Rozhovory s BohemUkázka

Pán nás vede Svým hlasem a my na Něj reagujeme. No není to logické, že Ten, který se nazývá Slovem, pořád komunikuje? A že Ten, který nás stvořil, abychom s Ním měli společenství, obětoval sám Sebe, abychom se k Němu vrátili. A i když ví, co řekneme ještě dříve než to vyjde z našich úst, rád naslouchá, když k Němu promlouváme?

Naštěstí tento nás nejdůležitější rozhovor nebyl nikdy založen na naší dobrotě, úspěších či kvalitě našich otázek. Privilegium toho slyšet a být slyšen je založeno pouze na Ježíšově oběti.

Rozhovor začíná ve chvíli, kdy má k nám Pán přístup. Bůh je Láska a Jeho láska musí mít přístup k našemu vztahu. Naší zodpovědností je rozpoznat Jeho hlas a reagovat na Něj. On poté věrně odpovídá. A v mezičase si užíváme Jeho přítomnost, posloucháme Ho a důvěřujeme Mu. Myslím, že tento ustavičný rozhovor je to, k čemu nás Pavel vybízel, když říkal "neustále se modlete." Buď Pánovi nasloucháme nebo Mu něco říkáme a očekáváme jeho odezvu. Toto je povinnost a zároveň radost našeho života. Nakonec stejně zjistíme, že nemůžeme žít bez konverzace s Pánem. Prostě se musíme modlit.

Modlitba je nezbytně vzdělávací a posilující. Náš rozhovor s Bohem přináší moudrost a pokoj. Jestliže někdy nevíme, jak postupovat, modlitba je tím rozumným krokem. Je to ulevující. Je to snadné. Je to odpočinek.

Povídání si s Bohem a naslouchání Mu je přirozená reakce na naši potřebu komunikovat s Ním — právě teď. Tak jako Tovje vedl upřímný rozhovor s Bohem v muzikálu Šumař na střeše, tak i my si povídejme a naslouchejme po celou dobu našeho všedního dne. Bůh nás neustále volá a čeká, že Mu začneme naslouchat. Často se divím, proč nám zabere takovou spoustu času, než se skutečně ponoříme do vztahu s Ním. Jakmile to však uděláme, ocitneme se uprostřed Něj — On je ta odpověď.