Vyruš nás, Pane!Ukázka

Modlitba, která mění dějiny

Jakmile byl Jakub zavražděn, Herodův náboženský židovský kontingent byl jeho iniciativou nadšen a tleskal mu. Najednou viděl snadný způsob, jak získat přízeň strany, která mu vždy kladla takový odpor. Ve Skutcích 12,3 se píše: „Když [Herodes] viděl, že se to Židům líbí, pokračoval a zmocnil se také Petra. Byly právě dny nekvašených chlebů.“ Tentokrát se však věci měly vyvíjet zcela jinak. Ačkoli byl Petr nakonec osvobozen díky zázraku, Písmo pečlivě předesílá příběh o jeho vysvobození následujícím tvrzením: „Církev se za něho vytrvale modlila k Bohu.“ (Sk 12,5). Toto tvrzení je velmi významné, protože autor Skutků se nám snaží ukázat, že zázračné vysvobození, které mělo následovat, bude přímým důsledkem vroucích a vytrvalých modliteb, které křesťané obětavě přinesli Bohu. Tragédie Jakubovy smrti otřásla věřícími až do morku kostí a v jejich reakci už pak nebyla ani stopa samolibosti či netečnosti. Bylo načase se vroucně modlit!

Ach, přátelé, kdybychom měli představu o neuvěřitelné moci, jaká je nám skrze modlitbu k dispozici, myslím, že by pro nás bylo velice snadné řídit se Pavlovou výzvou „Bez ustání se modlete!“ (1. Tesalonickým 5,17). Přímluva je výsadou, která náleží výhradně lidem. Žádný anděl se za nás nemůže přimlouvat. Andělské bytosti jednoduše nemohou zasahovat do pozemských záležitostí podle své vlastní vůle.

Dokud se však nepříteli daří udržovat Boží lid v přesvědčení, že je proti okolnostem, kterým čelí, bezmocný, bude jeho působení na zemi chudokrevné a málo vlivné. To však není to, co má Bůh pro svůj lid v úmyslu. Je toho mnohem, mnohem více. Naše modlitby jsou jedním z prostředků, které si Bůh vybral k tomu, aby ovlivňovaly svět. Bůh dal člověku nejen pravomoc, ale také odpovědnost ovlivňovat dění na zemi k jeho slávě. Zbavme se vší samolibosti a netečnosti a modleme se za modlitby, které mění dějiny!