Nádherně odevzdaná: Boží srdce pro Jeho dcery Ukázka

Kanaánská žena: nesmírná víra

SOAP: Matouš 15:28

Když se naši blízcí trápí, jsou nemocní nebo potřebují zázrak, jsou naše modlitby za ně často zapálenější a odhodlanější, než když se modlíme samy za sebe. Soucitně a s láskou vzýváme Ježíšovo jméno, aby zahojilo, uzdravilo a přineslo obnovu a útěchu. Voláme tak dlouho, dokud nám nedojdou slova a nezbývá nám nic než zašeptat: „Prosím, Ježíši.“

Není těžké představit si samy sebe v kůži kanaánské ženy. Nemusíme čelit stejným okolnostem, abychom věděly, jaké to je, když zoufale toužíme po Boží odpovědi na naše modlitby. Jaké to je, když máme pocit, že všechna naděje je ztracena a žádné z řešení, které tento svět nabízí, náš problém nevyřeší. V tu chvíli se naše modlitby stanou neúnavnými.

Dnešní vyprávění z Písma může být zpočátku trochu matoucí, zvlášť v porovnání s příběhy, které jsme už četly – kdy Ježíš překonává zajeté zvyky, aby projevil soucit. Učedníci chtěli tu ženu úplně ignorovat. Ježíš jí dokonce nejprve řekl, že byl poslán jen k Židům. Ona ale nepřestávala prosit a klanět se mu, neboť věděla, že On jí může pomoct, byť by to mělo být jen troškou nebo zbytkem Jeho milosti.

Ta žena pochopila Ježíšovu odpověď o tom, že je poslán pouze k těm z lidu Izraele. Její víra však byla tak velká, že věděla, že i zbytek Ježíšovy moci bude nepochybně stačit k uzdravení její dcery. Mnoha Židům bylo o příchodu Mesiáše řečeno, ale oni i přesto ignorovali různá znamení a odmítali uvěřit, že Ježíš je Kristus, Spasitel světa. Tato pohanská žena ale rozeznala, kým Ježíš doopravdy je. Právě díky její velké víře Ježíš její dceru uzdravil.

Možná tebou příběh této maminky hluboce rezonuje. Maminka, která zoufale touží po vyslyšení modliteb za své dítě nebo za někoho, koho miluje. Možná se vidíš v tom, jak neúnavně chodila za Ježíšem nedajíc se odbýt. Možná právě teď bojuješ o to, aby ses k němu přiblížila, i když se tě starosti tohoto světa snaží od něj odtáhnout. Možná tě povzbudilo, že ji Ježíš viděl, naslouchal jí a všiml si její víry, namísto toho, aby jí odepsal kvůli jejímu původu. On má radost, když vidí naši víru, a je ochotný a schopný nám pomoct. Často nám odpovídá tím nejzázračnějším způsobem právě ve chvílích, kdy jsme tak zoufalé, že už nezbývá než věřit jedině Jemu a volat k němu v hluboké víře.