Nádherně odevzdaná: Boží srdce pro Jeho dcery Ukázka

Ráchel: Hospodin vyslechl její nářek

SOAP: Genesis 30:22–24

Boží plány nemůžeme nijak překazit, ale naše rozhodnutí je někdy můžou zkomplikovat. V dnešním čtení se setkáváme s Ráchel a Léou, manželkami Jákoba. V Jákobově životě nebyla o podvody a manipulace nouze. Nejprve se snažil pomoci Bohu naplnit Jeho plán tím, že podvedl svého bratra Ezaua a připravil ho o prvorozenství a otcovo požehnání. Aby unikl Ezauovu hněvu, vydal se pak do Cháranu, aby si našel ženu mezi dcerami svého strýce Lábana.

Když tam dorazil, uviděl Ráchel u studny, zamiloval se do ní a nabídl se, že bude pro Lábana sedm let pracovat výměnou za to, že si ji pak vezme. Na svatební hostině však Lában Jákoba podvedl a dal mu za manželku místo Ráchel svou nejstarší dceru Léu. Jákob se o týden později oženil i s Ráchel a pro Lábana pak pracoval za svou druhou nevěstu dalších sedm let (takové drama!).

Ráchel byla Jákobem milovaná, Léa ne. Hospodin se nad Léou slitoval a dovolil jí mít čtyři syny. Ráchel na rostoucí rodinu své sestry žárlila a pokusila se založit rodinu skrze svou služebnou. Ta porodila Jákobovi dva syny. Pak ale služebná Léy porodila Jákobovi také dva syny a sama Léa přivedla na svět další dva chlapce. Teprve po narození Jákobova jedenáctého dítěte Písmo říká: „Bůh pamatoval (pozn.: v některých překladech též jako „všiml si“) i na Ráchel“ a ona porodila syna, kterého pojmenovala Josef.

Na rozdíl od příběhu Hany není v tomto příběhu žádná zmínka o tom, že by se Ráchel modlila, vylévala své srdce Bohu nebo se snažila udržet si víru uprostřed svého utrpení. Místo toho řekla svému manželovi: „Dej mi syny, nebo umřu!“ (Genesis 30:1). Dokonce i v takové šlamastyce byl ale Bůh stále aktivní součástí jejího příběhu. Všímal si jí, pamatoval na ní a dal jí jejího vlastního syna. Po jeho narození Ráchel řekla, že Bůh vyslyšel její modlitby. Bůh je hrdina tohoto příběhu, ne Ráchel, její chabé plány nebo její manžel. Bůh vyslyšel její volání a jen Jemu patřila sláva.

Hospodin slyší také náš nářek. I když si myslíme, že náš způsob nebo naše načasování je to nejlepší. I když jednáme ze strachu namísto z víry. Bůh má pro náš život určitý záměr a naše pokusy o zkratky nebo okliky nemůžou Jeho plán zmařit. Pojďme se pokořit pod rukou toho Jediného, který slyší náš pláč, a s důvěrou v Jeho načasování a odpověď mu vydejme všechny naše starosti a obavy.