Adventní adoraceUkázka

pokoj. 

Hebrejským slovem pro "pokoj, mír" je slovo "shalom". Znamená "být v bezpečí, být pevný, dokonalý, úplný, nepostrádat nic". Shalom znamená pocit pohody a harmonie, a to jak vnitřní, tak vnější. Znamená také nepřítomnost úzkosti nebo stresu. Z biblického úhlu pohledu jde o slovo, které směřuje do budoucnosti. 

Člověk by si mohl myslet, že narození Prince Pokoje ("shalom") muselo být pokojné. 

To by si člověk mohl myslet... 

Matouš 1:18-19 

Narození Ježíše se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale před tím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha Svatého. Její muž byl spravedlivý, a protože ji nechtěl veřejně zostudit, rozhodl se, že se s ní rozejde v tichosti. 

O Josefovi, pozemském Ježíšově otci, toho víme jen hodně málo. Je tesařem. Je dělníkem, řemeslníkem, který pracuje rukama. Není to akademický pracovník, obchodník ani kněz. Je to typ muže, který "odvádí poctivou každodenní práci za poctivý plat". 

Když jeho snoubenka otěhotní (z Ducha Svatého, to ale ještě neví), jeho reakce je ukázková. I když je pravděpodobně hluboce raněn, není "ochotný ji veřejně zostudit" a rozhodne se, že situaci vyřeší v tichosti, bez humbuku. Chce Marii ochránit od hanby, která je podle něj nevyhnutelná. Josef je mírný a odplácí dobrem to, co považuje za zlé. Jinými slovy, je to dobrý člověk. 

V tomto bodě příběhu v sobě ale zcela určitě nemá pokoj. 

Matouš 1:20a

Když však o tom přemýšlel, hle, ve snu se mu ukázal Hospodinův anděl.

Josef "o tom přemýšlel" až do noci. Daná situace dokonce ovlivňuje i jeho sny. I ve snu pociťuje neklid, když tu se v jeho snu objevuje anděl s posláním. 

Matouš 1:20b-23

"Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť to, co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů. To vše se stalo, aby se naplnilo, co Hospodin řekl ústy proroka: "Hle panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel."

Andělé mají v příběhu narození Ježíše výraznou roli. Přicházejí ve velké oslnivosti a jsou proslulí tím, že přinášejí "dobré zprávy velké radosti!” I když jsou tyto zprávy opravdu dobré, pro Josefa jsou důsledky z nich plynoucí v dané konkrétní situaci těžké. 

Josef má přikročit k manželství. Marie a její syn jsou hodně důležití. Ona je ta, o které svědčil prorok. Ježíš zachrání lid od jejich hříchů. To jsou velké osudy. 

Ale co Josef? Je zajímavé, že se nedozvídáme nic o jeho životě, o jeho působení. Je to, jako by byl jeho osud svázán s životem těch dvou: panny a jejího syna. 

“Nedělej ze sebe hrdinu, Pepo.” — Dovedu si představit jeho přátele, jak mu říkají: "To byl jen hloupej sen." 

Matouš 1:24-25

Když se Josef probudil, zachoval se, jak mu přikázal Hospodinův anděl, a vzal si Marii za manželku. Nespal s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.

Bůh přikazuje Josefovi, aby něco udělal, a on to má v úmyslu udělat. Navzdory nepohodlí, útrapám, strachu, obtížnosti úkolu a hanbě (čti: ne-pokoji) bude vychovávat Prince Pokoje. 

Kdybych byl na Josefově místě, měl bych v tu chvíli několik otázek. Josef se ale na nic nezeptal. Důvěřoval Bohu a poslechl ho. 

Ze všech postav, které se objevují na začátku Ježíšova života, se Josef nejčastěji setkává s Božími posly. Andělé se objevují opakovaně a přinášejí těžký úkol. A Josef opět důvěřuje a je poslušný. Jen se podívej...

Matouš 2:13-14

A hle, po jejich odjezdu se Josefovi ve snu ukázal Hospodinův anděl a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti nepovím. Herodes totiž bude to dítě hledat, aby ho zabil." A on vstal, v noci vzal dítě i jeho matku a odešli do Egypta. 

Matouš 2:19-20

Když potom Herodes zemřel, hle, Hospodinův anděl se ve snu ukázal Josefovi v Egyptě a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země. Ti, kdo usilovali o život dítěte, jsou již mrtví.” A on vstal, vzal dítě i jeho matku a odešli do země Izrael. 

Usilovně se snažíme řídit svůj život, to, co po sobě zanecháme, svůj vnitřní pokoj. A tolik úzkosti, tolik stresu a tak málo pokoje vychází z naší snahy vykouzlit něco smysluplného a věčného jen naší vlastní silou. Bůh po nás nežádá, abychom rozdělili moře, ale abychom šli skrze něj. Bůh nežádá po Josefovi, aby světu vysvětloval, jak se to má s jeho manželstvím a rodinou - žádá Josefa, aby mu důvěřoval a aby ho uposlechl. 

Důvěrou a poslušností umožňujeme Bohu, aby splnil svůj slib. Pokud tak budeme jednat, stejně jako tak jednal i Josef, najdeme pokoj. 

Filipským 3:13-14; 4:7

jde mi jen o jedno: zapomínaje na to, co je za mnou, vztahuji se k tomu, co je přede mnou. Ženu se k cíli, k vítězné odměně Božího nebeského povolání v Kristu Ježíši. A Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.

O těchto Vánocích se rozhodni svěřit svůj osud Bohu a stejně jako Josef svaž svůj život s Princem Pokoje. 

...

Modlitba:

Bože, dej mi svůj pokoj. Pomoz mi, abych důvěřoval a byl poslušný.

Cvičení:

Jakými způsoby ses snažil vyždímat věčné hodnoty jen svou vlastní sílou? 

V jakých oblastech tě Bůh volá k tomu, abys mu důvěřoval a uposlechl ho, i když je to těžké?