Bůh, který obnovujeUkázka

Čekání na vykoupení

SOAP: Izaiáš 2:5

Izaiášova proroctví měla judský lid varovat, že je potřeba činit pokání a obrátit se zpět k Hospodinu, a také jim měla připomenout naději, kterou mají v přicházejícím Mesiáši. Přestože žili v době válek, chaosu, zkázy a strachu (což bylo z velké části důsledkem jejich vlastního hříchu), Bůh je neopustil. Měl v úmyslu poslat vykupitele, Mesiáše, který je zachrání a obnoví.

I když měl nastat soud, Bůh dal lidem možnost zahlédnout budoucí slávu Jeruzaléma. Lidé budou přitahováni k Jeho příbytku – zástupy budou přicházet do Hospodinova chrámu a stanou se Jeho následovníky. Zhřešili sice proti Bohu a snese se na ně Jeho hněv, ale On je ve svém dokonalém načasování plně obnoví.

Takový je charakter našeho Boha. On je Bohem, který obnovuje. Obnovuje bez ohledu na to, co jsme udělaly nebo jak jsme se obrátily proti němu (ať už my samotné nebo kolektivně jako společnost). Poslal svého Syna jako vykupitele našich duší. On je nadějí, kterou máme. On je příslib obnovy. Když kráčíme v Jeho světle, které nás vede, vidíme naději, kterou v něm do budoucna máme.

Judský lid se těšil na první advent, první příchod Mesiáše. Dnes žijeme mezi prvním a druhým adventem. Kristus přišel a přijde znovu! Žijeme v padlém a zkaženém světě, ale čeká nás lepší. Náš Bůh slibuje, že obnoví, vykoupí a znovu získá to, co bylo ztraceno.

Když nyní vstupujeme do adventního období, kéž můžeme k Hospodinu obracet svá srdce a přemýšlet o Jeho charakteru. Nic mu nezabrání v tom, aby naplnil své sliby. Ani skutečnost, že je náš svět v zajetí hříchu a smrti. A jak nadále čekáme na naplnění proroctví z 2. kapitoly knihy Izaiáš, kéž při tom nepřestáváme kráčet v Hospodinově světle. Světle, které nás vede k víře a naplněnému životu v něm.