Nová a živá cestaUkázka

Neuhasitelné slitování

Máš někdy pocit znecitlivění k potřebám druhých, nebo jako kdybys prostě neměl kapacitu mít opravdu zájem o všechny špatné zprávy, které slyšíš? 

Jelikož jsme pořád v kontaktu se zprávami, není divu, že naše úroveň empatie klesá. Ale všechna tato apatie vede jenom k pocitu prázdnoty. 

Musí existovat lepší způsob života. 

Poslední verš v 1 Korintským 12 nám to pomáhá osvětlit: 

… Ukážu vám však: ještě mnohem vyšší cestu. 1 Korintským 12:31 

Okamžitě po této větě Pavel pokračuje tím, co v Bibli známe jako chvalozpěv lásky. Čte se při svatbách, a často to vídáme vetkané do svatebních slibů, když snoubenci popisují druh lásky, který by chtěli mít.

Začíná s tímto až drtivým voláním k lásce a soucítění: 

Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů. 1 Korintským 13:1 

Bez lásky nejsme nic. A proto Ježíšova odpověď na otázku po dvou největších přikázáních byla nade všechno milovat Boha a milovat bližního jako sebe. 

Po této odpovědi Ježíš pokračoval vyprávěním, které zobrazuje, k čemu nás volá láska a soucítění. Ten příběh jsme nazvali o milosrdném Samaritánovi, a v něm u cesty vidíme ležet zraněného člověka. Kolem něj projde kněz i levita a oba se mu vyhnou. 

A pak pohrdaný Samařan zraněnému prokáže soucit. Ošetří mu rány a vezme ho do hostince, kde nabídne zaplatit všechny výdaje. Soucit ho vede k činu a obětavosti. 

Zajímavé je to, co ten Samařan neudělá. Vůbec se nevyptává a nedělá si žádné závěry. Místo toho začne tím, že prokáže milosrdenství. Nevidí tam člověka, ležícího u cesty, a nevrtá mu hlavou: "Hele, co asi udělal, že si zasloužil tohle?" Nezatracuje ho. Postará se o něj. 

Takové jednání vidíme na Ježíšovi u Jana 8, když se náboženský předák ptá na Ježíšův názor, co udělat s ženou přistiženou při cizoložství. Zákon říká ukamenovat, ale Ježíš viděl příležitost jednat s ní s láskou.  

Navrhl tedy, aby ten, kdo je bez hříchu, po ní hodil kámen první, až on - ten jediný, který nikdy nezhřešil - byl jediný, kdo tam s ní zůstal. Pak se jí zadíval do očí ne s odsouzením, ale s pozváním, aby opustila svůj hříšný způsob života a usilovala o lepší cestu. 

A nás také volá ke stejnému druhu soucitu. Odsuzovat není naše starost. Místo toho jsme povoláni ke spojování. 

Modlitba: Bože, uvědomuji si, že jsem před bolestí druhých sám sebe znecitlivoval. Pomoz mi zavrhnout takové pohodlí a místo toho se rozhodnout pro soucit. Ať to, co láme tvoje srdce, láme i to moje, a ukazuj mi, jak se napojovat na ostatní tak, jak to děláš ty. V Ježíšově jménu, amen. 

Cvičení: Promysli jeden způsob, jak dnes někomu prokázat milosrdenství. Pak jdi a udělej to.