Přebývat v Boží lásce

Včera jsme požádali Boha, aby nechal narůstat naši lásku k němu i k lidem. Dnes se dozvíme, jak v tomto nárůstu lásky zůstávat.

Zůstávat znamená žít v ní, bydlet v ní, stejně jako žijeme a bydlíme u sebe doma. Je to místo, kde máme bydliště. Když přebýváme v lásce, znamená to, že je možné nás tam v ní vždycky najít. Když nás hledají, mohou nás tam najít, když v lásce přebýváme. Naše čtení z 15. kapitoly Janova evangelia nám ukazuje řadu mocných pravd o tom, jak přebývání v lásce vypadá.

Jan 15:7-9 mluví o moci, kterou bydlení v Boží lásce má. Je tam řečeno, že když budeme zůstávat v Bohu a jeho Slovo bude zůstávat v nás, můžeme si říct o cokoli a dostaneme to. To dělá pro svou slávu! Strašně rád vidí, když se jeho dětem daří, což je vlastně takové svědectví o jeho moci, milosti a slitování.

Jan 15:26 mluví o díle Ducha svatého. V našich nedostatcích a neschopnosti Duch svatý svědčí o Boží dobrotě. Bohu přinášíme slávu v tom, jak nás Bůh doplňuje a když přijímáme svou vlastní nedokonalost.

Když bydlíme v jeho lásce, Duch svatý přichází a doplňuje nás, a naplňuje až k překypování. Než si to stačíme uvědomit, Boží láska působí v nás i skrze nás tak, že to, co nám dřív podráželo nohy, udržovalo nás ve střehu, brzdilo nás a nutilo nás nenávidět, už nám nic z toho dělat nemůže. Když přebýváme v lásce, stáváme se nepodrobitelní.