Přijď tvé královstvíUkázka

MODLITBA:

Bože, ukaž mi to, k čemu v životě utíkám do bezpečí a pro význam. Pomoz pustit se toho a spoléhat se na tebe.

ČTENÍ:

Představ si, že jsi jako jediný přežil ztroskotání lodi. Držíš se kusu dřeva z vraku a celé dny se vznášíš na hladině. Pak, když už jsi ztratil všechnu naději, se na obzoru objeví člun. Zanedlouho k tobě připluje a někdo ti hodí záchranné lano. Řeknou ti, abys pustil to dřevo a chytil se lana. To zní jako jednoduché rozhodnutí, že? Jsi v zoufalé situaci a sám se z ní nedostaneš, a přišel k tobě někdo, kdo je ochotný a schopný tě zachránit. To jediné, co je na tobě, je pustit se toho dřeva a sáhnout po záchranném laně. To jediné, co je na tobě, je spolehnout se na něco jiného.

Ale co když ještě předtím, než sáhneš po laně, začneš o svém rozhodnutí pochybovat a přemýšlíš, čím tě ten kus dřeva v posledních dnech na hladině moře pronesl. Bylo tam, když jsi ho potřeboval, a záviselo na něm tvoje přežití. Pustit se ho a vztáhnout se po něčem jiném, to toho po tobě chtějí moc. A tak zavoláš na ty v člunu: "Ne. Budu se dál držet toho dřeva!”

To by bylo hodně hloupé rozhodnutí! Ale ať už si to uvědomujeme nebo ne, je to právě to, k čemu ve svém duchovním životě pořád tíhneme. Když nás Ježíš zve, abychom ho následovali a žili nově jako součást jeho království, volá nás k přesunu svého spoléhání. Volá nás, abychom se pustili toho, na co jsme se dřív spoléhali a u čeho jsme hledali své bezpečí a význam, a chytili se jeho jako svého nového zdroje. Toto "pustit se" způsobu svého života nám někdy může připadat jako umírání, jako když ztrácíme svůj život takový, jak ho známe. Udělat ten krok může být hrozivé a dokonce bolestné. 

A, na rozdíl od našeho trosečníka, naše rozhodnutí něco pustit a spolehnout se jinde nebude jednorázové. Dokonce i potom, kdy jsme se rozhodli spolehnout se na Ježíše a jít za ním, se někdy přistihneme, že se částečně držíme svého starého způsobu života. Přistihneme se, jak se vracíme ke známým zdrojům bezpečí a významu. A pokaždé budeme potřebovat znovu se rozhodnout - pustit se toho a chopit se života, který nám místo toho nabízí Ježíš. 

Když vidíš, že zase řešíš takovou chvíli, vzpomeň si na Ježíšův slib v oddílu shora. Je to díky ztrátě, když to necháme být a pustíme to z rukou, takže můžeme to nové najít v mnohem hlubším a plnějším smyslu.

PŘEMÝŠLENÍ:

Ježíš nás zve, abychom přesunuli svoje spoléhání ze starých a známých věcí, u kterých hledáme naději a bezpečí a jichž se kvůli tomu držíme, na něco mnohem lepšího - Ježíše samého. Které oblasti jsou pro tebe nejtěžší pustit a spolehnout se na něj? Věnuj chvilku zpracovat si to třeba písemně a popros Boha, aby ti ukázal oblasti tvého srdce a života, kde se bojíš spolehnout se na něj.