pádu; srv. 3,20] protože byla vzata z muže. 24Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno tělo. 25A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli#impf.; [před sebou navzájem] se.

Actualmente seleccionado:

Genesis 2: CSP

Destacar

Copiar